Texty mšního prooria: rorátní mše, liturgie a hudba v české reformaci

Na této stránce naleznete noty a mp3 sloužící k přípravě na slavení mše svaté.

Při slavení mše je tedy třeba velice si vážit zpěvu s přihlédnutím k národní osobitosti i k možnostem jednotlivých liturgických shromáždění.

I když není vždycky nutné, např. při feriálních mších, zpívat všechny texty, které jsou určeny ke zpěvu, je třeba dbát o to, aby zpěv přisluhujících a lidu nechyběl o nedělích a zasvěcených svátcích.

Při výběru částí, které se skutečně zpívají, je třeba dát přednost závažnějším a zvláště těm, které má zpívat kněz nebo jáhen nebo lektor s odpovědí lidu, nebo které přednáší kněz i lid společně.

1 - 2. Vyznávám se všemohoucímu Bohu a vám všem, že často hřeším myšlením, slovy i skutky a nekonám, co mám konat: je to má vina, má veliká vina.

Confiteor Deo omnipotenti et vobis, fratres, quia peccavi nimis cogitatione verbo, opere et omissione: mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa.

K Pane, smiluj se. Kyrie, eleison.

L Pane, smiluj se. K Kriste, smiluj se. Christe, eleison. Christe, eleison. K Pane, smiluj se. Kyrie, eleison. L Pane, smiluj se.

Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle. Chválíme tě. Velebíme tě. Klaníme se ti. Oslavujeme tě. Vzdáváme ti díky pro tvou velikou slávu. Pane a Bože, nebeský králi, Bože, Otče všemohoucí. Ty, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi; ty, který snímáš hříchy světa, přijmi naše prosby. Ty, který sedíš po pravici Otce, smiluj se nad námi. Gloria in excelsis Deo et in terra pax hominibus bonae voluntatis. Laudamus te, benedicimus te, adoramus te, glorificamus te, gratias agimus tibi propter magnam gloriam tuam, Domine Deus, Rex caelestis, Deus Pater omnipotens. Domine Fili unigenite, Jesu Christe, Domine Deus, Agnus Dei, Filius Patris; qui tollis peccata mundi, miserere nobis; qui tollis peccata mundi, suscipe deprecationem nostram, qui sedes ad dexteram Patris, miserere nobis.

Slyšeli jsme slovo Boží. K Slova svatého evangelia podle ... Lectio sancti Evangelii secundum ...

Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho viditelného i neviditelného. Věřím v jednoho Pána Ježíše Krista, jednorozeného Syna Božího, který se zrodil z Otce přede všemi věky: Bůh z Boha, Světlo ze Světla, pravý Bůh z pravého Boha, zrozený, nestvořený, jedné podstaty s Otcem: skrze něho všechno je stvořeno. On pro nás lidi a pro naši spásu sestoupil z nebe. Skrze Ducha svatého přijal tělo z Marie Panny a stal se člověkem. Byl za nás ukřižován, za dnů Poncia Piláta byl umučen a pohřben. Třetího dne vstal z mrtvých podle Písma. Vstoupil do nebe, sedí po pravici Otce. A znovu přijde ve slávě soudit živé i mrtvé a jeho království bude bez konce. Věřím v Ducha svatého, Pána a dárce života, který z Otce i Syna vychází, s Otcem i Synem je zároveň uctíván a oslavován a mluvil ústy proroků. Věřím v jednu, svatou, všeobecnou, apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám vzkříšení mrtvých a život budoucího věku. Credo in unum Deum, Patrem omnipotentem, factorem caeli et terrae, visibilium omnium et invisibilium. Et in unum Dominum Jesum Christum, Filium Dei unigenitum, et ex Patre natum ante omnia saecula. Deum de Deo, lumen de lumine, Deum verum de Deo vero, genitum, non factum, consubstantialem Patri: per quem omnia facta sunt. Qui propter nos homines et propter nostram salutem descendit de caelis. Et incarnatus est de Spiritu Sancto ex Maria Virgine, et homo factus est. Crucifixus etiam pro nobis sub Pontio Pilato; passus et sepultus est, et resurrexit tertia die secundum Scripturas, et ascendit in caelum, sedet ad dexteram Patris. Et iterum venturus est cum gloria iudicare vivos et mortuos, cuius regni non erit finis. Et in Spiritum Sanctum, Dominum et vivificantem: qui ex Patre Filioque procedit. Qui cum Patre et Filio simul adoratur et conglorificatur: qui locutus est per prophetas. Et unam sanctam, catholicam et apostolicam Ecclesiam. Confiteor unum baptisma in remissionem peccatorum. Et exspecto resurrectionem mortuorum, et vitam venturi saeculi.

K Požehnaný jsi, Bože, navěky. L Ať ji přijme ke své slávě a spáse světa. K Pán S vámi. K Vzhůru srdce. K Vzdávejme díky Bohu, našemu Otci. L Je to důstojné a spravedlivé. Svatý, Svatý, Svatý, Pán, Bůh zástupů. Nebe i země jsou plny tvé slávy. Hosana na výsostech. Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Sanctus, Sanctus, Sanctus Dominus Deus Sabaoth. Pleni sunt caeli et terra gloria tua. Hosanna in excelsis. Benedictus qui venit in nomine Domini. K Tajemství víry. Buď vůle tvá jako v nebi, tak i na zemi. jako i my odpouštíme našim viníkům. fiat voluntas tua, sicut in caelo et in terra. K Vysvoboď nás ode všeho zlého, Bože, ...našeho spasitele Ježíše Krista. K Pane Ježíši Kriste... Domine Jesu... K Hle, Beránek Boží, který na sebe vzal hříchy světa. Ecce Agnus Dei, ecce qui tollit peccata mundi. K Požehnej vás všemohoucí Bůh, Otec i Syn i Duch svatý. L Bohu díky. Představme si následující obraz: zasněžená krajina českého venkova, zimní noc ještě nejeví známky rozednávání, ale na vršku uprostřed vesnice svítí okna kostela, k němuž z několika stran proudí řady věřících s rozžatými lucernami. Zní to téměř jako pokus o kýč, avšak takto skutečně vzpomínají pamětníci na takzvané rorátní mše, které se konaly v době adventní brzo ráno před rozbřeskem.

Kořeny této rorátní mše však sahají hluboko do středověku: již v 9. století - v souvislosti s mariánským zabarvením doby adventní - vznikla praxe sloužit před rozedněním mariánskou mši. Chorální repertoár měl přirozeně úzký vztah k tématice Zvěstování - setkání archanděla Gabriela s Pannou Marií, jak o něm vypovídá evangelista Lukáš. Jako offertorium se např. zpívalo Ave Maria, tj. zhudebněná slova anděla „Zdrávas Maria, milosti plná…“. Byl to ovšem Introitus - vstupní zpěv, který dal jméno celé rorátní mši: Rorate caeli desuper. V průběhu středověku a dále pak v období renesance docházelo k postupnému obohacování a také prodlužování ranních adventních mší. Zejména v Čechách získaly roráty značnou popularitu a nabyly velmi specifiké podoby: mezi chorální zpěvy byly od konce 15. století vkládány latinské, později české písně. Také původní latinský chorální repertoár byl v 16. století opatřen českými texty. Mnohé ze zpěvů byly navíc zpracovány ve vícehlasé podobě. Dnešní adventní koncert představuje částečnou rekonstrukci mariánské adventní mše tak, jak se rozvíjela od raného středověku až do druhé poloviny 16. století. Vedle gregoriánského chorálu je věnován hlavní prostor typicky českému repertoáru rorátních mší, kde se ke slovu dostanou hojně i duchovní písně, a to jednohlasé i vícehlasé. V případě introitu Rorate bude možno sledovat vývoj a přetváření tohoto zpěvu v průběhu celého středověku: po latinské jednohlasé melodii vícehlasé zpracování a dále česká verze tohoto zpěvu se vsunutými slokami duchovní písně. Můžeme si všimnout, že přes všechny proměny jsou jednotlivé podoby Rorate stále úzce spjaty s původní chorální melodií i jeho textem.

1. Většina latinských i českých skladeb programu pochází z rukopisů vzniklých v prostředí české reformace, která významně přispěla k specifickému rozvoji rorát.
2. Již v první čtvrtině 15. století se rodí myšlenka mateřského bohoslužebného jazyka.
3. Dlouhá léta válek a rozbrojů mezi katolíky a reformací ukončil až náboženský mír uzavřený v Kutné Hoře roku 1485, který umožnil větší uplatnění reformačních ideálů v bohoslužbě.
4. Latinský chorál je překládán do češtiny a též prokládán českými písněmi, mnohdy parafrázemi latinských předloh.
5. V konzervativních obcích české reformace však zůstává latina obvyklým bohoslužebným jazykem i nadále a liturgie českých utrakvistů se jen málo odlišovala od katolické.
6. Kolem roku 1540 přichází hlavní vlna překládání liturgických zpěvníků z latiny do češtiny.
7. Tehdy dochází k velkému rozkvětu českých rorát, které se diferencují do několika ritů.
8. Velmi významný byl ritus královéhradecký, k němuž náleží i výpravné iluminované rukopisy, tzv. Graduál český a Rorátník český, které nám posloužily jako hlavní prameny.
9. V těchto zpěvnících jsou liturgické zpěvy zapsány většinou v prosté jednohlasé podobě.
10. Vznikaly v prostředí radikálnější reformace, která odmítá zdobný vícehlas jako nevhodný pro bohoslužbu, která má být prostá a neokázalá.
11. 16. století je však období tehdy moderní frankovlámské polyfonie, která byla v obcích tolerantnější české reformace hojně provozována literátskými bratrstvy.
12. Tito specializovaní zpěváci působili za podpory mecenášů na kůrech významnějších městských kostelů.
13. Pod vedením školního kantora obstarávali zpěv při bohoslužbách spolu se scholou studentů školy (pueri chorales).
14. Právě pro ně vznikalo množství bohatých rukopisů.
15. Zpívali latinský nebo český chorál a písně.
16. Pokud byli hudebně zdatnější a dovolovalo to též prostředí církve, zpívali polyfonii.
17. V některých částech bohoslužby se na liturgickém zpěvu podílel i lid zpěvem jednohlasých českých písní.
18. Ty jsou často obsahovou parafrází chorálních částí.
19. Tzv. Benešovský kancionál (1576) je obsáhlá sbírka vícehlasých úprav písní na celý církevní rok.
20. Několik z nich pochází od významného českého renesančního skladatele Jana Trojana Turnovského.
21. Z tohoto kancionálu jsme obohatili původně jednohlasé písně ve skladbách Dnes počátek našeho spasení a v sekvenci před evangeliem Pán Bůh všemohúcí o jejich vícehlasé úpravy.
22. Takové doplnění o polyfonii není vzdáleno ani dobové praxi českých literátů.
23. Kodex Speciálník (c. 1500) je důležitý rukopis, v němž se nám dochovaly vyspělé kompozice evropské renesance konce 15. století.
24. Patřil pražským utrakvistům, kteří byli otevření ke květnatější estetice v liturgii i v hudbě.
25. Obsahuje také anonymní tříhlasou adventní mši, jejíž části citují původní gregoriánský chorál.
26. Z této mše uvádíme introit Rorate a Kyrie.
27. Z rukopisu jsme vybrali ještě další tři vícehlasy.
28. Salve mater gracie je dvouhlasá úprava adventní písně pracující s líbeznými souzvuky.
29. Harmonie a kontrapunkt anonymního moteta Sicut cedrus připomíná skladby anglické pozdní gotiky.
30. adventní mariánská mše v českých kancionálech 15.- 16.
31. Píseň ke Kyrie Z výsosti nebeské zaslíbený, J. T. Všickni věrní křesťané, J.T.
32. Lectio Sancti evangelii secundum Joannem (Čtení sv. II. na novou kvalitativní úroveň.
33. II. (90. léta, farnost Kladno Rozdělov, P. [EDIT 22. 12.
34. Ve dnech 5.-12. 2. tkzv. je dneškem hotovo. i na závěr biskupské fáze setkání.
35. Mše s nešporami v neděli 5. celého týdne. na Strahově obvyklý všednodenní. neděle 4. týdne žaltáře (Antiphonale Romanum II, s. stejně tak později ofertorium.
36. různé jazyky účastníků. vrcholem bohoslužby - resp. vhodné. slavené nešpory většího svátku (kde mj. na okouření oltáře a lidu).
37. Mše s ranními chválami v pondělí 6. resp. sv. Narození sv. Sv. Sv. ... breviáře? vydání misálu se čteními.
38. [EDIT 15. 9. nestačí. Zmrtvýchvstání Páně. povinný výběr čtení a zpěvů.
39. Kongregace pro bohoslužbu 30. března (Prot. N. Jde o 3. antifonu druhých nešpor 3. a 2. proprium v Graduale simplex. (pokrýt vstupní průvod, resp. PřihlášeníZ Encyklopedie knihy.
40. (čes. mešní proprium, angl. proper, něm. Proprium, franc. Mešní proprium zahrnuje ty části mše, které jsou proměnlivé.
41. V římskokatolické liturgii jsou to kromě modliteb, čtení, responsoriálního žalmu a evangelia introitus, graduale, versus alleluiaticus, tractus, sekvence, offertorium a communio.
42. Části propria se mění během liturgického roku, a to v okruzích „de tempore“.
43. „de sanctis“ (osobní svátky svatých, tzv. sanktorál) a „commune sanctorum“ (vymezené skupiny světců).
44. Všechny jmenované části propria missae s výjimkou sekvencí obsahují ve své chorální podobě buď antifonu nebo responsorium.
45. Některé z nich jeden nebo více žalmových veršů.
46. Zapisovaly se do graduálů.
47. Stejně jako části mešního ordinaria byly později zhudebňovány i vícehlasým způsobem.

Liturgické proprium zahrnuje mešní proprium, které se mění během liturgického roku, a plní roli proměnlivých částí mše.

V závěru lze zmínit, že mše s ranními chválami a nešporami byly součástí různých období a liturgických zvyklostí, které se vyvíjely v průběhu 15. a 16. století.

tags: #texty #mesniho #propria