Záhadu hlavolamu a Rychlé šípy rozhodně není třeba představovat. Kdo je nečetl, alespoň je viděl nebo je zkrátka zná.
Ti největší nadšenci se možná i pokoušeli najít Stínadla, kultovní čtvrť foglarovek. Kde se doopravdy nachází křivolaké uličky a tajemná zákoutí?
Nebudu vás napínat. Kde jsou doopravdy Stínadla, to skutečně nevím.
Na cestě k odhalení tajemství můžete zaregistrovat celou řadu indicií, ovšem často vás dovedou do slepé uličky a nebo si protiřečí. Jaroslav Foglar nikdy neprozradil víc, než by sám chtěl. Jsem si jistá, že to byl záměr.
Priznám se, že jsem žádnou z knih Jaroslava Foglara nikdy nečetla a Rychlé šípy jsem v televizi sledovala možná tak jako kulisu. Jako dívku mě dobrodružné příběhy party kluků moc nebraly. Proto jsem se kdysi dávno pídila po tom, kde vlastně ta Stínadla jsou. Samozřejmě jsem se pravdy nedopátrala a tak jsem si jen vytvořila jakýsi seznam možných teorií a pravděpodobností, a následně pak podnikla procházku Prahou "po stopách Stínadel".
Kdysi dávno se konala anketa, během které byla lidem položena otázka, kde vlastně leží Stínadla. Výsledky byly poměrně vyrovnané. Na Strossmayerovo náměstí byla údajně situována klubovna. K ní knižní hrdinové chodili pěšky kolem plynových lamp, přes zašlé průchody a temná zákoutí. Podobná místa se nachází kolem Anežského kláštera, a to i po asanaci. Pokud se projdete v místech okolí kostela sv. Haštala, například Řásnovkou nebo ulicí U Milosrdných, můžete tu atmosféru mnohde ještě zaznamenat. Kvůli asanaci však ale oblast legendárních Stínadel takřka zanikla.
Kostel sv. Ulici Ve Stínadlech najdete mezi Haštalským náměstím a ulicí U Obecního dvora. Název téhle ulice vznikl relativně nedávno. Ulice pojmenovaná po Jaroslavu Foglarovi skutečně existuje. Národní třída - ulice V Jirchářích a Černá ulice - v tomto případě teorie hovoří o tom, že Foglar spatřuje kostel sv. Jakuba v kostele sv. Martina ve zdi nebo v kostele sv. Kostel sv. Najít legendární Stínadla se mi na mých toulkách Prahou samozřejmě nepodařilo.
Vlastně to možná ani byl můj hlavní cíl a záměr. Milujete romantická zákoutí Starého Města v Praze, osvětlená starými lucernami? Právě sem, podle mínění mnohých čtenářů, umístil spisovatel Jaroslav Foglar tajemná Stínadla, známá z příběhů Rychlých šípů.
První díl komiksu vyšel v časopisu Mladý hlasatel 17. Záhada hlavolamu Jaroslava Foglara začala vycházet na pokračování v září 1940 v časopise Mladý hlasatel, kde již rok a půl slavil úspěch komiks Rychlé šípy. Kromě více než tří set pokračování se Rychlé šípy společně s Bratrstvem kočičí pracky a dalšími postavami z kreslených příběhů dostaly na stránky knižní trilogie Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta), objevily se i v seriálu Hynka Bočana a ve filmu Záhada hlavolamu.
Nebýt Rychlých šípů, neznáme záhadný hlavolam ježek v kleci, Tleskačovo létající kolo, Vonty ani jejich Stínadla, čtvrť plnou temných uliček, průchodů a plácků. Ale existovaly vůbec Rychlé šípy? To Jaroslav Foglar nikdy neprozradil, ovšem inspirací pro Stínadla zřejmě bylo jeho dětství, strávené v Praze. Nejspravděpodobnějším místem jsou podle řady čtenářů úzké a křivolaké uličky Starého Města, zejména pak okolí kostela sv. Haštala s Anežským klášterem a uličkami Řásnovkou, Klášterskou a Haštalskou.
Žádné pochybnosti naopak nebudete mít při hledání Sluneční zátoky u Ledče nad Sázavou, kde Jaroslav Foglar, mezi skauty zvaný Jestřáb, řadu let pořádal letní tábory s oddílem Pražská dvojka. Zátoku uvidíte i z oken vlaků, které jezdí po trati Posázavského Pacifiku po druhém břehu Sázavy, z Ledče vás na místo dovedou značené trasy. První tábor se ve Sluneční zátoce konal v roce 1931, ty předtím bývaly o několik set metrů níž po proudu. Poslední tábor se ve Sluneční zátoce konal v roce 1945. V roce 1949 se Dvojkaři přesunuli na Slovensko do údolí u říčky Belá pod Kriváněm a jezdili sem téměř nepřetržitě až do 80. let.
A jak to tedy bylo se Stínadly? Popsal tehdy Foglar skutečnou čtvrť, vymyslel si ji anebo ji sestavil z několika různých míst? Podle různých zdrojů prý předobrazem domova tajemných Vontů mohly být také části Roudnice nad Labem nebo Brna. Do tajemného světa Stínadel můžete vstoupit s deskovou hrou Stínadla. Dobrodružnou hru vytvořil nejslavnější český autor deskovek Vlaada Chvátil, ilustroval ji Miguel Coimbra a vydala ji společnost Albi. Spojte síly s ostatními hráči a vydejte se po stopách záhad, které skrývají tajemná Stínadla. Na plánu v křivolakých uličkách budete plnit různé úkoly, ale zároveň se musíte snažit vyhýbat nebezpečným Vontům.
Ulice pojmenované po autorovi Rychlých šípů najdete v celé řadě měst, raritou jsou ale ulice nesoucí jména jeho hrdinů. V Dobříši najdete ulice Rychlých šípů, Ke Stínadlům, Jana Tleskače a Velkého Vonta. Maličkou čtvrť jménem Stínadla mají v Plzni; lidé tu bydlí ve Skautské, Dušínově, Hojerově, Metelkově, Foglarově či Tleskačově ulici. Pronikněte do světa Stínadel a Rychlých šípů.
Foglarovo dětství v Praze, zejména úzké uličky Starého Města jako okolí kostela sv. První díl komiksu Rychlé šípy vyšel 17. 13. Oslava 85 let Stínadel se konala v Pražská křižovatka, kostel sv. Stínadla, Rychlé šípy, Pražské uličky, Kostel sv. Ačkoli Rychlým šípům už je přes osmdesát let, stále nachází své čtenáře a obdivovatele. Jak dobře znáte komiks Jaroslava Foglara a pozadí příběhů Mirka Dušína, Jarky Metelky, Jindry Hojera, Červenáčka a Rychlonožky?
Pražská čtvrť Stínadla vznikla v knihách Jaroslava Foglara. Postupem se ale z imaginárního místa stalo téměř místo skutečné. Jsou to křivolaké uličky, ponořené do šera a i ve dne působící tísnivým dojmem. Jaroslav Foglar bydlel na Žižkově v Křišťanově ulici.
Česko se stalo herní velmocí - ať už jde o moderní deskové hry, které dobyly svět, nebo počítačové tituly, jež lámou rekordy. Od Dračího doupěte přes fenomenální Krycí jména až po Kingdom Come: Deliverance, které se nově chystá také jako deskovka, české hry baví miliony lidí po celém světě.
Zátoku, kde se konalo několik táborů legendárního oddílu Pražská dvojka pod vedením spisovatele Jaroslava Foglara, najdete při trati Posázavského Pacifiku Světlá nad Sázavou - Čerčany. Proč se Mezinárodní den hlavolamů slaví 13. července? Ten den se totiž narodil maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury Ernő Rubik (*1944), tvůrce několika mechanických hlavolamů v čele s Rubikovou kostkou. Rubikova kostka byla vynalezena v roce 1974 a na přelomu 70. a 80. let 20. Ledečský hrad se vypíná na vápencovém ostrohu nad řekou Sázavou.
Během staletí se na hradě vystřídala řada majitelů, kteří upravovali původně gotický hrad renesančně a barokně. Dnes zde můžete navštívit Městské muzeum a v sezóně i hradní věž s vyhlídkou. Muzeum Jaroslava Foglara je prvním muzeem věnovaným našemu významnému českému spisovateli, který pozitivně ovlivnil mnoho generací. Jméno Bohumil „Bimba“ Konečný je možná trochu pozapomenuté, ale jeho kresby určitě znáte.
Rukou Bohumila Konečného ožívaly dobrodružné povídky Otakara Batličky i Jaroslava Foglara. Mnoho jeho kreseb vycházelo v časopisech Mladý hlasatel, Ahoj a Rozruch. Dívky znaly jeho kresby z romantických knih. Konečného skvělá kreslířská technika se uplatnila i v reklamě, jeho přitažlivé pin-up girls lákaly ke koupi výrobků v Čechách i v zahraničí.
Národní galerie Praha - Klášter sv. V autentickém prostředí prvního kláštera klarisek v Čechách, založeného pravděpodobně roku 1231 sv. Přírodní rezervace Stvořidla u Ledče nad Sázavou je jedinečné místo, které nabízí krásu divoké přírody a nezapomenutelné zážitky. Peřeje Stvořidla jsou vodáckou lahůdkou. Už ve starověku si lidé lámali hlavy s nejrůznějšími logickými hádankami, skládankami a hříčkami. Zábava nám vydržela dodnes, a i když si svůj důvtip můžeme tříbit na obrovském množství novodobých hlavolamů, proslulost těch klasických neklesá.
Znáte dobře Prahu? Jak se pražské středověké ghetto proměnilo v luxusní obchodní třídu? Kolikrát, odkud a kam se stěhovala kašna na Uhelném trhu? Kde stávala tajemná Foglarova Stínadla a které stavby navždy zmizely při asanaci historického centra? A víte, že Zlatou uličku nenajdete jen na Pražském hradě, ale i v srdci Starého Města? Máte rádi dobrodružné knihy Jaroslava Foglara a toužili jste odedávna objevit tajemná Stínadla? Pak si zkuste zahrát venkovní rodinnou hru Stínadelská tajemství na motivy knihy Záhada hlavolamu v uličkách pražské Malé Strany. Staré Město sice už dávno není prvním mezi městy království českého, ale zato stále patří mezi nejhezčí a nejvyhledávanější části Prahy.
Významné dny naší historie: co se stalo v prosinci? Řásnovka je jedním z koutů Prahy, kde příliš cizinců nepotkáte. Klidný a tajemný kout Starého Města najdete v bývalé Haštalské čtvrti za kostelem sv. Haštala. Přáníčka a karty, deskové hry, hlavolamy, puzzle, hrnky, polštáře a plyšáci, drobné dárky, knížky včetně samolepkových či enycklopedií: to všechno nabízí společnost Albi. Kostel svatého Jakuba je gotická stavba pochází asi ze 2. čtvrtiny 14. století. Přestavěn byl do podoby nepravidelné čtyřlodní baziliky, zařízení kostela je převážně barokní.
Populární autor knížek pro mládež a šéfredaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha - 23. ledna 1999 Praha) byl také dlouholetý vůdce oddílu Pražská Dvojka. Ten vznikl jako jeden z prvních pěti skautských oddílů již v začátcích skautingu roku 1912. Protože jako jediný skautský oddíl u nás nikdy nepřerušil svou činnost, ať již za okupace či za komunistického režimu, nyní je nejstarší v České republice. Proč se právě tohle město řadí k nejhezčím na Sázavě, a dokonce se mu přezdívá perla Posázaví? Důvodem není historické centrum se starodávnými domy, takové najdete téměř všude, ale hrad na skalním ostrohu nad řekou.
Závodiště v pražské Chuchli je plně připraveno na sezonu 2026. Pražská Stínadla je fiktivní čtvrť, kterou ve svých románech stvořil spisovatel Jaroslav Foglar. Jejím předobrazem byly nejspíš úzké a křivolaké uličky Starého Města. Proč si to myslíme? Jaroslav Foglar totiž až do své smrti tajil, jaká část Prahy se stala inspirací pro jeho Stínadla. Můžeme se jen dohadovat podle toho, kde on sám se pohyboval a kde sbíral inspiraci pro románovou trilogii Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří a Tajemství Velkého Vonta.
Na motivy trilogie byl natočen černobílý seriál Rychlé šípy režiséra Hynka Bočana z roku 1969 a film Záhada hlavolamu, který v režii Petra Kotka vznikl v roce 1993. VIDEO: Podívejte se na rozhovor s Jindřichem Hojerem, který vznikl těsně před jeho smrtí v roce 2020. Tento chemik a pedagog se stal předobrazem jedné z postav Rychlých Šípů.
Foglar to tu miloval. Otázku, kde jsou Stínadla, položil spisovateli v knize rozhovorů Ježek v kleci, také novinář Pavel Maurer. Kniha vznikala v letech 1982 až 1985, ale vyjít mohla až po sametové revoluci.„Víte, já nechci prozrazovat, kde jsou Stínadla, kde leží Země nikoho a jestli Rychlé šípy skutečně existovaly, nebo ne. Myslím, že právě to tajemství, kterými jsou zahaleni moji hrdinové nebo místa, ve kterých se pohybovali, je na nich to poutavé a krásné,“ odpověděl na dotaz Jaroslav Foglar.
Tajemný svět Stínadel Foglarovi učaroval. Záhadu hlavolamu, první z dílů série komiksů, napsal ještě jako vycházející spisovatelská hvězda. Na stránkách Mladého hlasatele, týdeníku pro mládež, který vycházel v letech 1935 až 1941, se poprvé objevil 30. srpna 1940. Čtvrtý díl Foglar rozpracoval těsně před smrtí, ale knihu už nedokončil. Zemřel v roce 1999 ve věku dvaadevadesáti let.
Když se tu za tmy procházíme, žádné davy turistů nepotkáváme, přitom se pohybujeme jen kousek od Staroměstského náměstí. Oblast má charakter skutečného labyrintu, v podstatě jakéhosi podsvětí, kde se můžete dotknout svých stínů i strachů, od toho možná pochází název Stínadla.
Nacházíme se na dohled Josefova a klademe si otázku, jak se tato čtvrť mohla stát předobrazem Stínadel, když na přelomu devatenáctého a dvacátého století byla asanována. Foglar se narodil v roce 1907, takže v době, kdy na svých knihách pracoval, už Josefov v té podobě, jak bychom ho mohli poznat z Foglarovy trilogie, z větší části neexistoval.
Tatínek zemřel, když Jaroslavovi byly pouhé čtyři roky, a maminka, aby své dva syny uživila, otevřela si z peněz, které jí po manželově smrti vyplatila pojišťovna, malé papírnictví v Korunní ulici na Vinohradech. Oba kluci tam s ní trávili volný čas a na chodu se podíleli. Jaroslav měl jako kluk za úkol pomáhat s tříděním zboží, a právě v té době si zamiloval pohlednice, které zákoutí Staré Prahy zachycovaly. V kurzu tehdy byly obrázky Jaroslava Šetelíka nebo malíře a ilustrátora Václava Jansy, které spolu s fotografiemi historika a spisovatele Františka Ekrta zachytily Josefov ještě před asanací.
Někdy v té době se Foglarovi v mysli zformoval obraz labyrintu a tajemné skrumáže domů a ulic. Jak rostl, vydával se na objevné výpravy a snažil se zákoutí z obrázků objevit. S asanací Josefova naštěstí nevzal za své genius loci místa.
Stínadla byla pro vetřelce zapovězené území, ale i uvnitř lokality byla místa, kam nesměli ani všichni místní. Jedním takovým prostorem byl kostel svatého Jakuba, kde se scházeli příslušníci Vontské rady, úřadující Velký Vont, případně kandidáti na Velké Vontství. A kdo byli Vontové? Kluci ze Stínadel, kteří si říkali Vontové podle Vojtěcha Vonta, sjednotitele místních chlapeckých part ve Stínadlech. Jejich odznakem byl žlutý špendlík nošený na klopě kabátu. V čele Vontů stál Velký Vont a odznakem jeho náčelnické hodnosti byl hlavolam zvaný ježek v kleci.
Možná si někteří z vás dávají kostel svatého Jakuba do souvislosti s kostelem svatého Jakuba Většího v Malé Štupartské ulici mezi Staroměstským náměstím a náměstím Republiky. Vzpomínal na to i sám Foglar ve svém životopise Život v poklusu. Do redakce tehdy dorazil kostelník od svatého Jakuba Většího s prosbou, aby v časopise upřesnili, že tento kostel nemá nic společného s kostelem svatého Jakuba ve Stínadlech.
Stěžoval si, že mu tam neustále přibíhají nějaké partičky chlapců. Žádají ho, aby s nimi lezl na věž, a snaží se z něho vytáhnout informace o pádu jakéhosi Jana Tleskače (autora ježka v kleci, pozn. aut.) z věže dolů. On že o tom nic neví a opravdu už nemá kondici na to vyběhnout několikrát denně s chlapci až nahoru.
Čtenáři si na mapě sice našli, že tu kostel svatého Jakuba je, ale už si nepřečetli, že Foglar ho popisuje jako zrušený. Kostel svatého Jakuba Větší nikdy zrušený nebyl, předobrazem být tedy nemohl, ale inspirací ano. Koukal na něj z okna. Foglar jako mladý pracoval ve firmě Oskar Stein, která obchodovala s papírem a původně sídlila v ulici Templová. Ta z boku přiléhá k tomuto staroměstskému kostelu svatého Jakuba a Jaroslav na něj prakticky koukal z okna, a tak se pro spisovatele stal inspirací.
Lokalitu využil během natáčení svého seriálu také Hynek Bočan. Rychlé šípy se z velké části točily ve studiových kulisách, ale scéna pádu Jana Tleskače z věže byla natočena přímo v tomto kostele.
Večer světel. Zastavme se ještě na Haštalském náměstí u kostela svatého Haštala, k němuž se váže jedna zajímavá událost související s Jaroslavem Foglarem. Každý rok 17. Prosím, Poprvé se shromáždění uskutečnilo 17. prosince 1988 k padesátiletému výročí dne, kdy na stránkách Mladého hlasatele vyšel první díl Rychlých šípů.
V době, kdy ještě nic nenasvědčovalo tomu, že se do roka změní politická situace, se tu sešlo pár odvážlivců pod vedením Ivana Vápenky, dlouholetého propagátora díla Jaroslava Foglara. Kostel sv. Jakuba, kde se tato zajímavost nachází pochází z dob, kdy Čechám ještě vládli králové. Mnozí z nich ho také navštívili - Jan Lucemburský s Eliškou Přemyslovnou tu měl korunovační hostinu, Karel IV se zúčastnil jeho vysvěcení v roce 1374. Zažil i méně radostné události, několikrát vyhořel. Naštěstí se vždy našlo dostatek lidí, kteří přispěli na jeho opravu. O místní sočce Panny Marie se říká, že je zázračná. Mnozí lidé, kteří jí byli vděční za vyslyšení svých proseb, ji ověšovali šperky, dukáty a jinými drahými dary, které často lákaly zloděje.
Jeden zloděj se prý nechal v kostele zamknout, aby mohl sošku okrást. Když stáhl ruku na její bohatství, nemohl ji dát zpět - soška ho držela. Zloděj tak musel zůstat v sevření sošky až do rána, kdy do kostela přišel kostelník. Soška zloděje pustila teprve ve chvíli, když kolem něj stálo několik mnichů z místního kláštera společně s opatem. Zloději pak byla ruka useknuta a visí dodnes v kostele na památku. Pochmurný závěr… jako ze Stínadel.
I další pražské kostely by svým názvem mohly patřit do Stínadel, i když nejsou zrovna zasvěceny svatému Jakubovi. Kdo ví, komu byl vlastně stínadelský kostel zasvěcen? Nezměnil Jaroslav Foglar jeho světce, aby zmátl čtenáře? „Stínadelský“ název má třeba kostel Panny Marie pod řetězem. Proč se jmenuje právě takto? „Pod řetězem“ se k názvu přidalo proto, že kostel byl blízko Juditina mostu (dnes Karlova mostu), který se na noc zamykal řetězem, aby po Vltavě nemohl nikdo proplouvat načerno.
Nebo kostel svatého Martina ve zdi (na obrázcích). Jeho tajuplný název vznikl v době, kdy se stavěly hradby města Prahy. Kostel svatého Martina stál přesně v místech, kudy mělo vést opevnění. A tak byl kostel do hradeb zabudován. I pozdější historie kostela svatého Martina ve zdi je zajímavá. V 18. století na místním hřbitově byla pohřbena slavná sochařská rodina Brokoffů. V roce 1784 byl kostel zrušen a stal se z něj sklad, byty a obchody. Určitě bychom našli i spoustu dalších kostelů, které by svým vzhledem, názvem nebo historií mohly patřit do Stínadel. Který z nich je ten pravý?
Příběh Komunity Cenacolo: co odhaluje tato inspirativní kniha?
--------------------------