Rajhradskou klášterní knihovnu věnčí dvojí „nej“ - jde o knihovnu nejstaršího moravského kláštera a jejích 65 000 svazků z ní činí také největší klášterní knihovnu na Moravě. Kromě samotných knižních svazků jsou její součástí také dvě samostatné sbírky - sbírka rukopisů a prvotisků a sbírka historických map a atlasů. Knihovna eviduje i sbírkové fondy v péči kurátorů jednotlivých historických sbírek a vlastník knihovny je Benediktinské opatství v Rajhradě, Muzeum Brněnska vykonává od roku 2005 její odbornou správu.
Jádro fondu představuje sbírka rukopisů, zahrnující 740 signatur v 933 svazcích. Ze 120 rukopisů do roku 1600 je 50 pergamenových, 38 s malířskou výzdobou, 17 notovaných a 13 českých, 25 dalších obsahuje české věty, slova, glosy či vpisky. Mezi 65 000 svazků je 157 prvotisků, 1 219 titulů přidalo 16. století, třetinu z celkového počtu tvoří staré tisky do r. 1800. Svazky v hlavním knihovním sále dostaly v letech 1804 - 1806 dubové regály s ostěním a galerií. Autorem samohybného globusu o průměru 1,7 m a světových hodin byl mnich, malíř, kartograf, kaligraf a mechanik Vojtěch Slouk. Strop zdobí iluzivní freska Jana Jiřího Etgense glorifikující vzdělanost prostřednictvím mytologických motivů se zapojením portrétů reprezentantů benediktinské řehole.
Historie kláštera a jeho knihovny odráží proměny Moravy - od klášterní liturgie po barokní rekonstrukce a moderní muzejní správu. Tehdy začal klášter knihy pravidelně nakupovat a na sklonku barokní doby se jeho knižní fond doslova skokově rozrostl o individuální odkazy a o zisky celistvých knižních fondů z rušených církevních institucí. V 19. století pak významně přispívali k rozvoji knihovny ti z benediktinů, kteří se věnovali historiografické a vydavatelské činnosti. Po roce 1950 nastalo těžké období - ztráty, kasárny a devastace, ale záchranu fondu zajistila Univerzitní knihovna Brno a později Moravská zemská knihovna.
Klášterní knihovna má bohatý rukopisný i tiskový fond a rozsáhlé mapové a atlasové sbírky. Podle novodobé péče je dnes knihovna veřejně přístupná v rámci historických expozic i výzkumných účelů. Při prohlídkách si návštěvníci mohou prohlédnout historický sál s freskovou výzdobou a další výstavní místnosti; v centru dění je Památník písemnictví na Moravě, který slouží k prezentaci moravské literatury za posledních deset století. Obnova Santiniho architektury a její zpřístupnění veřejnosti vytváří rámec pro poutní i vzdělávací návštěvy.
Vrcholem jsou zrestaurované prostory historické knihovny, která patří mezi největší klášterní knihovny v České republice a obsahuje více než 65 000 svazků. Kromě knihovny jsou významné i ostatní části klášterního areálu - opatský chrám sv. Petra a Pavla, kapitulní síň, prelatura a výstavní místnosti, které byly postupně rekonstruovány a zpřístupněny pro veřejnost i odbornou veřejnost. Zrcadlí se tak propojení kultury, vzdělanosti a duchovního života, které je charakteristické pro Rajhrad v průběhu staletí.
Historie a vývoj knihovny v kostce
- Nejstarší počátky knihovny bývají spojovány s polovinou 11. století; rukopisná sbírka obsahuje k dispozici z 11. a 12. století, potvrzené od 13. století.
- 14. století přineslo rozkvět; vzniklo mnoho cenných kusů a pokračovala práce na sbírkách rukopisů a prvotisků.
- Baroko znamenalo výrazné rozšíření fondu díky nákupům a odkazy z rušených institucí; v 18. století vznikla slavná fresková výzdoba a mechanizmy v sále.
- 19. století znamenalo systematickou činnost benediktinů v historiografii a vydavatelské činnosti; pohled na sbírky rozšířil další významných badatelů.
- 20. století zkoušelo památku i funkčnost: po roce 1950 došlo k útokům a poškození, následovala náročná rekonstrukce a znovuobnovení provozu ve spolupráci s MZK a muzeem.
Současnost a veřejný přístup
Současná role památky zahrnuje nejen uchovávání fondů, ale i jejich zpřístupnění pro studium a veřejnost. Památník písemnictví na Moravě slouží jako expozice moravské literatury a zároveň jako studijní prostor pro studenty a odbornou veřejnost. Obnovená historická knihovna je veřejně dostupná v rámci kulturních akcí a Dnů evropského dědictví, a tím přispívá k šíření poznání o moravské kulturní tradici.
Vědci objevili starověkou strukturu vytesanou uvnitř hory, která se vymyká veškeré logice
Historická knihovna dnes také plní funkci galerie a zázemí pro výzkum; její fond, archiv a katalogy jsou využívány kurátory a badateli k obohacení poznání o moravské písemnictví a knižní kultuře. Benediktinská knihovna patří k největším a nejstarším klášterním knihovnám v České republice a její fond zůstává klíčovým zdrojem pro studium středověké i novověké literatury v regionu.