Během 16. století pronikala luterská reformace i na českou stranu Krušných hor, takže kolem roku 1600 se naprostá většina obyvatel města Hrob hlásila k evangelické luterské církvi. Přitom město patřilo cisterciáckému klášteru v Oseku u Duchcova, který byl od roku 1580 ve správě pražské arcibiskupské. Koncem roku byla dokončena hrubá stavba kamenné budovy se zvonicí. Slavnostní otevření se konalo 5. června 1614 a novým evangelickým farářem se stal Christoph Luder. Avšak pražský arcibiskup Jan Lohelius, coby vrchnost, nechal již 27. září 1614 kostel zavřít a 12. prosince 1617 byl kostel za vojenské asistence zbořen.
Sporným bodem okolo zboření evangelického kostela v Hrobu - a obdobně i uzavření evangelického kostela v Broumově - byl výklad ustanovení Majestátu z 9. července 1609 týkající se královských statků, mezi které byly v Čechách automaticky zahrnovány i statky církevní. Narozdíl od toho Majestát pro Slezany, vydaný o pouhých šest týdnů později, 20. V roce 1913 byly zcela náhodně objeveny a odhaleny základy, o rozměrech 11,3 x 8,4 m, zbořeného evangelického kostela severovýchodně od dnešního Tržního náměstí.
Evangelický kostel Vzkříšení v Hrobu na Teplicku, postavený ve stylu německé secese podle projektu architektonického ateliéru Schilling & Gräbner, pochází z přelomu 19. a 20. století. Kostel byl první sakrální stavbou ateliéru na českém území, kde je zároveň nejstarším secesním kostelem. Základní kámen kostela, jehož stavitelem se stal Rudolf Wettstein, byl položen symbolicky 12. 12. 1900, přesně 283 let od zničení prvního místního luterského kostela. Po roce 1945 byl kostel původním vlastníkům zabaven a získala jej Církev československá husitská (CČSH), využívala ho však jen do konce 60. let. Poté byly odvezeny lavice, které skončily v kotelně. Kostel dále chátral, na přelomu 20. a 21. století z něj zloději ukradli střešní krytinu a rozbili většinu vitráží v oknech. V roce 2008 byla střecha rekonstruována a zabezpečen vstup, aby nedocházelo k dalšímu ničení interiéru. Kostel zůstává majetkem CČSH, město Hrob jej má v pronájmu. Stará se o okolní park a kostel hlídá před vandaly. Zajišťuje také údržbu unikátních ručně natahovaných hodin, které se nacházejí ve výšce 30 m.
Kostel se nachází v parku při Rybniční ulici a je zdaleka viditelný. Hned na začátku je nutné zdůraznit, že se jedná o kulturní památku České republiky. Z informačního panelu před kostelem se člověk dozví, že se kostel stavěl z místního křemenného porfyru a sochy s další výzdobou jsou z pískovce. Plány vypracovali drážďanští architekti J. W. Gräbner a R. Schilling. Stavební sloh má nejblíže k německé secesi. Základní kámen kostela byl položen 12.12.1900 a 1.4.1902 byl kostel již vysvěcen. Provedením stavby byl pověřen R. Z kamenné terasy jakoby vyrůstala 40 metrová věž, která je zakončena 3 metrovým křížem. Hodiny na věži jsou dílem hodinářů z Lipska. Uvádí se, že kříž býval pozlacený. Hlavní loď je 32 metrů dlouhá a 15 metrů široká. Na loď navazuje půlkruhový presbytář. Nad hlavním vchodem jsou pískovcové reliéfy osobností, které se zasloužily nějakým způsobem o protestanskou církev. Z levé strany to je císař Josef II., Ulrich Zwingli, Martin Luther a Gustav Adolf. Okna kostela byla opatřena malbami na skle s příběhy ze života M. Luthera. Sklo bylo bohužel vytlučeno vandaly. Vnitřní zařízení bylo z velké části vykradeno nebo zničeno. Současný majitel, který získal kostel bezplatným převodem, je Československá církev husitská. Dnes jsou dveře a okna zatlučeny deskami a stavba pozvolna, ale jistě, chátrá.
Hrob, sv. Prokop nebo sv. Procházet Tržním náměstím ve městě Hrobu a neprohlédnout si sochy světců není snad ani možné. Je jich tu několik a některé jsou více než unikátní. Navíc socha sv. Valentýna skrývá i hádanku. V některých průvodcích a knihách o památkách v tomto městě se uvádí, že se jedná o sochu sv. Prokopa. Na stěně u sochy samé je ale tabulka nesoucí jméno sv. Valentýna. Člověk zvídavý chce jistě znát správnou odpověď.
Hrob, socha sv. Sv. Jan Křtitel patří k nejznámějším světcům křesťanského světa. Je i určitým vodítkem k určení staří i původu sakrálních staveb. Velká část kostelů, které jsou zasvěceny tomuto světci, byla postavena v románském nebo gotickém slohu. I zdejší socha světce má s gotikou něco společného. I když byla zhotovena v období baroka v 17. století, je jen kopií gotického originálu. Takových kopií se určitě mnoho nenajde.
Hrob, socha sv. Socha sv. Josefa je v horní části Tržního náměstí. Nad ní se vypíná několik nádherných starých stromů. Socha samotná je krásné baroko. Byla vytvořena kolem roku 1750, ale kdo je jejím tvůrcem jsem se nedozvěděl. Je zcela jistě tou nejhezčí na území města a zřejmě i v celém okolí. Úctyhodná je i její výška, odhadem přes 3 metry. Sv. Josef na vrcholu je v rozevlátém plášti. Na rukách drží kříž a malého Ježíška.
Když se jde z Tržního náměstí Rybniční ulicí ke kostelu Vzkříšení, prochází se kolem kamenného památníku. Výlet do města, ve kterém jsme ještě nikdy nebyli je, vždy zajímavý. I když se dnes pomocí internetu každý zájemce snadno dozví o všem možném, přece jen osobní návštěva každého místa je přitažlivá.
Hrob, kostel sv. Kostel je, zasvěcen patronce horníků, sv. Barboře. Uvádí se, že byl postaven v raně gotickém slohu v roce 1282. Také se ale jinde dočteme, že uvedené datum je první zmínkou o vsi a kostel v té době měl už být postaven. Jak to skutečně bylo, zůstane asi nezodpovězeno. V roce 1600 se začalo s celkovou přestavbou a k následnému vysvěcení došlo o dva roky později. Dnes se ale díváme na svatyni, která prošla v 19. Při vycházce Hrobem snad ani nelze minout základy luteránského kostela. Ty byly objeveny v roce 1913 a zvědavost, co se tady vlastně stalo, člověka nutí k hledání. A je to skutečně hodně zajímavé.
Hrob - Sousoší sv. Jáchyma, sv. Na Tržním náměstí města Hrobu je několik pozoruhodných památek. Mezi ně také patří sochy z období baroka, mezi kterými je i sousoší sv. Jáchyma, sv. Anny a Panny Marie. Nachází se v nice nároží domu na horním konci náměstí. Sousoší bylo vytvořeno v roce 1752 a o jeho tvůrci se toho moc neví. V pozadí stojí socha sv. Jáchyma, před ním sedí sv. Anna a vedle ní s knihou v ruce je ještě dítě, Panna Marie.
V bývalom baníckom mestečku Hrob sa nachádzajú dve hlavne dominanty - kostoly. Jedným z nich je evangelický kostol sv. Vzkříšení, ktorý je skvostnou secesnou stavbou z kameňa kremenného porfyru a bohatou pieskovcou ornamentálnou sochárskou výzdobou. Podnet k stavbe kostola dalo nemecké hnutie augsburského vyznania v Hrobe spolu s politickým hnutím nemeckej radikálnej strany „Preč od Ríma“, ktoré sa snažilo previesť čo najviac katolíků do radov protestantov. Turistická známka č. Město Hrob leží na úpatí Krušných Hor, mezi městy Duchcov a Teplice. Ve městě se nachází několik velmi významných historických objektů. Jako první by se dal zmínit katolický kostel Sv. Barbory, evangelický kostel Vzkříšení z počátku dvacátého století, který je jedinečný svojí architekturou.
K Krušnohorská železnice musí překonávat nejen velké převýšení, ale také hluboká údolí. Na konci roku 1884 byla dokončena železniční trať z Hrobu přes Moldavu do Saska. Spor s pražským arcibiskupem o postavenou modlitebnu skončil násilným zbořením stavby v roce 1617. Teprve roku 1913 byly téměř 300 let staré základy odkryty. Na přelomu 16. století to byl důležitý region pro těžbu stříbrné rudy, kterou lze poznat v místním Hornickém muzeu.
V okolí města Hrob se nachází také další památky spojené s historií a barokním sochařstvím. Hrob - Socha sv. Jáchyma je vysoká kolem 380 centimetrů a je z kamene kremitého pískovce, z jeho okolí pochází i původní lomek. Hrob - Kostel sv. Barbory je goticko-nověgotický, jednolodní stavba s trojbokým zakončeným presbytériem a sakristií na severu. Hrob - Kostel Vzkříšení se vyznačuje secesní architekturou a je spojen s výročím 12. prosince 1900.
