Husův sbor v Praze 7 Holešovicích byl postaven v letech 1927-1937 pod vedením architekta Františka Kubelky a nachází se v domě číslo 3 ve Farského ulici u Strossmayerova náměstí. Výstavba sboru byla součástí širšího programu budovatelské éry v první polovině 20. století a náklad na tuto stavbu činil 2 miliony korun. Do položení základního kamene v roce 1927 probíhaly bohoslužby na různých místech - přímo na Strossmayerově náměstí, v Letenských sadech, v tělocvičnách okolních škol a podobně.
Architektura sboru kombinuje funkcionalistické prvky s výraznými symbolickými detaily. Nejdůležitějším prostorem je samotný kostel, jehož interiér zakončený sklobetonovou apsidou nemá v Praze obdoby. Modré podsvícení v kombinaci s mramorovým obkladem zvyšuje dojem světla a prostoru v modlitbě. Dominantou fasády je byzantský kříž v průčelí a modernistická věž s betonovým kalichem. Kubelka vytvořil i velké podzemní kolumbárium, kde odpočívá až pět tisíc zemřelých, a jedná se tak o jedno z největších kolumbárií v Evropě.
V podzemních prostorách sboru se nachází kolumbárium, a v jeho historii sloužily osobnosti jako Emil Dlouhý-Pokorný nebo Zdeněk Trtík, který je zde také pochován. V současnosti je zde úřadujícím farářem Mgr. Jan Daniel Došek. Název sboru a jeho duchovní význam odrážejí kontinuitu husitské tradice v rámci Církve československé husitské (později husitské).
Ve sboru a jeho okolí se historicky rozvíjely sociální a vzdělávací aktivity místní náboženské obce. Dnes zde probíhá duchovní péče dětí, bohoslužby, biblická setkání a duchovní cvičení. Bohoslužby v sboru doprovází hudba, kterou zajišťuje významný český varhanník Vladislav Souček; v rámci hudební činnosti působí dětský sbor RADOST PRAHA, jehož zakladatelem byl v roce 1961. Hudba je vnímána vnímána jako „jazyk Boží“, který spojuje duchovní život komunity.
Historicky krátce připomínané, sbor dával prostor pro rozmanité aktivity i mimo vlastní prostory, včetně bohoslužeb v nedalekém domově pro seniory „U Studánky“ a dalších místnostech, kde byly konány služby. Faráři, kteří v sboru působili, zahrnují i významné teology druhé generace církve a jsou připomínány jako klíčové postavy formující teologické a pastorační působení sboru.
Významné jsou i umělecké a paměťové prvky v interiéru i exteriéru v okolí sboru. Na fasádě a v blízkém okolí lze spatřit místa s připomínkami padlých ve dvou světových válkách a vzpomínky na bitvy, jako je Země z bitvy u Zborova. Ve Strossmayerově náměstí je možné přijíždět tramvajemi č. 1, 6, 8, 12, 25, 26, což zůstává důležitým dopravním propojením pro návštěvníky i členy farní komunity.
Historie a klíčové osobnosti
Husův sbor v Holešovicích vznikl jako součást širšího vývoji husitské identity v moderní Praze a v rámci Církve československé husitské. První skladba základního kamene byla položena v roce 1927 a zázemí pro funkci sboru poskytovalo okolí Strossmayerova náměstí a Letenských sadů. Mezi významné osobnosti, které v sboru sloužily, patří Zdeněk Trtík, jeden z předních teologů druhé generace církve, který je zde také pohřben. Dále zde působili Emil Dlouhý-Pokorný a další kněží, kteří formovali teologické i pastorační směrování komunity.
Architekt František Kubelka, který sbor navrhl, původně plánoval rozsáhlejší komplex, avšak kvůli finančním problémům realizaci zřejmě zcela nedokončil. Přesto vzniklá stavba výrazně přesáhla očekávání a stala se výrazným bodem na mapě architektury Prahy 20. století. V interiéru se vyjímají prvky světlé sklobetonové apsidy a mramorového obkladu, které spolu s modrým podsvícením vytvářejí jedinečné estetické a duchovní dojmy. Věž s betonovým kalichem a byzantský kříž tvoří charakteristickou siluetu fasády.
V současnosti je farářem Mgr. Došek a farní život se nadále rozvíjí skrze bohoslužby, duchovní cvičení a sociálně-charitativní aktivity. Farní úřad je v provozu i během letních měsíců, a to podle potřeby, s ohledem na aktuální provoz a situaci ve farní komunitě. V letních měsících bývají vypraveny různorodé bohoslužby a akce pro děti a dospělé. Kromě sboru samotného funguje i kolumbárium v podzemí a další doprovodné prostory, které doplňují duchovní a kulturní život komunity.
Kromě samotného sboru a jeho dispozic stojí za zmínku i významné hudební aktivity a výtvarné prvky, které se v průběhu času staly součástí identity místa. Chvála hudby a její role v bohoslužbách je tradičně spojována s proslulým výrokem „Hudba je jazyk Boží; je to svatá věc“, který vyjadřuje duchovní substituci a propojení duchovního života s hudební expresí.
Současnost a kontaktní informace
Farní úřad CČSH Holešovice nabízí aktuální kontaktní údaje a otevírací dobu pro veřejnost. Adresa: Farského 3 - Praha 7, 170 00. Pro zvláštní případy je možné kontaktovat službu telefonu 777 444 942. Církev nabízí bohoslužby, duchovní setkání a další aktivity pro různé věkové skupiny. V rámci spolupráce s domovem pro seniory „U Studánky“ probíhají i bohoslužby a duchovní péče mimo hlavní prostory sboru.
Hudba a liturgie
Hudba hraje v životě sboru klíčovou roli, doprovází bohoslužby na varhany a zajišťuje sbormistr Vladislav Souček. Varhaní program zahrnuje i dokumentované vystoupení a koncerty, například „Vánoční varhanní koncert 2022“, který byl připraven a čten Loutkou faráře Jana Daniela Doška. Dlouhodobá hudební činnost byla oceněna i různými uznáními a cenami, včetně ceny Františka Lýska za bohatou činnost dětského sboru RADOST PRAHA.
Technické a architektonické detaily
Jedním z nejvýznamnějších architektonických prvků sboru je modernistická věž s betonovým kalichem a čelním mrazovým detailům. Interiér je orientován na světlo a používá sklobetonovou apsidu, která dodává prostoru specifickou atmosféru. Kolumbárium je velice rozsáhlé a umožňuje pohřbívání až pěti tisíc zemřelých, což z něj činí jedno z největších kolumbárií v Evropě. Významné místo v architektonické studii zaujímá i spojení obytné části s kostelem, které vytváří unikátní komplex.
O místě a jeho významu svědčí i to, že se dřívější plány rozšiřující komplexu nakonec neprovedly, a i přesto stavba představuje silný projev funkcionalistické architektury s výraznými duchovními rysy. Vysoká návaznost na husitskou tradici je patrná v symbolice a v zachování duchovního dědictví v rámci moderní pražské architektury a církevního života.
tags: #husitsky #kostel #holesovice