Obětavost, skromnost a odpuštění, to jsou hodnoty, které podle historiků charakterizují svatého Václava, hlavního patrona české země. Jeho podobiznu nosíme v peněženkách na stokoruně. Svatý Václav, první český křesťanský panovník a mučedník. Výchovu i vzdělání mu zajistila jeho babička, svatá Ludmila. Staral se o své poddané, vykupoval otroky a mimo jiné zakládal vinice. A pro mnohé je přístavem bezpečí dodnes. „Pro mnoho lidí je svatý Václav patronem - nebeským přímluvcem, na kterého se můžeme obracet, když potřebujeme pomoct,“ říká v pořadu Prima Česko Jan Graubner, arcibiskup pražský.
Jak všichni víme, svatý Václav byl zavražděn před bazilikou svatého Václava, kde kdysi stál kostel svatého Kosmy a Damiána. O životě svatého Václava koluje mnoho legend, odkaz na jejich poselství přetrvává dodnes. „Legendy musíme brát jako zapsanou paměť. Oni ty legendy nemuseli psát, aby byl svatý Václav prohlašován za svatého. On svatý byl,“ uvádí s jistotou kardinál Dominik Duka.
Lebka dodnes uznávaného panovníka patří k nejvýznamnějším relikviím v České republice. Trvale je uložena v katedrále svatého Víta na Pražském hradě. Jednou ročně je ale při Národní svatováclavské pouti převážena do Staré Boleslavi, kde si věřící připomínají památku patrona českého národa. Letos ji příchozí mohli poprvé spatřit v novém relikviáři, vykládaném čtyřmi kilogramy stříbra. Na její výzdobě se podíleli přední čeští klenotníci a brusiči, kteří přidali české drahé kameny. Na relikviáři ovšem není fascinující jen výzdoba. Jeho hlavním účelem je chránit lebku svatého Václava, aby ji nepoškodily změny teplot ani vlhkost. Schránka je proto klimatizovaná. Váží sto šedesát kilo a přenášet se tak musí pomocí speciálních výsuvných tyčí.
Vrchol svatováclavských oslav byla mše na Mariánském náměstí. Podle apoštolského nuncia, tedy papežského vyslance v České republice, bylo hlavním poselstvím letošní pouti téma odpuštění. „Přál bych si, abychom o odpuštění dokázali víc mluvit i v rodinách, mezi bratry, mezi sestrami. Musíme se navzájem přijímat. Odpuštění je tou nejlepší cestou k pokoji,“ apeluje na všechny Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius v České republice.
Myšlenka svatého Václava, panovníka, který se s láskou staral o svůj lid, je inspirací i pro Český královský institut. V monarchii vidí dávné odkazy na hodnoty, jakými jsou třeba loajalita, věrnost a důstojnost. Kdo by je ovšem na případném trůně měl reprezentovat? „Ten, kdo by zasedl na český trůn, by se s velkou pravděpodobností jmenoval Habsburk. Nejsou to cizinci, jsou to potomci všech rodů, které v Čechách vládly, včetně Přemyslovců a Lucemburků,“ vysvětluje Zdeněk Prázdný, ředitel ČKI.
A jak to s případnou českou monarchií vidí sami Češi? První oslovený má jasno: „Jsem monarchista, tak jedině král samozřejmě,“ říká jistě, zatímco další váhá: „To si neumím představit.“ A skepticky se k tématu staví i třetí názor: „V dnešní době už ne, je to pasé.“ A čtvrtá odpověď zní: „Mně by to nevadilo.“
Královská koruna nicméně dál zůstává v sejfu Pražského hradu. Nezbývá než se spokojit s medailemi. Ostatně ani ty nejsou pro všechny. Například pro Zdeňka Prázdného, ředitele ČKI za pomoc při záchraně církevního kulturního dědictví. „Já jsem trochu dojatý... Je to první ocenění, které jsem získal. Je to ocenění svatého Václava a já k němu mám obrovskou úctu.“
„Je to člověk, který má otevřené srdce a který vidí, co je v církvi potřeba. Má prostředky, které používá, aby prospěl věcem společným,“ objasňuje důvod udělení ocenění Jan Graubner.
Cílem svatováclavské záslužné medaile je ocenit nositele hodnot, které zosobňoval svatý Václav. Slavné písně zlidověly. Zpívají se od táboráku po Václavák... Mnohonásobný Písničkář roku založil sdružení Šafrán. Popularizoval lidové písně, v roce 1977 se účastnil III. festivalu druhé kultury na Hrádečku V. Havla u Trutnova. Signatář Charty 77 emigroval roku 1978 do Holandska, za kvasu sametu se vrátil 25. 11. 1989 a hned zpíval na Letenské pláni. Kritik postkomunistické demokracie má i vyhraněné názory. Dnes si vypaluje CD, kreslí i tiskne obaly a prodává na koncertech, v edici „Samopal“ vydává svou kompletní tvorbu. Vystupoval s kytaristou Radimem Hladíkem. Člen Společnosti pro trvale udržitelný život a Čestné rady sdružení Děti Země pravidelně publikuje fejetony. Podílel se na tvorbě cyklů ČT Příběhy železné opony a V zajetí železné opony.
Dolní Kamenice - Doslova omylem se dostal k chalupě v Dolní Kamenici u Holýšova známý písničkář Jaroslav Hutka. „Hledali jsme něco do sta kilometrů od Prahy. Já jsem měl přitom jednu zásadní podmínku - nesmí to být na Domažlicku. Výsledek je, že máme chalupu sto dvacet kilometrů od Prahy a je to na Domažlicku,“ směje se Jaroslav Hutka. Ten patří do kategorie chalupářů, kteří se s místními usedlíky stýkají. „V té vesnici znám všechny a večer s nimi zajdu do hospody. Místo té hospody tam dlouho fungoval rock-klub. Až nedávno to změnili,“ říká písničkář. Ten má i na svých internetových stránkách z chalupy fotografie. „Na jedné mám na hlavě jakousi papírovou korunu. Roman Oulík se s písničkářem stýká. „Chodí mezi lidi. Roman Oulík ale připouští, že ne všichni lidé ze vsi se na Jaroslava Hutku dívali vždy v dobrém. „Jak koupil chalupu, tak oplotil pozemek, co k ní patří. A přerušil tak cestu, kterou místní vždycky využívali. Má pravdu, protože je to jeho pozemek, ale vznikly potíže ve vztazích se sousedy. O problémech se Hutka zmiňoval i v novinách. Dokonce prý mu někdo propíchal pneumatiky u auta anebo strčil brambor do výfuku. Ale nevíme kdo to udělal, snad to ti soudsedi nebyli,“ komentoval rozruch z minulosti Roman Oulík.
Před několika lety písničkář dokonce uvažoval o možnosti, že by mohl v Dolní Kamenici natrvalo bydlet. Bylo to v období, kdy měl v úmyslu skončit s koncertováním. Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Text i foto: Ing.
Kaple svatého Václava stojí v areálu vinohradského hřbitova, asi 200 m od hlavní vstupní brány, za centrálním křížem. Tento římskokatolický hřbitovní kostel byl vybudován v roce 1895 podle návrhu architekta Antonína Turka a spadá pod duchovní správu III. pražského vikariátu. Kaple je v novogotickém stylu a slouží především pro smuteční obřady. Vedení obřadu vyžaduje spolupráci s obřadníkem, který dohodne průběh obřadu, včetně výběru hudby a přečtení vzpomínkové řeči. Vypravitel se s obřadníkem setká 30 minut před začátkem obřadu přímo v kapli. Pro obřad včetně přípravy je standardně vyhrazeno 20-25 minut. Smuteční hosty do kaple uvádí obřadník.
Kaple nabízí tři nízké kamenné schody u vstupu; vstup není bezbariérový, ale s dopomocí je dostupný. Historie a architektura Kaple sv. Václava byla vybudována v novogotickém stylu v roce 1895 a patrně zůstává důležitou součástí pietního areálu. Interiér je osvěžen vitrážovými okny, které prosvětlují chrámovou loď a vytvářejí klidnou atmosféru pro vzpomínkové obřady. V rámci služby hřbitova a církevní správy spadá kaple pod správu III. pražského vikariátu, který zajišťuje koordinaci obřadů, duchovní zajištění a pastorační podporu pro pozůstalé.
Průběh obřadu: Obřad je obvykle vyhrazen na 20-25 minut, během nichž se vypravitel domluví s obřadníkem na průběhu a výběru hudby a přečtení vzpomínkové řeči. Smuteční hosty do kaple uvádí obřadník a samotný ceremoniál bývá doprovázen diskretním a důstojným průběhem, který respektuje zvyklosti a potřeby rodiny. Praktické tipy pro návštěvníky: jsou zde tři nízké kamenné schody; počítejte s možnou dopomocí; kontakt s obřadníkem je vhodné řešit s předstihem 30 minut před začátkem obřadu; doprava a pobyt v areálu hřbitova bývá klidný a respektuje pietní charakter místa; kaple nabízí prostor pro tiché vzpomínky a vzpomínkové řeči se čtením.
Závěr: Kaple sv. Václava na vinohradském hřbitově je svazkem architektury v novogotickém stylu s vitrážemi a klidnou atmosférou, kde je možné uspořádat důstojný smuteční obřad včetně plánování průběhu a hudby.
Svatováclavská pouť 2019 - Přehled atrakcí
Zdůrazněme však, že samotné dějiny a osobnosti, které s Václavem souvisejí, tvoří živou mozaiku. Texty a obrazy, které se k němu váží, nám připomínají, jak se měnily společenské hodnoty, a jaké vzory společnost odráží i dnes.