Zpěv k přijímání má důležitou úlohu (podobně jako vstupní zpěv): „hmatatelně“ vyjádřit jednotu, kterou z nás přijímání eucharistie vytváří, dát najevo radost srdce a zdůraznit charakter společenství. Když kněz přijímá svátostný pokrm, začíná se zpívat zpěv k přijímání. Jeho posláním je vyjádřit jednotou hlasů duchovní jednotu přijímajících, ukázat radost srdce a zdůraznit „charakter společenství“ průvodu přistupujících k přijetí Těla Páně. Zpěv pokračuje během přijímání věřících.
Pro zpěv k přijímání se může použít antifony z Graduale Romanum, ať už se žalmem, nebo samotné, nebo antifony se žalmem z Graduale simplex, anebo jiného vhodného zpěvu schváleného biskupskou konferencí. Cantatur sive a schola sola, sive a schola vel cantore cum populo. Zpívá jej buď samotný sbor, nebo sbor, či zpěvák s lidem. Pro cantu ad Communionem adhiberi potest aut antiphona ex Graduali romano sive cum psalmo sive sola, aut antiphona cum psalmo e Graduali simplici, aut alius cantus congruus a Conferentia Episcoporum approbatus.
Úvodní obřady a vstupní zpěv mají za cíl shromáždit věřící a připravit je na slyšení Božího slova a důstojné slavení eucharistie. Účelem vstupních obřadů je, „aby shromáždění věřící vytvořili společenství a dobře se připravili ke slyšení Božího slova a k důstojnému slavení eucharistie“. IGMR 46. Aby se lidé sjednotili, je vhodné, aby kromě zpívaných liturgických dialogů vždycky společně zpívali alespoň jednu část úvodních obřadů - vstupní zpěv, Kyrie nebo Sláva na výsostech Bohu.
Po pozdravu lidu následuje úkon kajícnosti, při němž se celé shromáždění modlí formuli všeobecného vyznání hříchů. Pokud není Kyrie zahrnuto do úkonu kajícnosti, zpívá se nebo pronáší se hned po něm. Slova žehnání vody je možno zpívat. Sláva na výsostech Bohu je velmi starý a úctyhodný hymnus; zpívá ho kněz, zpěvák nebo sbor.
V bohoslužbě slova je důležité, aby čtení z Písma byla provedena jasně a pozorně; responsoriální žalm má podpořit rozjímání nad Božím slovem a neměl by zastínit ostatní čtení. Pokud není možné žalm zpívat, může se zpívat alespoň odpověď. Evangelium se zpívá nebo čte hlasitým a pozorným způsobem; pozdrav, oznámení Slova svatého evangelia a zakončení Slyšeli jsme slovo Boží je vhodné zpívat, aby shromážděný lid mohl na pozdrav odpovědět.
You Don't Need Vivid Mental Images to Remember More
V některých dnech je nutné zpívat Aleluja, v době postní se místo Aleluja zpívá verš před evangeliem. Sekvence a další liturgické prvky bývají zařazeny podle liturgického kalendáře. Eucharistická modlitba je středem a vrcholem slavení eucharistie; kněz vyzývá věřící, aby se k ní připojili, a modlí se ji spolu s lidmi v duchu jednoty.
Protože eucharistická modlitba je ústřední činností slavení, měla by být zpívaná alespoň část dialogu a preface, a to zvláště o nedělích a slavnostech. Doxologie a Amen by měly být vyřčeny společně s lidem v jednotě hlasy. Zvláště o nedělích a slavnostních příležitostech může kněz zpívat eucharistickou modlitbu; při přenesení jednotlivých částí by měla být zvolena jednotná hudební forma, aby vznikla jasná obřadní jednota.
Vrcholné momenty přijímání vyžadují, aby zpěv k přijímání vyjadřoval jednotu hlasů a radost z eucharistie. Zpěv k přijímání může být z Graduale Romanum, z Graduale simplex, z Graduale providence, nebo z jiných schválených liturgických skladeb; texty by měly vyjadřovat radost, úžas, jednota, vděčnost a chválu a odrážet liturgickou činnost dne. V případě dlouhého průvodu k přijímání je možné použít více skladeb a kombinovat skladby pro shromáždění i pro sbor.
Po přijetí Eucharistie se zpívá dík, chvalozpěv či hymnus; koncertní a instrumentální prvky mohou posílit duchovní atmosféru, ale zpívání k přijímání by mělo být ukončeno včas. Zpěv po přijímání má zaměřit pozornost shromáždění na tajemství svatého přijímání a nepřehánět s pozorností k hudebníkům. Kněz může zpívat modlitbu po přijímání, a shromáždění může zpívat Amen při závěrečné doxologii.
První svaté přijímání je zvlášť významným okamžikem pro děti a jejich rodiny. Příprava dětí na první svaté přijímání je často úkolem rodičů a katechetů; společná příprava začíná již v měsíci říjnu a pokračuje pravidelnými setkáními ve farnosti, včetně mší pro děti a výzev k zapojení rodičů do procesu. Texty a modlitby by měly posilovat vztah k Bohu, a rodiče by měli děti doprovázet na cestě víry po celý rok.
V rámci pastoralní praxe se často používají O-antifony - Velké O-antifony k Magnificat - které patří k hlavním textům adventní liturgie; tyto antifony představují mystický a liturgický rámec, který připomíná potřeby člověka a jeho touhy. Původ O-antifon a jejich vývoj od raného starověku až po současnost ukazují, jak liturgie vyjadřuje hluboké teologické a duchovní postoje kolem příchodu Páně.
You Don't Need Vivid Mental Images to Remember More
V průběhu přípravy na svaté přijímání je důležité spojení rodiny, církevního společenství a katechetické práce; obřady, chvály a samotný akt přijetí vytvářejí jednotu a sdílený duchovní zážitek. Dlouhodobá tradice římské liturgie ukazuje, že zpěv antifon a žalmu, stejně jako jiné liturgické prvky, podporuje účast a vnitřní změnu věřících.