Legislativní dokumenty jsou jedním ze specifických typů dokumentů, které s normou ČSN ISO 690 tak úplně Nekamarádí. Norma již v úvodu říká, že ji nelze použít kromě jiného při citování legislativních dokumentů. Zaběhnutá praxe v českém prostředí však tak striktní není a je vytvořena obecně uznávaná struktura pro jejich citování, která vychází ze struktury citací příspěvků v periodiku. Tato odvozenina se týká citování přímo ze Sbírky zákonů. V případě, že zákon citujete z nějaké databáze nebo webových stránek, např. ASPI, Zákony pro lidi apod., tak ho budete citovat jako příspěvek na webu. Při citování legislativy je tedy možné použít tuto odvozenou obecnou strukturu, popř. příspěvek na webu, legislativní pravidla vlády nebo některý z právnických citačních stylů. Vždy záleží na pravidlech vaší instituce.
Co všechno si pod legislativními dokumenty představit?
Země působnosti. Název: podnázev. In: Název sbírky. Rok vydání, ročník, částka, číslo, strany. Dostupnost a přístup. Poznámky.
Příklady z praxe zahrnují odkaz na Sbírku zákonů, Zákony pro lidi online, či jiné databáze, a uvádějí specifika pro jednotlivé typy dokumentů.
Obecná struktura citace legislativních dokumentů
Obecná struktura citace v textu bývá podobná jako u jiných dokumentů, avšak namísto autora se na prvním místě uvádí označení legislativního dokumentu, například „Zákon č. 121/2000 Sb.“ nebo zkrácený název, například Autorský zákon. Je nutné se rozhodnout pro jednu z variant a tu konzistentně používat v celé práci pro každou citaci legislativy. Typ legislativy č. XX/rok název (zkrácený název, je-li) („ve znění pozdějších předpisů“ je-li novelizace). URL je v APA 7ed nepovinný údaj, nicméně u české legislativy je vhodné uvádět URL, zvláště pokud je dostupná online.
V ideálním případě lze citovat předpis v aktuálním znění z databází ASPI nebo Beck Online, které bývají na vysokých školách k dispozici. V případě, že citujete legislativu, která byla novelizována, do závorky za název se doplňuje ustálená fráze „ve znění pozdějších předpisů“. Tím se předpokládá, že čtenář pracuje s aktuálním zněním. V textu práce, pokud je to možné, uvádějte konkrétní část (např. odstavec, paragraf, hlava a pod.), ze které čerpáte, a to buď přímo ve větě, nebo alespoň v citační závorce.
Dialog s příklady citací
Příklad 1: ČESKOSLOVENSKO. Knihovní zákon. In: Sbírka zákonů. 1959, roč. 1959, částka 22, číslo 53.
Příklad 2: ČESKO. Zákon č. 257/2001, o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). In: Sbírka zákonů. 2001, částka 98, číslo 257, s. 5683-5688.
Příklad 3: 121/2000 Sb. Zákon o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). In: Zákony pro lidi [online]. AION CS, 2010-2018 [cit. 2018-03-19].
V textu práce, pokud je to možné, uvádějte konkrétní část legislativního dokumentu (např. odstavec, paragraf, hlava a pod.), ze které při citaci čerpáte buď přímo ve větě, nebo alespoň v citační závorce. Obecná struktura citace v textu je podobná jiným dokumentům, nicméně namísto autora uvádíme na prvním místě buď označení např. „Zákon č. 121/2000 Sb.“, nebo zkrácený název např. Autorský zákon. Je nutné se rozhodnout pro jednu z variant a tu konzistentně využívat v celé práci pro každou citaci legislativy.
České postupy a variace podle typu legislativy
Typ legislativy č. XX/rok název (zkrácený název, je-li) („ve znění pozdějších předpisů“). Publikace Část publikace XX (rok schválení). URL je v APA 7ed nepovinný údaj, nicméně doporučuje se uvádět u legislativy dostupné online. U evropské legislativy lze uvádět typ legislativy EU č. rok/XX název (zkrácený název je-li), Úřední věstník Evropské unie XXX (rok schválení).
V rámci evropské legislativy je zakotveno, že „členské státy by měly mít i nadále možnost stanovit, že nositelé práv obdrží spravedlivou odměnu, pokud jsou jejich díla nebo jiné předměty ochrany využity digitálními prostředky na základě výjimek či omezení stanovených v této směrnici při vyučování pro ilustrační účel“ (Směrnice EU 2019/790, 2019, odst. Směrnice). Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2512 ze dne 14. prosince 2022 o nepřijímání cestovních dokladů Ruské federace vydaných na Ukrajině a v Gruzii, Úřední věstník Evropské unie L 326 (2022).
Pro citace uvádíme rovněž obecné pokyny k uvádění konkrétních částí legislativního dokumentu (např. § 1, odst. 2) a v případě citací uvádíme i přesný odkaz na konkrétní část, pokud je to možné. Při narativní citaci lze uvádět jen rok v závorkách; u citací s odstavci/hlavami/paragrafy bývá vhodné uvádět jejich čísla.
Podrobný náhled do příkladů a praktických doporučení
V textu práce se doporučuje používat konkrétní části legislativního dokumentu (např. odstavec, paragraf, hlava a pod.) a citovat je buď ve větě, nebo v citační závorce. Osobitý důraz na konzistenci a na to, že při citaci novějšího znění je potřeba používat frázi „ve znění pozdějších předpisů“.
Podle pravidel pro citační styl lze říci, že v občanských a akademických textech je vhodné uvádět aktuální znění legislativy a případně i datum citace. U autentických zdrojů z databází (ASPI, Beck Online) bývá nejvhodnější pracovat s aktuálním zněním a v textu vyznačit, že jde o citaci s odkazem na konkrétní část.
Tabulka ukazující souhrn praxe
| Typ dokumentu | Obecná struktura citace | Poznámky |
|---|---|---|
| Zákon / Autorský zákon | Zkrácený název nebo číslo zákona, In: Sbírka zákonů / Zákony pro lidi, rok, číslo, strany | Konzistentně používat stejný vzor v celé práci |
| Novelizovaný předpis | Název (ve znění pozdějších předpisů), In: Sbírka zákonů, rok, částka, číslo | Do závorky doplnit „ve znění pozdějších předpisů“ |
| Online zdroj | Název zákona, In: Zákony pro lidi [online], AION CS, roky, citace | U české legislativy URL doporučeno |
V textu je možné uvádět konkrétní část legislativního dokumentu (např. § 1 odst. 2) - a to buď ve větě, nebo v citační závorce. Obecná struktura citace v textu je podobná jako u jiných dokumentů, s tím rozdílem, že na prvním místě je zkrácený název či identifikátor legislativy, a nikoli autor.
Praktická doporučení pro češtinu a evropskou legislativu
V EU dokumentech lze uvádět typ legislativy EU č. rok/XX název (zkrácený název), Úřední věstník Evropské unie XXX (rok schválení). URL u evropské legislativy bývá doporučováno. Příklady zahrnují Směrnici EU 2019/790 a nařízení EU 2017/1128 s odkazy v textu na konkrétní paragrafy nebo články.
V ideálním případě je vhodné citovat z aktuálního znění z databází ASPI nebo Beck Online a uvést URL, pokud to pravidla instituce vyžadují. Při citaci legislativy je důležité uvést konkrétní část (např. § 1) v textu nebo v závorce, a v závěru zvolit konzistentní styl citace pro každý druh legislativního dokumentu.
tags: #jak #citovat #kodex #kanonickeho #prava