Klášter Křižovníků s červenou hvězdou, v jehož blízkosti naše vycházka začíná, založila Anežka Přemyslovna a o její osudy se budeme podrobněji zajímat. Podél Vltavy se setkáme s pamětními deskami a sochami řady významných umělců, které si připomeneme. Kolem Rudolfina projdeme k Právnické fakultě na bývalé Jánské náměstí, kde bylo vyloveno tělo Jana Nepomuckého. Kolem nejstarší pražské nemocnice Na Františku dojdeme k jedné z nejstarších gotických staveb Prahy, která nese jméno své zakladatelky, přemyslovské princezny sv. Anežky České.
Historie a zakladatelka Anežského kláštera Na Františku
Anežka Přemyslovna (pravděpodobně 1211-1282) založila zdejší klášter klarisek a menších bratří za podpory královské rodiny počátkem třicátých let 13. století, zanedlouho poté do něj vstoupila a stanula v jeho čele. Klášter Na Františku byl prvním sdruženým dvojklášterem klarisek a menších bratří v Záalpí, byl však také budován jako rodové pohřebiště Přemyslovců. Stal se místem královské korunovace i svědkem královských pohřbů, místem posledního odpočinku sv. Anežky České. Význam kláštera po Anežčině smrti neupadl, ctili jej také Lucemburkové, nástupci Přemyslovců. Řeholnice obývaly klášter až do počátku husitských válek, po jejich skončení se do kláštera navrátily a usilovaly o jeho obnovu. Další etapou dějin kláštera je jeho převzetí dominikány v době rudolfínské. Tehdy definitivně zanikl klášter menších bratří. Pozemky kláštera byly rozprodány, postupně na nich vznikala nová městská čtvrť. Po odchodu dominikánů se klarisky na František vrátily, úpadek kláštera však nezastavily. Roku 1782 byl Josefem II. klášter zrušen a následně prodán v dražbě.
Opětovný vývoj a prohlídkový okruh
Zchátralému klášteru pronajímanému pro nejrůznější účely opakovaně hrozilo zboření. Poslední návrh přinesl asanační plán Prahy na sklonku 19. století. Díky svému významu však klášter zániku unikl. Od počátku 20. století byl postupně dokumentován, zkoumán a opravován. I přes pohnuté osudy areálu se dodnes dochovalo jádro unikátní dispozice bývalého dvojkláštera. V sedmdesátých letech 20. století byl prohlášen národní kulturní památkou. Po dlouhotrvající rekonstrukci pak byl v osmdesátých letech zpřístupněn. Dějiny jednotlivých staveb mapují za-stavení prohlídkového okruhu v exteriéru i interiéru kláštera. Přízemí areálu zaujímá prohlídkový okruh věnovaný historii dvojkláštera a jeho zakladatelce. Jeho součástí je také lapidárium v konventu klarisek (černá kuchyně a refektář) a menších bratří (ambit), které zahrnuje významný soubor architektonických fragmentů z doby výstavby kláštera, zakládacích desek oltářů a náhrobních kamenů. Celoročně a zdarma jsou přístupné také obě klášterní zahrady s prohlídkovým okruhem architekturou kláštera a sochařskými díly předních českých umělců.
Klášterní zahrady a umělecká výzdoba
Klášterní zahrady nabízí rozsáhlý pohled na architekturu a sochařství; v zahradách jsou instalovány téměř dvě desítky sochařských děl současných českých autorů. Výjimkou je František Bílek se svým dílem Golgota (1892). Díla dalších autorů doplňují soubor prací Karla Malicha, Stanislava Kolíbala, Aleše Veselého a dalších, kteří zastupují různá období českého sochařství. Přímo pro areál Anežského kláštera vytvořil František Skála dva samostatné objekty (Přístěnek, Sluneční vozík). Přístěnek je určen zejména nejmenším návštěvníkům areálu.
Návštěva klášterního areálu nabízí prohlídkový okruh interiéru i exteriéru, který sleduje historii a vývoj dvojkláštera a jeho zakladatelky. Zahrady při Severní bráně kláštera sv. Anežky České, s výhledem na sochu od Michala Gabriela, byly zpřístupněny veřejnosti od roku 2016. V klášteře se můžete setkat s haptickou stezkou pro nevidomé a slabozraké návštěvníky a objevit Anežčinu soukromou oratoř, která bývala popsána v legendě.
Navštivte areál i s podporou Národní galerie
Anežský klášter je od 60. let 20. století objektem, který užívá Národní galerie Praha. Procházíme se v rozlehlých prostorách přízemí kláštera i zahradami. Rozlehlé zahrady, které byly původně zahradami klášterními, jsou od roku 2016 kompletně zpřístupněny veřejnosti. Jsou koncipovány tak, aby si mohli přijít na své milovníci architektury, ti, kteří se zajímají o moderní sochařství, ale také Pražané, kteří si sem přijdou jen číst knížku.
Svatá Anežka klášter založila ve 30. letech 13. století a pobývala zde až do své smrti. Klášter je hmotnou připomínkou jejího života a dědictví. Návštěvníci mohou projít svatyní Salvátora, dětskou dílnou a haptickou stezku na míru pro nevidomé návštěvníky. Poté se vydáváme do zahrad, které jsou malou oázou v srdci Prahy a nabízejí klidnou atmosféru uprostřed města.
Praktické informace a tipy pro návštěvníky
Otevírací doba: Klášter sv. Anežky České je otevřen každý den kromě pondělí od 10 do 18 hodin, ve středu do 20 hodin. Zahrady jsou otevřeny každý den. V listopadu až únoru od 10 do 16 hodin. Vstupné: Plné 220 Kč, snížené 120 Kč, pro děti a mladé do 26 let zdarma. Cesta: Vystoupíte na tramvajové zastávce Dlouhá třída nebo na zastávce metra Náměstí Republiky, následně pár minut pěšky. Prohlídkový okruh architekturou kláštera i vstup do zahrad je zcela zdarma. Vstupné se platí při vstupu do expozice v prvním patře. V klášteře se konají také výstavy a další akce.
V neděli 24. listopadu můžete navštívit dílnu pro rodiny s dětmi - Jak to bylo s Václavem IV. a lazebnicemi. Zároveň lze využít prohlídky interiéru a exteriéru s různými akcemi, které prezentují historii kláštera a Anežky České. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv.
