Hatšepsutin nástupce ničil stopy po životě své nevlastní matky. Jeho snahám však odolal její chrám. Velkolepá svatyně nabízí zajímavý pohled na jednu z nejdéle vládnoucích egyptských královen.
Hatšepsut vládla celkem 21 let. Nejprve jako regentka, poté jako královna. Stala se jednou z mála žen v egyptských dějinách, které si moc udržely tak dlouho. Její působení spadalo do jedné ze zlatých ér starověkého Egypta, kdy země oplývala bohatstvím. Hatšepsutin nástupce Thutmose III., jeden z největších egyptských faraonů, se snažil její jméno vymazat z dějin - podobiznu své opatrovnice dal vyřezat z veřejných vyobrazení a dal je zničit. Hatšepsutin obrovský chrám, ležící na úpatí rozlehlého skalního amfiteátru, však stojí v Dér el-Bahrí („Severním klášteru“) dodnes. Tento architektonický zázrak, který svou krásou uchvátil už starověký svět, je svědectvím o Hatšepsutině slávě i její oddanosti bohům.
Pozoruhodný portrét královny a její chrám
Když Thutmose III. dospěl, stal se jejím zástupcem, ale vlády se chopil až po její smrti. Hatšepsutin chrám na západním břehu Nilu zůstal zachován. Jeho monumentalita a plánování, včetně centrální přístupové rampy, ukazují na jedinečné architektonické inovace Senenmuta, který dohlížel na výstavbu a představoval jeho architektonické zkratky.
Chrámy milionů let se stavěly po celém Théby a Hatšepsutin chrám byl hlavním kultovním místem thébského komplexu. Stavba trvala asi patnáct let a probíhala pod dohledem Senenmuta - vysokého úředníka a královnina oblíbence. Mohutná stavba zahrnovala podobné rampy a nádvoří jako Mentuhotepův chrám. Začalo se jí říkat Džeser-Džeseru: „Nejposvátnější z posvátných“.
Prostorová struktura a výzdoba chrámu
Hatšepsutin chrám byl oproti tomu uspořádán na centrální přístupové rampě. Podél ní se v různých úrovních rozkládala tři velká nádvoří. Většina zádušních chrámů z doby Nové říše měla komory oddělené monumentálními branami, ale Hatšepsutin chrám měl orientaci a uspořádání, které zdůrazňovaly její božskou povahu. Exteriér doplňovaly hlavice zdobené vyobrazením bohyně Hathor s rohy a kravskými ušima a svatyně zasvěcené Hathor, Amona a Anubisovi.
Chrám zahrnoval svatyni uctívající Hathor, která byla někdy zobrazována v podobě posvátné krávy. Reliéfy zachycují výpravy Hatšepsut do Puntu - křídla lodí, myrhovník a dary. Dvě svatyně na druhém nádvoří byly zasvězeny Hathor a Anubisovi. Na třetím nádvoří stály čtyřiadvacet soch Hatšepsut v podobě Usira a uprostřed střední části posledního nádvoří byly svatyně Amenreovi a dalším božstvům.
Ve střední části posledního nádvoří se nacházely nejvnitřnější komory a svatyně zasvěcené Amenreovi. Uvnitř byly tři doplňkové komnaty s Reliéfy Hatšepsut a Amona. Vstupní část chrámu byl lemován obelisky Amonova chrámu v Karnaku, které zdůrazňují vztah královny k božstvům a slávu její vlády.
Chrámy milionů let a jejich význam
Chrámy milionů let sloužily nejen zádušnímu kultu králů, ale i k dalším rituálům; některé souvisely s královskou rodinou, jiné s božstvy včetně thébského boha Amona a boha slunce Rea. Hatšepsutin chrám je nejkomplexnějším a nejlépe zachovaným z chrámů Der el-Bahrí a byl většinou vnímán jako spojovací bod mezi královnou, bohy a obyvateli Théby. Po smrti Hatšepsut byla část jejích jmen a vyobrazení odstraněna; Thutmose III. zničil její jména a vyobrazení, aby vymazal její vládní odkaz.
Hatšepsutin chrám na západním břehu Nilu zůstával zachován, i když jeho okolí bylo poškozeno. Příběh chrámu byl rekonstruován archeology a dnes je Hatšepsut považována za jednu z nejvýznamnějších panovnic starověkého Egypta. Budova byla orientována na východ, aby ranní sluneční paprsky pronikaly ke svatyni a chrám zůstal symbolem spojení královny s bohy.
Historický kontext a UNESCO
Oblast starověkých Théb a jejich nekropolí je od roku 1979 zapsána na Seznam světového dědictví UNESCO. Hatšepsutova architektura a její chrám slouží jako důkaz mimořádné kultury a politického vyjádření v éře Nové říše. Hatšepsut byla velice výjimečná žena; její jméno se dá přeložit jako "První dáma všech dam".
Hatšepsut byla dcerou Thutmose I. a Ahmose a provdala se za nevlastního bratra Thutmose II., po jeho smrti se stala regentkou a postupně plnohodnotnou vládnoucí. S plánováním nejpozoruhodnějšího chrámu Egypta začala brzy a stavba byla dokončena po asi 15 letech. Chrám měl terasovitý ráz a byl celý postaven z vápence, což mu dodává jas a světlo pod egyptským sluncem. Chrám byl ozdoben kolosálními sochami Hatšepsut jako živého Osirise a zasvěcen bohům Amunovi, Anubisovi a Hathor.
Závěr
Hatšepsutin chrám je jedním z nejkrásnějších chrámů starověkého Egypta a odráží její význam i vliv. Budova vznikala ve spolupráci s klíčovými postavami tehdejšího dvora a dodnes zůstává symbolem spojení královny s božstvy a křehkého vyvažování moci. Její příběh ukazuje, jak se v Egyptě vyvažovala moc ženy a mužů a jak architektura sloužila jako prostředek náboženské i politické moci.
