Babylon byl vykopán v roce 1898. Před dvěma sty lety, učenci pochybovali, zda Babylon někdy existoval. Jedinný záznam o něm mohl být nalezen v Bibli. Kritici používali příběh o Babylonu a o, jak říkali, jeho “nehistorických králích”, aby snížili cenu Písma. Dnes víme, že Babylon byl jedním z prvních měst na světě, založený Nimrodem, pravnukem Noeho (Genesis 10:9-10).
Bible vypráví příběh o Babylonské věži a jak Bůh zmátl jazyk celého lidstva. Archeologové zjistili, že obyvatelé starověké Mezopotámie měli populární zvyk stavět věže zvané zikkuraty. Babylonská věž byla nejvyšší a největší ze všech, byla 91 metrů vysoká a postavena v sedmi etapách. Základy a pár schodů je možné vidět ještě dnes. Je to nejpravděpodobnější místo, kde stála Babylonská věž. Po 1400 let město Babylon rostlo na významu. V roce 626 př. Kr. se stalo hlavním městem říše. Babylon dosáhl svého vrcholu v době Nebukadnesara II. Stal se zázrakem starověkého světa. Město mělo 18 kilometrů v obvodu, s 26 metrů širokými dvojitými hradbami, tyčícími se 62 metrů vysoko. Byl to nádherný pohled, vnější cihly budov se leskly v různých barvách. Reliéfy býků, draků a lvů zdobily mnohé hradby a brány. Slavné “Vysuté zahrady” byly jedním ze sedmi divů světa.
Rovněž se uvádí, že dnes víme, že starověký Babylon byl centrem moderní vědy, umění, kultury a průmyslu. Tato úžasná proroctví jsou o to více ohromující, jelikož Babylon se nacházel v té době v samém centru hospodářské obchodní cesty. Zničení města by mohlo být přijatelné, ale že by nebyl nikdy znovu obýván se zdálo přinejmenším přitažené za vlasy. Babylon byl extrémně bohatý. Jeremiáš předpověděl, že tyto poklady budou ukradeny, a všichni, kteří z něho budou kořistit, se nasytí (Jeremiáš 50:10). Číst o těchto historických údálostech pro nás znamená vidět další naplněná proroctví.
Babylón vznikl kolem roku 626 př. n. l. jako hlavní město nové babylónské dynastie. Počátky a rozsah města, stejně jako jeho hradby, byly popisovány různě, avšak archeologové potvrdili existenci a význam Babylonu jako světového centra obchodu a kultury. V průběhu času se město dostalo pod nadvládu různých říší a prožilo období vzestupu i pádů. Nejznámější z těchto změn nastal v noci 5. října 539 př. n. l., kdy perský Kýros Veliký dobyl Babylon po tom, co řeku Eufrat využil k překročení města a otevřel přístup do jeho bran. Po dobytí Babylonu se začala psát nová kapitola jeho historie a město nadále existovalo jako významný bod na mapě říší, i když už bez své bývalé slávy.
Podle biblického i historického výkladu byl Babylon často považován za symbol zmatení jazyků a duchovního zneužití. Při popisechBabylonské říše se často zmiňuje božstvo Marduk (Merodak), a dále trojice božstev Sin, Šamaš a Ištar. Náboženství Babylonu zahrnovalo astrologii, magii a množství chrámů. Po dobytí Babylónu se objevily další kapitoly jeho historie, které ukazují na překrývání mýtů a historických faktů v širokém kontextu starověkého Orientu.
- Historie města a jeho význam v dávné Mezopotámii, včetně popisů hradeb, brání a věží.
- Politické zvraty: pád Babylónu v roce 539 př. n. l., následné nadvlády Perské říše a další změny v regionu.
- Náboženství a kultura: Marduk, Babel, symbolika věže a souvislost s jazykovým zmatením.
- Biblické souvislosti: význam Babylonu v Genesis, prorocké texty a vztah k exilu Židů.
V témže kontextu je důležité poznamenat, že výzkum ukazuje, že Babylon nebyl jen mýtický obraz, ale reálné město s bohatou historií a vlivem na politiku, ekonomiku a náboženství starověkého světa. Zbytky města a zikkuraty, podobně jako pyramidové stavby v jiných kulturách, dokládají technologický a architektonický pokrok mezopotámské civilizace. Dnes jsou tyto artefakty a texty důležitým svědectvím o tom, jak se starověká Babylonie podílela na utváření světového dědictví.
V závěru je možné vidět, že rčení o „jazykovém Babylónu“ má kořeny v dávné legendě o stavbě věže a rozechvění jazyků. Dnes však archeologie a literární texty ukazují, že Babylon byl skutečné město s bohatou historií a vlivnými dynastiemi, a že jeho pád v roce 539 př. n. l. znamenal konec jedné epochy, ale zároveň začátek nového období pod vládou Perské říše a formování historické paměti v rámci Blízkého východu.
Možnosti výzkumu a didaktické aktivity
- Jednotná stavba: každá skupina dostane stejné množství stavebního materiálu a cílem je postavit co nejvyšší a nejstabilnější věž v časovém limitu. Komunikace je povolena jen prostřednictvím gest a mimiky.
- Jazyková variace: učitel připraví větu k dokončení stavby a přeloží ji do několika jazyků, případně vytvoří „babylonský“ jazyk, aby si děti vyzkoušely spolupráci napříč jazyky.
