Původní kostel Božího těla v Gutech patřil k nejstarším dřevěným kostelům na Těšínsku a v Beskydech. Jednalo se o dřevěný roubený kostel z roku 1563 se čtvercovým presbytářem i lodí, štenýřovou věží z roku 1666 a ochozem zřejmě z 18. st. V letopisech se uvádí, že původně byl evangelický a později převeden do správy katolické církve během rekatolizace; evangeličtí věřící slavili bohoslužby i na horách, například na Godule. Po požáru v roce 2017 zůstaly z kostela jen obrysy historie a část mobiliáře z 16. až 17. století.
Aby nebyla historie zapomenuta, město Třinec vyhlásilo veřejnou sbírku a zorganizovalo obnovu formou vědecké rekonstrukce. Stavbu repliku vedly instituce a řemeslníci, kteří opětovně použili tradiční postupy a materiály. Replika byla slavnostně vysvěcena 6. června 2020 a žertovná otázka, proč se nový kostel liší interiérem, dále objasníme.
Historie a architektura původního kostela
Podle letopočtů na portálech a zvonu z roku 1565 lze usuzovat, že kostel vznikl ve středověku, kdy dominovalo luterství. Dřevěná jednolodní stavba měla pravoúhle ukončený presbytář a jehlancovou zvonici vysokou 15,6 metru. Kolem presbytáře se nacházel krytý ochoz sobota a sakristie, která měnila rozměry prostoru pro tehdejší bohoslužby. V roce 1654 byla náboženská správa odebrána evangelíkům a kostel připadl katolické správě ze Stříteže v rámci rekatolizace. Původní stavba byla známá jako nejstarší dochovaný dřevěný kostel na Těšínsku a svědčí o bohaté historii regionu.
Požár z roku 2017 zničil historické interiérové prvky a většinu původního zařízení, včetně mobiliáře. Stavba byla typickým reprezentantem dřevěných kostelů s štenýřovou věží a ochozem, jejichž architektura vyžaduje zvláštní péči při obnově. Interiér původního kostela byl také ovlivněn časem, a tak replika dostala odlišné řešení mobiliáře a interiérových prvků.
Replika a současný stav
Obnovení Gut vyžadovalo koordinaci architekta Antonína Závady a tesařství Papšík z Hošťálkové. Na stavbu bylo použito dubové, jedlové a smrkové dřevo (450 m3 jedlového, 150 m3 smrkového pro šindel a více než 10 m3 dubového). Replika byla nejprve složena na dvoře a teprve poté převezena do Gute. Slavnostní požehnání staveniště proběhlo 28. 5. 2020 a výstavba na místě začala v červenci 2020; kostel byl dokončen v krátké době a slavnostně vysvěcen 6. června 2021.
Interiér replika zatím od původní stavby liší. Při požáru bylo zničeno mobiliář a interiér byl rekonstruován s novým řešením. Nová podoba interiéru vychází částečně z původního řešení, například malba zábradlí kůru a úpravy stěn presbytáře. Hlavní vybavení, jako oltář a svatostánek, je řešeno zcela nově a moderně. Zvuk varhan, které pocházejí z polské firmy Zych, byl jedním z prvních dojmů během slavnostní bohoslužby.
Vybavení kostela zahrnuje také plnohodnotné varhany se sedmi rejstříky a jedním manuálem, čtyři zvony a elektrické protipožární zařízení napojené na Pult zentralizované ochrany hasičů. K dispozici je nádrž na požární vodu o objemu 24 m3. Interiér doplňuje také moderní technika pro bezpečnost a ochranu památky, která byla vybudována navzdory historické povaze místa.
První bohoslužba v replika proběhla po slavnostním požehnání a následné mši; část věřících sledovala obřad před kostelem na velkoplošné obrazovce kvůli kapacitním a epidemickým omezením. Kapacita svatostánku a epidemická opatření omezila vstup pouze na pozvané hosty, ale veřejnost mohla později nahlédnout dovnitř po skončení bohoslužby. Obřad zahájil otevřený klíč a mši provázelo požehnání varhan, zvonů a oltáře.
Finance a podpora obnovy
Celkové náklady na obnovu byly uvedeny kolem 33-33,5 milionů korun. Hlavní financování pocházelo z pojistného (UNIQA), veřejné sbírky organizované městem Třinec a od dárců vynášející téměř 4 miliony korun. Biskupství poskytlo dřevo na šindel a Ostravsko-opavská diecéze přispěla na zvony. Město Ostrava pomohlo finančně na náklady pořízení nových zvonů a zajištění technického vybavení.
Podle římskokatolické farnosti Střítež u Českého Těšína a biskupství ostravsko-opavského, rekonstrukce byla provedená tradičními řemesly. Hlavní dodavatelé stavby a spolupracující instituce dodaly potřebnou dokumentaci a podporu pro dokončení replice. Připomenutí významu mezinárodního turistického a kulturního propojení Beskyd a Gutů odráží projekt Otevřené chrámy, který umožňuje veřejnosti navštívit gutský kostel a spojit duchovní a kulturní bohatství regionu.
Okolí Gut a turistické kontexty
Kostel Leží na cyklotrase číslo 56, která je součástí mezinárodní trasy Krakov-Vídeň a patří mezi Greenways. V blízkosti Gutů čekají Komorní Lhotka a její bylinné lázně, sauna a možnosti skalolezení. Kousek od Gutů se nachází dřevěný kostel sv. Antonína z roku 1640 a turistické centrum Klubu českých turistů. Gutský kostel tak stojí v kontextu beskydských památek a turistických tras, které propojují kulturní dědictví s přírodním bohatstvím regionu.
Návštěvní tipy a praktické informace
Nejvhodnější je návštěva Gut v letních měsících, kdy krajina a cyklostezky kolem kostela jsou nejpřitažlivější. V zimě bývá doprava méně pohodlná, a proto je vhodnější turistiku spojit s autem. Zastávka veřejné dopravy u kostela není, proto je třeba vyjíždět z okolních obcí. Kostel byl otevřen v rámci projektu Otevřené chrámy a stal se součástí padesátky vyjímečných sakrálních památek, které každoročně navštíví tisíce lidí. Rozšíření přístupu veřejnosti podpořilo město Třinec a provozní náklady během turistické sezóny.
Odkazy na fotoreportáže a dokumentaci: instalace píšťalových varhan, či záznamy o rekonstrukci interiéru, jsou k dispozici u spolku Člověk a Víra a dalších spolků, které dokumentují obnovu a motivy pro veřejnost. Většina dřevěných prvků původního mobiliáře již nebyla znovu použita, ale replika si zachovává původní ducha a historickou kontinuitu regionu.
