Diakonie představuje centrum, kde kaplani působí čtyři a kde komunikuje spiritualita lidí s různými potřebami včetně klientů s mentálním postižením. Mým úkolem je o těchto potřebách přiměřeným způsobem komunikovat, často velmi přímo u lidí s lehčím typem postižení, a zároveň vytvářet prostředí, ve kterém reminiscenční terapie a vzpomínky Seniorů navazují na jejich zážitky z dětství a mládí.
V rámci střediska se kaplani věnují programům na pomezí kultury a náboženství, vracíme se k minulosti a diskutujeme mezigenerační vztahy. Senioři, kteří stále bydlí u rodin, často vyžadují reflexi o solidaritě, manželství a rodině, stejně jako o přátelství a o tom, co se děje ve světě. Když dojde na otázky o víře a Bohu, nejde jen o odpovědi, ale i o respekt vůči duchovnosti klientů a jejich vlastním zkušenostem.
Kaplan a jeho role v Diakonii
Kaplan v Diakonii nesmí přihřívat svou církevní polívčičku; jeho posláním je spíše rozhovor, naslouchání a duchovní doprovázení. Při vedení střediska je důležité najít rovnováhu mezi vyjádřením vlastního názoru a nezasahováním do života vedení, protože kaplan by neměl být mediátorem či krizovým odborníkem na komunikaci.
Součástí příprav kaplanství je kurz sociálních služeb, kde je mnoho informací a zkušeností, zejména pro účastníky, kteří už mají kaplanskou praxi. Vycházíme z toho, že farář by měl být zároveň trochu manažerem, schopným zorganizovat práci s různými věkovými skupinami a vyřešit provozní věci, jako jsou protipožární ochrany, odpočty vody a elektřiny.
Formát naší práce je založen na otevřenosti: nabízíme otázky víry, nikoli přesvědčování. I proto se ve videích a projektech snažíme ukázat jiný úhel pohledu, například pohled z Německa na integraci uprchlíků, a tím rozptýlit obavy lidí s neradami pohledy. Nebudeme se snažit dogmatizovat víru, ale poskytneme lidem možnost se na víru dívat z různých úhlů.
Diskuze o ateismu a víře
Podle nás v Česku ateismus není reálným fenoménem; spíše jde o nálepku. Češi jsou podle některých studijních zjištění spíše spirituální než ateističtí, a to zejména v době fake news. Často nastává situace, kdy lidé hledají odpovědi a k církvi mají blíž, než si myslí, jen je potřeba nabídnout jazyk, který pochopí.
Přístup kaplanů je tedy inkluzivní: pracujeme s lidmi různých vyznání i s těmi, kteří se k žádnému vyznání nehlásí. Nejde o misionářství, ale o doprovázení a hledání odpovědí na existenční otázky v mezilidských a hraničních situacích. V rámci meziprostoru církevních iniciativ a občanské společnosti spolupracujeme s organizacemi, které se zaměřují na občanskou odpovědnost a sociální spravedlnost, jako je například Nadace Benetheo, či skautská komunita.
Společenský a teologický kontext
V kontextu současnosti sledujeme znamení doby prostřednictvím kairologie, tedy porozumění tomu, co se děje ve společnosti a kultuře jako Boží komunikaci s námi. Základní idea Desetiletí duchovní obnovy je solidarita se společností; tehdy se rozvíjela myšlenka synodality a spolupráce napříč hranicemi. Důraz je kladen na budoucnost a na to, že církev není elitní klub, ale otevřená restaurace, kde si lidé vyberou to, co jim vyhovuje.
České prostředí ukazuje, že církev má vyvážit hluboké teologické zázemí s otevřeností vůči světu. Přístup k reformám misijní cesty pod vedením papeže Františka zahrnuje naslouchání perspektiv druhých a vyhledávání odpovědí, které jsou relevantní pro současnou dobu. Z vývoje společnosti vyplývá, že rychlé odpovědi nejsou vždy správné, a proto je důležité hledat zřídla naděje a duchovní síly, které vedou k dalšímu rozvoji a reflexi.
Ovlivnění života a tvorba obsahu
Společně s Karel Müllerem vytváříme obsah na YouTube a podcasty, kde se probírají desatero, modlitby i biblické příběhy, a zároveň reagujeme na aktuální události. Cílem není přesvědčovat, ale nabídnout alternativní pohled a povzbudit k hledání odpovědí. Kvůli tomu vznikl i koncept merchu, který má podpořit Diakonii Rolnička a dovést výstavbu domova pro lidi s mentálním a zdravotním postižením.
V YouTube tvorbě se držíme pravidla, že obsah by měl být srozumitelný a dostupný, a že každý divák si z obsahu může vzít to, co považuje za vhodné. V praxi to znamená pravidelné vydávání videí každých čtrnáct dní a podcastů každý týden, s plánem a reakcemi na vzniklé situace.
V kulturním i teologickém kontextu se snažíme ukazovat, že biblické příběhy mají stále co říct a lze je použít na současné jevy, jako je například politika či společenské trendy. Snažíme se nalézt rovnováhu mezi zábavou a učením a transparentně mluvíme o tom, co považujeme za chvályhodné a co ne.
Celý textový materiál z minulých rozhovorů a zkušeností z katolických i evangelických tradic doplňuje pohled na to, jaké role v společnosti hraje duchovní doprovod, a jaké to má dopady na organizaci a komunitu okolo Diakonie.
tags: #jakub #heller #rozhovor #knez #velikonoce