Varhany mikulovského farního a kolegiátního kostela stojí v presbytáři na levém bočním kůru. Tento prostorově značně omezený kůr byl vybudován po r. 1625, kdy došlo ke vzniku mikulovské kolegiátní kapituly a následné přestavbě kostela iniciované kardinálem Františkem Dietrichsteinem (1570-1636). Podle písemných dokladů v archivu kapituly byly u sv. Václava varhany již před r. 1622. V r. 1769 byl stavbou nových varhan pověřen Johann Ignaz Beck. Ten varhany dokončil v r. 1771 za cenu 970 zlatých.
Naproti tomu popisy říkají, že skříň Výmolových varhan dobře koresponduje s výtvarným pojetím kůru. Prospektové píšťaly jsou nad a pod labiem zdobeny čtyřmi výstupky ve tvaru polokřížku, což je znak typický pro brněnské varhanáře. Varhanní pozitiv je umístěn ve spodní části skříně. Zvláštností varhan je stroj pedálu, který stojí samostatně podél boční stěny místnosti se zázemím kůru. Regulační místo pedálové traktury je nezakryté a umístěné v podlaze hned za varhanní lavicí. Hrací stůl vestavěný do zadní části varhanní skříně v současnosti neumožňuje výhled k oltáři. Skříň stojí na rozhraní prostoru kostela a místnosti se zázemím kůru, kde sedí varhaník.
Z pozice hráče zní tedy nástroj poněkud suše. Dále se zmiňuje, že klávesy a některé rejstříky jsou řazeny v netypickém rozmístění; některé verze zmiňují, že klaviatury manuálů i pedálu jsou nepůvodní. Varhany byly opraveny před r. 1971 Karlem Zadákem. Došlo při tom k zakrytí původních názvů rejstříků a připevnění štítků s jejich českými ekvivalenty a byly rovněž prohozeny manuály hlavního stroje a pozitivu (hlavní stroj byl původně ovládán z II. manuálu).
Přetahovací manuálová spojka nyní vyžaduje nalezení přesné polohy, jinak dochází k přiznívání tónů. Další oprava a restaurátorský průzkum varhan proběhly v r. Ačkoli varhany nikdy nebyly celkově restaurovány, jsou ve velmi dobrém stavu, schopné liturgického i koncertního využití. Ladění je rovnoměrné.
Poznámka: výše uvedené detaily se týkají technického stavu a historických úprav varhan v kostele sv. Václava v Mikulově.
Gotický kostel sv. Václava a jeho história
Jednou z dominant a vzácných památek zámeckého vrchu je gotický trojlodní kostel sv. Václava s věží umístěnou na jižní straně presbytáře. Přes různé úpravy a dostavby si stavba v Mikulově dodnes zachovala gotický vzhled, zejména v presbyterní části, zaklenuté síťovou a částečně také hvězdicovou klenbou. Z vnější strany připomínají gotické období bosáž a opěráky. Klenby trojlodí jsou pokryty bohatou manýristickou štukaturou. Barokní výzdoba kostela je dílem sochařů O. Schweigla, I. Legelachera, malíře J. F. Adolfa a dalších.
Od velkého požáru roku 1784 je v boční loretánské kapli uctívána milostná socha černé loretánské madony. Význam kostela, do jehož oratoře měla šlechta přístup přímo ze zámku, stoupl poté, co při něm byla kardinálem Dietrichsteinem roku 1625 zřízena význačná kolegiátní kapitula. Jako proboštský chrám slouží kostel sv. Václava dosud. Dnešní kostel sv. Václava je situován v prostoru původní vsi, která se později stala součástí Mikulova.
Existenci románského kostela na témže místě lze předpokládat již na konci 12. století, písemně doložen je však až do roku 1276. Původní podoba kostela neznáme. Dnešní stavba pochází v jádře z počátku 15. století a podílel se na ní parléřovsky orientovaný stavebník. Dokončení výstavby násilně přerušil husitský vpád do města v roce 1426, kdy došlo k vypálení a zničení novostavby. Po dlouhou dobu byl kostel jen provizorně opraven, v roce 1584 znovu vyhořel. O rok později, již za Dietrichsteinů, byla věž Kostela zvýšena o obytné patro s bytem věžníka a arkádovým ochozem. K dokončení stavby došlo až kolem roku 1640 novým zaklenutím trojlodí s novou štukovou výzdobou. Přistavěna byla sakristie s hudební kruchtou v patře a upravena byla do dnešní podoby gotická okna. K bokům trojlodí byly přistavěny mariánské kaple a panská oratoř s krytou chodbou, vedoucí k cestě do zámku.
V roce 1642 byl ve věži instalován velký zvon s reliéfem Malé Kalvárie a postavou probošta Jiřího Otislava z Kopenic. V té době byl kostel sv. Václava již několik let sídlem kolegiátní kapituly, založené roku 1625 Františkem, kardinálem z Dietrichsteina. Z vnitřní výbavy je nutné zmínit hlavní oltář s monumentálním obrazem Zavraždění sv. Václava od Františka Antona z Freenthalu a cedrovou sošku Madony s dítětem v oltáři severní kaple Panny Marie Loretánské, původně umístěnou v loretánském kostele sv. Anny. Po roce 1784 byly do severní nice kněžiště instalovány mramorové epitafy Václava Viléma Popela z Lobkovic a jeho manželky Markéty Františky, rozené z Dietrichsteina, s portréty zemřelých.
Věž kostela sv. Václava prošla různými úpravami, včetně nové báňě v 18. století a vyhlídek z arkádového ochozu. Arkádový ochoz věže skýtá jedinečný panoramatický pohled na Mikulov a široké okolí. Není potřeba vzdalovat se z centra města - vyhlídkovou věž naleznete přímo na náměstí v areálu kostela sv. Václava. V patrech věže probíhá výstava fotografií a malovaných děl místních umělců, a zároveň v přízemí zůstává gotické jádro presbytáře.
Přijde-li na řadu další restaurování, je v plánu opravit věž, která dosud nemá potřebné financování. Kostel byl rekonstruován z větší části a opravy stály zhruba čtrnáct milionů korun; financovala ho vláda, kraj, město Mikulov a brněnské biskupství. Kostel sv. Václava vznikl patrně ve 13. století a o čtyři století později jej kardinál František Dietrichstein povýšil na kolegiátní kapitulu. Mikulov patří k nejstarším historickým moravským městům a kapitula přispěla k jeho prestiži díky duchovní správě a mimořádné architektonické podobě chrámu.
Současný turistický a kulturní význam
Kostel nyní slouží jako významná turistická a duchovní lokalita. Arkádový ochoz věže poskytuje jedinečný panoramatický pohled na celé město a okolí. Nová štuková výzdoba a opravy fasády zlepšily vzhled i funkčnost chrámu, a projekt zachování a zpřístupnění věže by mohl přinést další turistické atraktivity, včetně vyhlídkových balkonů.
