MAS Buchlov, z.s. Současně byla vytvořena také mobilní aplikace Putujme bez hranic, která obsahuje informace o jednotlivých památkách a také umožňuje luštit tajenku v hlaholici. Tato zábavná forma turistiky byla uvedena v červnu 2022 a stále probíhá. Informace o této aktivitě lze najít na webu stopy.cyril-methodius.cz, informace o jednotlivých památkách lze najít na webu stopy.cyril-methodius.cz/pamatky/. V současné době jsou památky rozšiřovány o další cyrilometodějské a středověké památky a prezentovány na webu www.cyril-methodius.cz/cs/localities/. K jednotlivým památkám jsou přidány audiovizuální media, která více zatraktivňují popis těchto zájmových míst Cyrilometodějské stezky. Jedná se např. o dvanáctiminutové audio reportáže, v rámci které odborníci nebo průvodci osvětlují zajímavé příběhy, které by člověk na internetu nebo v brožurách nenašel.
Holistický rámec dědictví Velké Moravy a úloha Cyrila a Metoděje
Velká Morava se rozkládala především na území Česka a západního Slovenska, ale také v Maďarsku a Rakousku. Slovanská Dolní Panonie zahrnovala hlavně dnešní Maďarsko, ale také Chorvatsko a Srbsko. Životní osudy svatých Cyrila a Metoděje před misí a během ní se odvíjely rovněž v regionech na území dnešního Řecka a Turecka, Německa, Slovinska, Itálie, Ukrajiny a Ruska. Jakmile byli Cyrilovi a Metodějovi přímí následovníci vyhnáni z Velké Moravy, cyrilometodějská kulturní idea a její obsah se rozšířily mezi Slovany žijícími na území současného Bulharska, severní Makedonie a jižní Albánie, Chorvatska, Bosny a Hercegoviny, Srbska a rovněž Kosova, Černé hory, Rumunska, Moldavska a Polska. Jde tedy o široké kulturní a jazykové dědictví, které se promítá do mnoha zemí a kultury.
První kroky Konstantina a Metoděje na Moravě v 9. století zásadně ovlivnily způsob, jakým se vyučovalo víře a jakým jazykem se sloužily bohoslužby. Konstantin vytvořil k jazyku také první slovanské písmo, které se jmenovalo hlaholice, a přeložil do něj Bibli. Oba bratři učili další křesťanské kněze a zavedli staroslověnštinu jako liturgický jazyk. Staroslověnština je nejstarší slovanský spisovný jazyk a písmo hlaholice dnes už nepoužíváme; Češi i další Slované začali psát latinkou. Papež Jan Pavel II. prohlásil Konstantina a Metoděje spolupatrony Evropy. V Česku slavíme jejich příchod na Velkou Moravu 5. července.
Průběh misie a její politické kontexty
Rostislav, velkomoravský kníže, poslal dopis císaři Byzantské říše Michaelovi III. s prosbou o pomoc a učitele pro překlad víry do jazyka místních obyvatel. Císař vybral Konstantina a Metoděje; přišli na Velkou Moravu v roce 863 a díky své autoritě a podpoře knížete Rostislava jejich mise triumfovala. Kázali v jazyce, kterému obyčejní lidé rozuměli, a tak je rychle přivedli ke křesťanské víře. Konstantin a Metoděj položili základy církve, která přetrvala na našem území až dodnes. Konstantin při misi dokonce vytvořil nové písmo - hlaholici, a spolu s bratrem přeložili z latiny do staroslověnštiny texty pro konání bohoslužeb.
Na Velkou Moravu přišli na jaře roku 863 a díky své autoritě a podpoře Rostislava jejich mise triumfovala. Kázali v jazyce, kterému obyčejní lidé rozuměli, a tak je rychle přivedli ke křesťanské víře. Konstantin a Metoděj tak položili základy církve, která přetrvala na našem území až do současnosti. Při návratu domů se Konstantin stal řeholníkem a přijal jméno Cyril; Metoděj byl zplnomocněným apoštolským legátem a postupně působil i na Moravě a v Panonii.
Souvislosti mezi učením, písmem a vzdělaností
Vydání staroslověnštiny a hlaholice sehrály klíčovou roli ve vzdělanosti, kultuře a víře. Činnost soluňských bratří položila základy slovanského písemnictví a umožnila překlady Bible a liturgických textů do slovanského jazyka. Hlaholice a později Cyrilice se staly významnými pro kulturní a národní identitu v regionech, které sahají od Moravy po Balkán. V prostředí Velké Moravy byl jazyk prostředníkem pro šíření křesťanství a kulturní identity mezi obyvateli.
Porovnání západních a východních misijních linek ukazuje na hluboké kulturové a politické dilema: latinský Západ versus řecký Východ. Reformační a renesanční období později ukázala, že misijní úspěch soluňských bratrů nebyl jen o křesťanství, ale o samotné kulturní změně spojené s písmem a vzdělaností. V Českých zemích a na Moravě bylo důležité, že slovanská liturgie a jazyk byly průvodci k té samé civilizační trajektorii. Proto dnes Cyrilometodějská stezka spojuje historické dědictví s moderními formami vzdělávání a cestování, a to prostřednictvím interaktivních expozic, audiovizuálních médií a pracovních listů pro školy.
Aktuální podoba Cyrilometodějské stezky a související projekty
Nová expozice Pokladnice v Modré otevírá veřejnosti další atraktivní expozici na svém území. Cyrilometodějská stezka získá otevřením Pokladnice v Modré další atraktivní expozici na svém území v okolí Velehradu. Právě zde vedou všechny značené vycházkové stezky Cyrilometodějské stezky, které sem vedou z pěti směrů a pokrývají zhruba 900 km v rámci České republiky. Archeologický skanzen a expozice Živá voda patří mezi nejnavštěvovanější místa Zlínského kraje, ročně je navštíví čtvrt milionu lidí. Moravské zemské muzeum v Brně poskytuje odborný garant projektu, zapůjčí nejcennější klenoty a umožní vznik vědeckých kopií, které budou evidovány v Centrální evidenci sbírek Ministerstva kultury ČR. Podzemní monolitický „trezor“ s bezbariérovým přístupem má chránit velmi cenné exponáty Velké Moravy a poskytovat moderní expozici.
Návštěvníci mohou očekávat kromě šperků, ostruh a mečů i rekonstruované tváře lidí, jejichž kosterní pozůstatky byly nalezeny. Cyrilometodějská stezka je propojena s lokalitami Modrá, Velehrad a Staré Město a rozvíjí kulturní a vzdělávací síť v moravsko-slovenském pohraničí. Důraz je kladen také na pracovní listy pro školy a veřejnost - cílem je rozšířit povědomí o Velké Moravě a hlaholici a nabídnout praktické aktivity od kreslení vitráží po gravírování skla. Projekt CISTERSCAPES usiluje o označení Evropské dědictví a Cyrilometodějská stezka slouží jako inspirace pro sdílení kulturního dědictví napříč Evropou.
Etudy a doplňky k regionálním aktivitám
Na konferencích a programech MAS Buchlov se Cyrilometodějská stezka představuje jako příklad dobré praxe na cestě k významnému ocenění Evropské dědictví. Otevření Cyrilometodějského centra ve Starém Městě v roce 2022 nabídlo nové expozice a zázemí pro badatele. Projekty a workshopy s výtvarnými aktivitami pro děti vedly k vytváření portrétů lidí a artefaktů Velké Moravy pomocí hlaholice a dalších technik. Workshop „Cesta za písmem s Hlaholníčkem“ poskytl konkrétní návod, jak s dětmi pracovat s odkazu Velké Moravy a cyrilometodějské mise.
Volně dostupné materiály z workshopů a konference pomáhají učitelům ve školách i institucím organizovat interaktivní výuku o Velké Moravě a o tom, jak vznikla hlaholice a slovanské písmo. Kromě toho návštěvníci mohou navštívit historické lokality a zapojit se do kvízů a tajenek, které vznikly kolem odkazu Cyrila a Metoděje. Cyrilometodějská stezka tedy představuje multidisciplinární projekt, který spojuje poznání Velké Moravy, písmo hlaholici a interaktivní prohlídky s audiovizuálními médii, a vzniká jako součást širší církevně-kulturní cesty Evropy.
Psaní ne vždy končí abecedami – záhadný egyptský protipříklad
Návštěvníci a školy mohou v rámci projektu získat karty a razítka, plnit úkoly a luštit tajenky psané hlaholicí, čímž se propojuje poznání s hrou a zážitkem. Cyrilometodějská stezka představuje zajímavou možnost pro rozšíření vzdělávání o Velké Moravě a její kulturní a jazykové tradice prostřednictvím moderních technologií a terénních expozic.