Jan Blahoslav, bratrský biskup s pozoruhodnými intelektuálními zájmy, přeložil a v letech 1564 a 1568 nechal v Ivančicích vytisknout Nový zákon, který byl v 90. letech 16. století přejat do Bible kralické.
Jde o první překlad biblického textu do češtiny podle původní řecké předlohy. Zrcadlí se v něm charakter Blahoslavova vzdělání, které bylo orientováno na filologický přístup k teologii. Blahoslav, který při své práci konfrontoval řadu dobových edic řeckého a latinského textu, byl důvěrně obeznámen s biblistickým dílem Erasma Rotterdamského, Theodora Bezy a dalších dobových autorit. Velkou pozornost věnoval také starším českým překladům, neboť jeho cílem nebyl text, který by příliš vybočoval z kontinuity domácí překladatelské tradice. Byl přesvědčen o tom, že poselství bible je třeba tlumočit užitím vysokého literárního stylu a tomuto stanovisku podřídil volbu výrazových prostředků. Stejnou cestou se později vydala i skupina překladatelů Bible kralické.
Monografie, která je příspěvkem k otázkám transmise biblického textu do národního jazyka, představuje Blahoslavovu práci v širším historickém a kulturním kontextu. V roce 1564 se Blahoslav setkal s Martinem Lutherem a humanistickými spisy jeho blízkého spolupracovníka a přítele Filipa Melanchthona. Od července 1548 působil v Mladé Boleslavi, kde Frobeniova tiskárna neustávala ve vydávání děl humanistických učenců.
Na počátku literární dráhy usiloval obnovit bratrský archiv zničený požárem v Litomyšli a v Mladé Boleslavi (1552-57) působil jako archivář a historiograf Jednoty. Sám se pustil do překladu Nového zákona z řečtiny a vydal jej 1564. Když roku 1571 předčasně zemřel, představitelé Jednoty si uvědomili, že je zapotřebí celé české Bible. Sestavili skupinu odborníků, kteří by byli schopni pracovat na překladu Starého zákona z hebrejštiny. Známe jejich jedenáct jmen, ale podíl na díle nebyl stejný; většina byla kněžími či biskupy Jednoty, ovšem ne všichni. Mezi nimi byl například Ondřej Štefan a Jiří Strejc (Vetterus); správu tiskárny měl na starosti Zachariáš Šolín a po něm bratr Elam.
Své dílo kraličtí dokončili roku 1593 a vydali v tzv. Šestidílce. Jedním ze 6ti dílů byl Blahoslavův překlad Nového zákona s drobnými úpravami; v jiném svazku byly všechny apokryfní knihy. Vydání bylo krásně zdobné - s iniciálami, tedy ilustracemi prvních písmen knih. Vedle samotného textu tisk obsahoval také výkladové poznámky. Roku 1596 vydali v Kralicích celý text v jednom svazku a bez výkladových poznámek, ve dvou sloupcích na jedné stránce. Roku 1601 vyšel překlad Nového zákona s obsáhlými poznámkami. Ani jedno z dalších vydání nebylo zcela totožné s předchozím, bratří na textu stále pracovali a hledali lepší výraz či grafickou úpravu.
Jazyk Kralické bible nám dnes zní archaicky, ale pro své výrazové bohatství i jemnou rozlišovací citlivost stále působí jadrně i velebně. První stoupenci českého obrození na počátku 18. století považovali tuto verzi za základní vzor pro moderní češtinu. Přihlášení Z Encyklopedie knihy: Jan Blahoslav, jeden z nejvýraznějších reprezentantů jednoty bratrské, působil jako básník, překladatel a filolog; do styku s typografií se dostal během studia na univerzitě v Basileji a založil Tiskárnu bratrskou v Ivančicích, kde vyšel jeho překlad Nového zákona v roce 1564.
Nový zákon (Ivančice, tiskárna bratrská, 1564) a následná druhá podoba (Ivančice, 1568) byly výchozími texty pro pozdější kralickou bibli. Překlad byl prvně vydán jako samostatný text a později vložen jako šestý díl do Kralické bible. Po roce 1568 vznikala spolupráce s polskou dílnou a Blahoslav se podílel na edičním a estetickém programu Tiskárny bratrské až do své smrti. Práce na Starém zákonu byla zahájena roku 1577 v Ivančicích a později přesunuta do Kralic; kralické šestidílné vydání vznikalo v rozmezí 1579-1594.
Text byl členěn do veršů, s variantami jednotlivých slov a synonymních výrazů a s komentářem i promyšlenou grafickou úpravou. Poslední zrevidované znění vyšlo roku 1613 jako ustálený text pro další století. Národní knihovna v Praze pořádá výstavu Bible kralické k významnému jubileu a představuje klíčové tisky i dobové dokumenty. Výstava sleduje vznik a rozvoj kralického překladu, ukazuje tiskařské literky, korektury a tisky z motívů žerotínských a z Valdštejnových sbírek.
V kontextu rekatolizace a národního obrození měla Bible kralická významný vliv na konstituování spisovné češtiny a na soustavný překlad do češtiny, který se stal jedním z pravých klenotů české kulturní identity. Předcházely mu pečlivé přípravy: Blahoslav i jeho nástupci studovali na zahraničních univerzitách a poznávali nejnovější evropskou humanistickou jazykovědu, aby vznikl překlad, který zohledňoval hebrejské, aramejské a řecké prameny. Zavedli vlastní tiskárnu a rozsáhlou knihovnu; český novozákonní text vyšel poprvé v Ivančicích 1564, Starý zákon začal být překládán roku 1577 a kompletní Bible vznikala v Kralicích.
V období po vydání tolerančního patentu bratrský překlad přijaly za svůj všechny české i většina slovenských nekatolických církví. V liturgii ustoupil do pozadí až po vydání Českého ekumenického překladu (1961-1979) a nového slovenského překladu (1977). Před hotovým dílem stojí dlouhá řada dalších překladů a edičních prací, které vycházely z původních hebrejských, aramejských a řeckých textů a zároveň zohledňovaly historicko-kulturní kontext národního pulsujícího jazyka.
Rovněž je možné sledovat, jak církevní otcové jako Hieronymus poskytli latinský překlad jako nejspolehlivější verzi, a jak staroslověnština a hlaholice hrály roli při šíření Bible na našem území; z tohoto období pramení historické kořeny českého biblického textu a jeho interpretace.
Dějiny překladu Bible, Dr. Donald Brake
- 6. kapitola o autorství a významu jednotlivých překladatelů kralických
- 7. kapitola o vydání Šestidílky a výkladech k laterním textům
- 8. kapitola o vlivu Bible kralické na český jazyk a liturgii
| Rok | Důležitý milník | Místo |
|---|---|---|
| 1564 | První český překlad Nového zákona podle řecké předlohy | Ivančice |
| 1568 | Překlad Nového zákona a jeho druhé vydání | Ivančice |
| 1577-1594 | Práce na Starém zákonu a dokončení překladů | Kralice nad Oslavou |
| 1613 | Poslední ustálené znění Bible kralické | Kralice |
Vydání Bible kralické z roku 1613-2013 je v Národní knihovně v Praze klíčovou výstavou, která doprovází veřejnost historií kralického překladu od vzniku až po současnost a ukazuje, proč se tato bible stala symbolem českého kulturního dědictví.