Socha svatého Jana Nepomuckého na Pohořelci a její restaurátorské osudy

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí u Bechyňského potoka a zároveň na náměstí T. G. Masaryka u Pohořelce, kde ji navrhl a realizoval Jindřich Čapek. Postavena byla roku 1878 a 16. století. Socha byla pořízena nákladem 3100 zlatých, přičemž měšťan Veselský, Josef Zeman, 29.1. odkázal k tomuto účelu dům č. 8, za který se zaplaceno 943 zl., za ostatní věci movité a nemovité 843 zl. 55 ½ kr.

Jan Nepomucký je považován za nejpopulárnějšího barokního světce a patrona zpovědníků, mlynářů, vorařů, loďařů a mostů. Jeho kult se rozšířil po Bohemii, Bavorsku, v centru Evropy i po světě, zejména v Asii, Americe a Africe, a stal se symbolem celé epochy. Na soše jsou atributy jako krucifix v pravici, palma, kniha, prst na ústech a pět hvězd kolem hlavy, které vyjadřují legendu o pěti hvězdičkách nad hlavou po svržení do řeky, symbolizující latinské slovo tacet (mlčte).

Historie sochy na Karlově mostě sahá hluboko do 17. století. Socha byla odhalena roku 1683 k domnělému třístému výročí úmrtí světce a stala se závazným ikonografickým vzorem pro další zobrazení Jana Nepomuckého v českých zemích i v zahraničí. Umístění původně na rohu Hradčanského náměstí a Kanovnické ulice bylo roku 1846 změněno a socha byla přesunuta na Pohořelec. Architektonický podstavec tvoří vysoký profilovaný hranol, na jehož střední části je socha Jana Nepomuckého, a po stranách křídla s volutami a rokajemi pro andílky.

V ikonografii světce dominuje rochetový hábit, bireta na hlavě, v pravici krucifix a v levici palmová ratolest, která symbolizuje mučednictví. Postava má esovitě prohnutou, mírně nakročnou figuru, a kolem hlavy bývaly hvězdy; dnes je však hvězd kolem hlavy znázornění ztenčeno. Pohořelecké sousoší bylo poškozeno v spodní části i samotní andělé; chybějící hlavička putta byla rekonstruována z fragmentů uložených v depozitáři. Restaurátorské práce proběhly díky Galerii hlavního města Prahy a týmu Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, dokončené na konci roku 2016.

V dubnu 1719 bylo na exhumaci zjištěno, že v lebce zůstal jazyk, který posléze vyvolal blahořečení (1721) a svatořečení Jana Nepomuckého (1729). Poslední exhumace byla provedena v roce 1972 a bylo konstatováno, že tkáň považovaná za jazyk je ve skutečnosti částí mozkové tkáně. Původně měl Jan jako notář u pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi a později získal doktorát církevního práva v Padově; úřad generálního vikáře zastával od roku 1389. Únosi rádců Janových a spory arcibiskupa s králem Václavem IV. vedly ke smutnému osudu Janova života a smrti, která se stala předmětem mnoha legend.

Podle legendy byl Jan Nepomucký umlčen ve zpovědním tajemství a jeho tělo bylo svrhnuto do Vltavy; posléze bylo objeveno a jeho kult rozšířen. Pohořelecké sousoší se stalo centrem uctívání během svatojánských slavností, které se konaly od roku 1729 s ohňostroji a hudbou na lodích a postupně byly zakázány jen za vlády Josefa II., poté obnoveny. Zobrazení světce a jeho atributy - kanovnícké roucho, rochet, bireta, krucifix, palma, kniha, prst na ústech a hvězdy kolem hlavy - se staly obecným ikonografickým vzorem pro další zobrazení Jana Nepomuckého v českých zemích i v zahraničí.

Rozmístění sochy a její význam jako nejdéle stojící sochy na mostě mezi 9. a 10. pilířem na pravé straně zdůrazňují její význam jako památky i symbolu mlčenlivosti a spravedlnosti. Sv. Jan Nepomucký je propojen s průběhem historie českých zemí a jeho kult je pokračující tradicí, která ovlivnila i další zobrazování světců a symbolů v regionu.

Restaurování a současný stav

Restaurování sousoší začalo v roce 2014, vybrán byl restaurátorský tým Fakulty restaurování Univerzity Pardubice a GHMP prováděla dozor nad pracemi. Během restaurátorských prací se podařilo zachránit všechny figurální prvky; obnažily se detaily drapérie, očištěny byly povrchy a byla opravena chybějící hlavička putta, která byla rekonstruována z fragmentů. Původně byla hlava putta chybějící a nyní byla doplněna tak, aby odpovídala původní ikonografii a stylu pozdního baroka.

V rámci Svatojánských slavností NAVALIS 15. 5. 2017 proběhlo žehnání rekonstruované sochy u Pohořelce; žehnání prováděl kardinál Dominik Duka, s proslovy radního pro kulturu Jana Wolfa a ředitelky GHMP Magdalény Juříkové. Restaurování bylo součástí většího projektu, který zahrnoval očištění a stabilizaci materiálu, a to v souladu s požadavky pro chráněné památkové rokokové dílo z roku 1752, připisovaného Janovi Antonínovi Quitainerovi.

Podle historických záznamů byl původně autor ikonografie pravděpodobně mnich ze Strahova Tadeáš Hochhaus, který spolu s rokokovým podstavcem a detaily andílků dotvářel celkový dojem sousoší. Autorem dalšího technického provedení byl vídeňský sochař M. Rauchmüller, jehož model vypracoval Jan Brokof; bronzová socha byla odlitá v Norimberku roku 1683 z díla zvonaře W. H. Heroldta. Postupně se podklad a materiály kolem sochy doplňovaly a renovovaly, aby byl zachován historický vzhled a ikonografie.

Detaily a ikonografie

• Postava Jana Nepomuckého v rochetě s biretem, pravice s krucifixem, levice s pahouchem či palmovou ratolestí (v původě).
• Hvězdy kolem hlavy či jejich absence a vliv na ikonografii a legendy.
• Symbolika potlačení či mlčenlivosti (prst na ústech u anděla).
• Dodnes se na středním dílu podstavce nachází rytá kartuše s nápisem a hvězdnou symbolikou.

tags: #jan #nepomuckeho #socha #pohorelec