Základní údaje a stručný kontext díla Zrzavého Zvěstování: technikatempera na šepsované překližce, rozměry 10 x 13, rám vystavený v roce 2014-2015 v Galerii Moderna, autorovo datování 1890-1977. V drobné studii Zvěstování je zasazena do stylizovaného krajinného rámce vycházejícího z pojetí Fra Angelica; setkání se odehrává ve fiktivní, snové krajině na břehu jezera, před kamennou zídkou a vchodem do domu. Architektonické prvky rámující biblický výjev autor později vypustil a siluety postav zůstávají bez bližších detailů, což odráží jeho hledání výsledného pohledu a připravenost studie ke stejnojmennému obrazu realizovanému během 40. let.
O autorovi
Jan Zrzavý se narodil 5. listopadu 1890 v Okrouhlici (dříve Vadín). Rodiče byli Místní učitelé; otec Jan Zrzavý byl řídícím učitelem, matka Viléma rozená Kaizlová. Jan byl šestým dítětem v rodině; měl pět starších sourozenců a ještě dva mladší. Jeho studijní cesta byla pestrá: navštěvoval gymnázium v Havlíčkově Brodě, měšťanskou školu v Kutné Hoře a Přibyslavi a stavební průmyslovku v Brně (1905). Kvůli vážnému onemocnění mu otec umožnil studia malířství. Pokus o přijetí na Akademii výtvarných umění v Praze (1906) nevyšel; nakonec studoval na soukromých školách, včetně Karla Reisnera, Vladimíra Županského a ateliéru Františka Ženíška. V letech 1907-1909 studoval na Uměleckoprůmyslové škole u profesora Dítěte, ale byl vyloučen.
Zrzavý byl významnou postavou českého avantgardního hnutí počátku 20. století, známý pro barevné dřevořezby, hlubotisky aktů a erotických ex libris, a také pro scénografii a spolupráci s Národním divadlem. Jeho styl byl ovlivněn Jugendstil a německým secese; proslavil se především svými ptáčími dřevořezy a ilustracemi. Zemřel 12. října 1977 v Praze. Je považován za jednoho ze klasiků českého moderního malířství; jeho díla se prodávají za vysoké částky a Prager Museum Kampa vystavuje i méně známá díla ze soukromých sbírek.
Klíčové periody a motivy v díle
V Bretani a Benátkách Zrzavý nacházel inspiraci pro českou krajinu i svůj vývoj během válečného a poválečného období. Po středověkých inspiracích, jako byl Leonardo da Vinci, se jeho umělecká dráha ubírala k osobité poetice a melancholii; výrok kurátorky Marty Vítkové shrnuje přechod od klasického vzoru k jeho vlastní mencí krajin a scénografických staveb. Jak uvádí, Zrzavého zájem o krajinářství se projevuje zejména po pobytu v Bretani, kde začal malovat českou krajinu jako syrovou a temnou, a teprve tehdy mu došlo, že ji může zobrazovat osobitě.
Ve válečném období 1938-1945 Zrzavý přechází do „válečné periody“, kdy jeho motivy zahrnují i kresby a obrazy s tematickým nádechem české krajiny a vesnických scenérií. Komentáře a doprovodný text popisují zejména díla zobrazující kazatele na návsi či motivy Kleopatry, které v sobě nesou výrazné prvky stylu a symboliky, stejně jako působivé kontrasty krajiny, nebe a moře. Rok 1938 znamenal pro Zrzavého osobní zlom a válečné zkušenosti se promítly do desítek obrazů, jejichž tématem je domovina, krajina a lidé na vesnicích.
Vybrané ukázky a jejich význam
Kazatel na návsi a drsné pobřeží: kazatel, oblečený do světlomodré řízy, je světlem a médiem slova. Kolem něho posedávají a stojí venkované; scenerie má drsné a solí ošlehané klima, kde mořský příboj doprovází poselství. Tato kompozice představuje spojení mezi duchovnem a zemským životem; prostory a hromadění člověku poskytují kontext pro nadčasový význam slova.
Motiv Kleopatry: Kleopatra se objevuje jako motiv pro Zrzavého, opírajícího se o vzory z období rané moderny. Charakteristická je plastická postava Kleopatry, výrazná červená barva a ostré obrysy na temné krajině; autor ji vstřebával jako symbol smyslnosti a výzvy.
Svatý Ján Křtitel a další renesanční odkazy: podle komentářů Johany Bronkové ukazuje Zrzavý hluboké uchopení renesančního mistrů; Zrzavého „válečný“ období zahrnuje i motivy z jeho pobytu v Bretani a Benátkách, které silně zasáhly jeho malířskou řeč.
Historický kontext a důležité momenty v životě
V době druhé světové války byl na seznamu zakázaných autorů; výstavy nebyly možné až do konce 50. let a v roce 1949 musel opustit olomouckou univerzitu. Přesto se Zrzavý dočkal uznání během života a jeho díla dnes nacházejí vysoké ceny na aukcích. Například Fantastická krajina byla vydražena za 12 milionů korun. Jeho obrazy se často objevují na významných výstavách, včetně galerijních projektů v Praze a v soukromých sbírkách.
Setkání s Janem Zrzavým v Humpolci
V Humpolci vzniklo kulturní centrum 8smička, zahrnující galerii s expozicemi na více než dvou tisících metrech čtverečních. Probíhá zde výstava Kdybych já byl krásný jako Dionysos - Setkání s Janem Zrzavým (od 15. června do 29. července), která přináší mimo jiné i pohled na Zrzavého rané období a mimořádné kresby a texty kurátorů. V rámci výstavy je k vidění řada děl a doprovodný text popisuje vliv Kubišty a Johnova díla.
Kopie a reprodukce: kurátorky i autoři upozorňují na významný vliv Leonarda da Vinci, a to zejména v dílech, kde Zrzavý hledal vzory a inspiraci pro svou vlastní malířskou řeč. Reflexe na tuto inspiraci se promítá do textů o dílech, která se týkají renesančních prvků a jejich současné interpretace v jeho tvorbě.
Další poznámky k dílu Zrzavého
V souvislosti s výstavou je uvedeno, že Zrzavého kroky do Itálie a Bretaně byly důležité pro vývoj jeho témat a stylu; na obrazech lze pozorovat jeho tendenci k postupnému odstraňování architektonických rámů a větší důraz na přírodu a lidskou přítomnost. Doprovodné texty a historické poznámky sledují jeho cestovní a tvůrčí cestu, která se prolíná s jeho osobními zkušenostmi a politickými pocity během válečných let.
- Současnost a prodejnost Zrzavého děl
- Vliv renesančního mistrů na jeho styl
- Dialog mezi krajinou, člověkem a časem v jeho dílech
tags: #jan #zrzavy #zvestovani