Pokud žijete s představou, že největší katolická katedrála světa leží v centru víry, ve Vatikánu, jste na omylu. Při cestách po městech často navštěvuji kostely, chrámy a katedrály, abych pochopil, jak naši předkové dokázali postavit tyto monumentální stavby a jak se jejich výšky promítají do historických milníků. Že jde o poutavý pohled na architekturu a historii, svědčí i samotný žebříček nejvyšších kostelů a katedrál světa, který se mění s každým dokončením nových staveb.
Barcelonská Sagrada Família a Ulmská katedrála - nultý a první krok žebříčku
Hned na úvod, zařazuji do seznamu nedokončenou stavbu ve španělské Barceloně - Sagrada Família. Ta se začala stavět již v roce 1882 podle plánů Antonia Gaudího. Pokud bude dokončena podle plánu ke 100. výročí jeho smrti, stane se nejvyšší sakrální církevní stavbou světa. Její výška by měla být po dokončení úctyhodných 172 metrů. Na první místo a za zatím nejvyšší katolickou sakrální stavbu musíme tím pádem zařadit, katedrálu v německém městě Ulm. Její stavba započala v roce 1377. Stavba, která je se svojí plochou srovnatelná s fotbalovým hřištěm, je postavena v gotickém stylu. Výška její hlavní věže činí 161,5 metru a zcela nahoře se nachází vyhlídka, ze které je vidět až na nejvyšší horu Německa - Zugspitze.
Největší chrám na světě v Africe: Basilika Notre-Dame de la Paix v Yamoussoukro
Největší kostel, co se týká velikosti, najdete překvapivě přímo uprostřed subsaharské Afrika, v Pobřeží slonoviny, a to v hlavním městě Yamoussoukro. Stavba této baziliky začala v roce 1985 na příkaz prezidenta Félix Houphouët-Boigny, který tehdy proměnil původně nevýznamné město N’Gokro na nové hlavní město státu. Dokončena byla za necelé 4 roky a stala se největším křesťanským chrámem světa. Její podoba záměrně vycházela z podoby chrámu Sv. Petra v Římě. Bazilika má plochu 30.000 čtverečních metrů a vejde se do ní 7.000 sedících a 11.000 stojících lidí. Papežské mše se zúčastnilo 90.000 lidí. Bazilika Notre-Dame de la Paix je někdy označována jako bazilika minor - čestný titul, který Svatý stolec uděluje významným kostelům po celém světě, a sama o sobě není papežským kostelem. Na základě inspirace a významu přítomnosti v africkém kontextu je však jednou z nejsledovanějších památek. Do kostela se vejde 7000 sedících a 11 000 stojících lidí. Stavba stála přibližně 300 milionů dolarů a vyvolávala mnoho diskuzí o investicích v zemi s omezenými prostředky. Při návštěvě si lze uvědomit paralelu s bazilikou sv. Petra ve Vatikánu, ale je důležité rozlišovat význam titulů a rituálů.
Katedrála svatého Petra a další velké sakrální galerie
„Bazilika svatého Petra“ je často považována za symbol římského dědictví; samotná bazilika byla položena na místě, kde podle tradice byl pohřben apoštol Petr. Katedrála Sv. Petra, která byla znovu vyzdobena v průběhu renesančních prací, má kapacitu až pro 60 000 lidí a v kryptách pod bazilikou je pohřbeno více než 90 papežů. Hlavní oltář v ikonickém prostoru bývá spojen s bohatou historií, včetně důležitých artefaktů a relikvií, a zároveň je ukázkou rozmanitosti renesanční a barokní architektury, kterou formovali architekti v průběhu staletí. Také v Evropě najdeme řadu dalších majestátních dómů, jako je Notre-Dame de Rouen s výškou 151 m, která byla poškozena během 2. světové války, a přesto si zachovává svůj impozantní profil gotického slohu. Po celé Evropě stojí katedrály s neporovnatelnou historií a architekturou, které dokreslují bohatství kulturní krajiny.
Další významné sakrální stavby a jejich výšky
Barcelonská Sagrada Família je připravována k dokončení výšky 170 metrů; Katedrála Ulm má výšku 161,5 m a je nejvyšším kostelem světa. Basilika Notre-Dame de la Paix v Yamoussoukro má 158 m a je jednou z největších na světě. Kolínská katedrála v Německu měří 157 m a byla nejvyšší světovou stavbou v době dokončení v roce 1880. Saint Michael’s Church v Hamburku-Altstadt dosáhla výšky 147 m a přežila bombardování. Notre-Dame de Strasbourg měří 144 m a byla budována po dlouhých staletích. Z Polska se zmiňuje Bazilika Matky Boží bolestné v Lichně, která má 142 m. Linčská Nová katedrála (Katedrála svatého Štěpána) v Rakousku se pyšní výškou 137 m a jedinečnou střešní konstrukcí. Všechny tyto stavby ukazují širokou škálu architektonických řešení a historických souvislostí, které definují nejvyšší kostely světa.
Oltář a nejvyšší retáble ve světě
Pod oltáři mohou ležet impozantní retábly, jejichž výšky a rozměry se měří různými kritérii. Románský oltář býval primárně oltářem - stolem pro eucharistii, ale v gotice se objevují ambity a rozměrné retábly. Například krakovský oltář s jeho 13 metry výšky a 11 metry šířky spolu s bohatými detaily patří k nejvýznamnějším skvostům středověké dřevěné řemeslné práce. Levočský oltář je zase nejvyšší dřevěný gotický oltář. Oltář ve Vatikánu, slavný a bohatě zdobený, bývá často označován za symbol majestátu katolické církve, i když samotný retábly a reliévie vytvářejí komplexní prostor, který se rozvíjí ve dvou stoletích renesance a baroka.
V Evropě a světě se od raného středověku vyvíjely struktury, které měly vyvolat v jednotlivcích pocit zázraku a posvátnosti. Stavby, jejich výšky a prostorové uspořádání ukazují, jak církev chtěla prezentovat duchovní autoritu a Boží slávu. Zkrátka - nejvyšší kostely světa nejsou jen o výšce, ale i o kulturní a historické dědictví, které nám umožňuje lépe porozumět minulosti i současnosti.
