Jihlavští měšťané zahájili výstavbu tří velkých kostelů, kde svým způsobem po staletí shromažďovali nesmírné umělecké poklady. Farní kostel za náměstím, jehož věže dominují městu, byl zasvěcen patronu horníků sv. Jakubovi. Jedná se o gotický kostel s dlouhým kněžištěm, trojlodní halou a dvěma věžemi v západním průčelí, které je prolomeno ústupkovým portálem.
Zahájení chrámové stavby spadá do období po vzniku královského horního města Jihlavy, mezi roky 1240-1243. Gotický kostel byl v květnu 1257 olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku posvěcen a povýšen na kostel farní. Do té doby bývala fara u kostelíka sv. Jana Křtitele.
Počátkem 14. století byla dokončena stavba severní strážní věže vysoké 63 metrů, která dnes slouží jako věž vyhlídková a odkud se otevírá pohled na město i okolí. Při přestavbě v letech 1373-1379 byla dokončena stavba trojlodí jeho zaklenutím křížovou klenbou; sem bylo vsazeno čtyři osmiboké sloupy. Zároveň vzniklo šnekové schodiště na jižní straně kostela a patro sakristie.
Ve 30. letech 15. století kostel získává jižní věž - zvonovou. Do historie se zapsal rok 1436, kdy se zde během jihlavských kompaktátních jednání 5. července konala slavnostní mše a vyhlášení kompaktát v češtině, za přítomnosti císaře Zikmunda. Druhého dne však byla zde sloužena husitská mše s přijímáním pod obojí, což vyvolalo nelibost Jihlavských.
Rok 1523 přinesl jedním z největších požárů v dějinách města pustošivý plamen, který zničil i kostel sv. Jakuba včetně obou věží; oprava trvala 40 let. V roce 1548 byla jižní věž natolik vychýlena ze své osy, že ji bylo nutné snížit na dnešních 54 metrů, aby hrozící zřícení nebylo katastrofální.
V roce 1563 došlo k významné události: slavnostní vysvěcení nového velkého zvonu, tradičně nazývaného „Zuzana“. Zvon se jmenuje podle bohaté jihlavské lazebnice Zuzany Spiesserové, která na jeho zhotovení přispěla značnou částkou. Je to druhý největší zvon na Moravě, vysoký 1,82 m a vážící 7 086 kg.
Roku 1591 získali zdejší patronátní právo strahovští premonstráti. Poslední změna půdorysu kostela spadá do barokní doby. Kostel byl vždy pokladnicí uměleckých předmětů: z gotické doby vyniká unikátní Pieta (kolem 1330), překrásná socha sv. Kateřiny (kolem roku 1400) i faksimile tzv. Přemyslovského kříže. Cenná je i pozdně gotická socha sv. Jakuba ze začátku 16. století. Největším obrazem je 7,5 m vysoký obraz hlavního oltáře „Stětí sv. Jakuba“ od jednoho z dvorních malířů císařovny Marie Terezie, jihlavského rodáka J. N. Steinera.
Kněžiště nese výraznou secesní výzdobu, která vznikla v rámci puristické úpravy interiéru v letech 1898 - 1904. V roce 1922 provedla firma August Wolfholz z Berlína náročné statické zajištění severní věže. Roku 1987 byl upraven interiér chrámu, když byla odstraněna nevhodná secesní výzdoba trojlodí. V září 2008 byla farní kostel sv. Péčí Královské kanonie premonstrátů na Strahově; proběhla obnova nedílné součásti kostela - kaple Panny Marie Bolestné, v letech 1999 až 2006. V letech 2008 až 2010 pak proběhla první etapa obnovy interiéru kostela; další práce pokračují.
Římskokatolická farnost u kostela sv. Jakuba a kaple Panny Marie Bolestné je pravidelně otevřena v čase bohoslužeb a koncertů. Turisté si mohou kostel prohlédnout při respektování posvátnosti prostoru, přibližně půl hodiny před každou bohoslužbou a po ni až do uzavření.
Použitá literatura: Cvek, V.-Hoffmann, F.-Laštovička, Z.-Pisková, R.: Jihlava. Praha 1997; Jaroš, Z.: Gotická Jihlava. Jihlava 1993; Jaroš, Z.-Křesadlo, K.: Jihlava.
Historie kostela sv.Jakuba v Lednici 🍷
Architektura a umělecká hodnota
Gotický svatostánek ponese ze své nejstarší epochské výzdoby unikátní Pieta a sochy, které jsou mimořádně cenné pro regionální i širší středověkou uměleckou mapu. Důraz na detaily vyzdvihl i hlavní oltář zobrazující Stětí sv. Jakuba, jehož připomínka spojuje městský i císařský dvůr.
Historické milníky a jejich význam
- 1257 posvěcení a povýšení na farní kostel
- 1340-1370 dokončení trojlodí a krycí klenby
- 1436 mše a kompaktátní jednání za přítomnosti císaře
- 1563 vysvěcení velkého zvonu „Zuzana“
- 1591 patronát strahovských premonstrátů
- 1922 statické zajištění severní věže
- 1987 úprava interiéru a odvolání secesní výzdoby
Nutný kontext pro návštěvníky
Kostel je součástí farnosti a spolu s kaplí Panny Marie Bolestné bývá otevřen pro veřejnost během bohoslužeb a koncertů. Turisté by měli dodržovat posvátnost místa a návštěvníkům doporučujeme vyčlenit přibližně půl hodiny před a po bohoslužbě pro prohlídku.
tags: #jednolodni #kostel #sv #jakuba