Nová svazková základní škola LOŠBATES vznikla na základě mezinárodní architektonické soutěže jako spolupráce kanadského studia Pelletier de Fontenay a české kanceláře SOA architekti. Škola stojí na severním okraji Louňovic, v blízkosti lesa a v těžišti území čtyř obcí - Louňovic, Tehovce, Svojetic a Štíhlic. Projekt je založen na propojení současných pedagogických principů s prostorovým řešením budovy. Učitelům má nabídnout variabilní prostředí pro různé způsoby výuky, zatímco dětem poskytuje přehledné, bezpečné a rozmanité zázemí pro učení, pohyb i odpočinek. Areál je zasazen do přechodové polohy mezi zástavbou Louňovic a okolní krajinou. Urbanistické řešení soustřeďuje vlastní školní provoz kolem chráněného centrálního nádvoří, zatímco sportovní část s oválem a hřišti se rozvíjí směrem na východ. Poloha školy zároveň podporuje vznik pěších a cyklistických vazeb mezi čtyřmi obcemi. Kampus má fungovat jako jejich společný cíl a zároveň jako zázemí využitelné i mimo dobu školního vyučování.
Základní prostorový koncept autoři popisují prostřednictvím principu otevřeného „lesního kláštera“. Jednotlivé části školy propojuje nízký dvoupodlažní prstenec, který obklopuje centrální nádvoří. Stavba je horizontálně členěná a svou výškou reaguje na měřítko okolní zástavby rodinných domů. Prstenec je na několika místech otevřený a jeho rohy i nároží fungují jako vstupy a přechody mezi vnitřním a venkovním prostředím. Centrální dvůr vychází z původní představy „lesa uvnitř budovy“. V realizované podobě funguje jako chráněná zelená herní a pobytová krajina, která umožňuje pohyb, odpočinek i venkovní výuku. Dispozičně se škola dělí do čtyř hlavních částí. První tvoří společné a veřejněji přístupné zázemí s aulou, jídelnou a družinou, další dvě části náleží prvnímu a druhému stupni a posledním samostatným celkem je tělocvična. Budova je navržena také s ohledem na využívání veřejností. Vybrané společenské, sportovní a poloveřejné části mohou fungovat samostatně a v určených časech, aniž by bylo nutné zpřístupnit celou školu. Jedním z hlavních principů dispozičního řešení je pohyb bez slepých uliček. Komunikace vytvářejí souvislou smyčku a umožňují pohyb různými směry. Rozšířené komunikační plochy mohou sloužit individuální práci, menším skupinám i společným aktivitám. Variabilitu podporují otočné stěny, akustické závěsy a volný nábytek, jejichž kombinací lze vytvářet menší prostorové celky. Důležitým prvkem návrhu je možnost volby různých typů prostředí podle konkrétního způsobu výuky. Součástí kampusu je také základní umělecká škola, která rozšiřuje nabídku vzdělávacích funkcí a umožňuje využívání objektu i v dalších částech dne. V zázemí druhého stupně je navržen rovněž multifunkční prostor určený pro výuku STEM, tedy přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky. Architektura školy je v tomto pojetí prostředkem pro podporu současných pedagogických metod.
Konstrukční řešení školy je založeno převážně na železobetonových konstrukcích s výplňovým zdivem. Otevřená struktura nosného systému má současně umožnit flexibilnější provoz a případné změny vnitřního uspořádání. Fasáda kombinuje provětrávaný dřevěný obklad s prefabrikovanými římsovými prvky z GRC. Budova je navržena v pasivním energetickém standardu. Vytápění zajišťují především tepelná čerpadla vzduch-voda napojená na nízkoteplotní teplovodní systém. Součástí energetické koncepce je také fotovoltaická elektrárna na střeše, jejíž výroba je určena především pro vlastní spotřebu objektu. Významnou součástí návrhu je hospodařit s dešťovou vodou. Srážky jsou přednostně zadržovány ve vegetačních plochách a na zelených střechách. Přebytečná voda směřuje do podzemní akumulační nádrže v atriu a následně se využívá pro zavlažování zeleně, splachování toalet a úklid.
Montrealský ateliér Pelletier de Fontenay byl založen v roce 2010 a věnuje se mimo jiné návrhům veřejných staveb, z nichž řada vzešla z architektonických soutěží. Česká kancelář SOA architekti působí v Praze a založili ji v roce 2015 Štefan Šulek, Ondřej Píhrt a Ondřej Laciga. Název SOA je akronymem označení „Sons of Architecture“. Základní údaje Sídlo společnosti: Klášterní lesy Strahov s. r. o. Strahovské nádvoří 132/1 118 00 Praha 1 IČO: 029 569 69 DIČ: CZ02956969 Datová schránka: tqaic8e
Certifikace FSC FSC® Licenční kód: FSC-C145671. Majetek spravovaný firmou Klášterní lesy Strahov s.r.o. je k 31.1. 2019 certifikovaný FSC na LHC 207501 - Klášterní lesy Strahov s platností od 1.1. 2017 do 31.12. 2026 a na LHC 615501 - KLS Mikulovice s platností od 1. ledna 2016 do 31. prosince 2025. Od 1. ledna 2020 se k certifikovaným lesům řadí také LHC 320502 - Palič s platností od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2027 a LHC 207418 - Obec Opařany s platností od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2020. Přehled revírů, výměry a lesní majetek zahrnují data o území a velikostech v hektarech, s uvedením okresů a krajů.
Na majetku se nachází celkem 625,03 ha lesů spadajících pod nějaký stupeň ochrany. Jejich přehled je k dispozici na vyžádání u pracovníka pro pěstební činnost. První kapitoly o ochraně a hospodaření lesů uvádějí rozličnou fragmentaci majetku a rozdělení podle obcí. Poděkování za podporu: Karlovarský kraj, Živý kraj, Ústecký kraj. Sekce o bývalých budhistických klášterech a jejich spojení s regionem má kontext historického vývoje lesního majetku a kolonizace.
Historické souvislosti sahají k založení kláštera Rožmberky v roce 1259 a k tomu, že lesní majetek zahrnuje dnes téměř 3.500 ha lesních pozemků na území 28 katastrálních území. Největší podíl kolem 2.500 ha připadá do regionu Vyšebrodska a Lipenska. Nadmořská výška majetku se pohybuje od 350 m.n.m. až po 1012 m.n.m. a zahrnuje maloplošná chráněná území jako například Vysoká Běta, Medvědí hora a Velké Bahno. Dřevinná skladba je dominována smrkem 80 %, borovicí 10 %, bukem 4 %, jedlí bělokorou a modřínem opadavým.
Po převzetí majetku byl deklarován přechod na podrostní způsob hospodaření s prvky výběrného hospodaření, což znamená zvýšení prostorové a druhové struktury porostů. Při těžbě se uplatňují šetrné technologie, jako jsou lesní lanové systémy, nízkotlaké pneumatiky a bezúvazkové přiblížení dříví. Výkup dřeva a správa lesů zajišťuje organizace uvedená v dokumentech.
Propojení vzdělávacího a lesního kontextu
Projekt spojuje veřejný a poloveřejný prostor školy s udržitelným hospodařením lesa a jeho ochranou. Dřevěný obklad fasády a GRC prvky odrážejí propojení přírody a architektury. Pasivní standard a fotovoltaika s dešťovou vodou vytvářejí energeticky soběstačný systém. Centrální nádvoří a lesní nádech uvnitř budovy umožňují pohyb i vzdělávání na čerstvém vzduchu.