Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské v Medvědici je původně gotickou stavbou ze 14. století, která prošla renesančními a barokními úpravami a po požáru v roce 1814 byla zčásti přestavěna. Dominantou medvědické návsi je právě tento kostel, jenž stojí v centru [[medvědické osady]] a představuje důležitý prvek místní kulturní krajiny. První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352 a v dalších letech se kostel uvádí v kontextu trvajícího rozvoje oblasti kolem Nového Města pražského.
Historie a zakotvení v čase
V kronikách se uvádí, že klášter z Bavorska a kostel byly spojeny se založením Nového Města pražského a představou Karla IV., podle níž zvítězil u San Felice (1332) a v Pise zásluhou přímluvy sv. Kateřiny. Kostel byl tedy součástí širšího plánovaného urbanistického a duchovního rozvoje našeho regionu. Do architektury zasáhla období husitských bouří, po kterých kostel znovu sloužil původnímu klášteru, a v roce 1439 už byl opět plně funkční.
Na konci 16. století byl klášter převeden do péče malostranského mužského kláštera augustiniánů poustevníků u sv. Tomáše a v 17.-18. století proběhla velká barokní obnova, která začala novostavbou konventu a pokračovala přestavbou chrámu. Pravoslavné původní gotické prvky jsou v současnosti částečně rekonstruovatelné na základě archeologického průzkumu a dochovaného štíhlého věžového prvku, který zůstává dominantou průčelí.
Architektura a stavební průběh
Stavebně nejvíce upravený byl kostel po požárech na počátku 19. století. Hlavní barokní oltář pochází z 1. poloviny 18. století a byl sem přenesen z ženského kláštera v Chomutově; v roce 1892 byly nalezeny náhrobky rytíře Václava Kaplíře ze Sulevic a jeho ženy Hedviky z Doupova (letopočty 1579 a 1580), které dnes jsou osazeny na zadní stěně presbytáře. Věž kostela má ve vyšších patrech charakter oktagonálních prvků a vyjíždí z půdorysu gotické věže, která až do 3. patra probíhá na čtvercovém půdorysu.
Spodní část průčelí je pokryta portikem, který vznikl, než byla vedle stojící zvonice postavena. Fasády kostela byly několikrát upravovány, pravá strana byla dokonce zvýšena. Z gotického období se zachoval jen štíhlý věžní prvek, který se odráží i v jiných kostelních strukturách v okolí, například u sv. Apolináře a u Panny Marie Na Trávníčku. Původní řešení v edikuli západního štítu naznačuje renesanční vlivy a zbytkové otisky hrotových otvorů po změně na segmentové západy.
Současnost a pozůstatky ds zakázky
Po roce 1945 ztrácel kostel větší využití a chátral, avšak prováděny byly jen nejzákladnější údržbové práce. V moderní době se spolu s aktivitou místních obnovovatelů rodí snaha o záchranu a reintrodukci památky do veřejného života. Sdružení Spolek za oživení medvědického kostela se věnuje zachování stavby a organizuje události podporující její obnovu.
Novější literatura a teze se zabývají archeologií Nového Města pražského a souvisejícím historickým kontextem, který ovlivnil podobu kostela i jeho okolí. O kostele se tak lze dozvědět nejen z historických zápisů, ale i z restaurátorských prací a poznatků archeologických výzkumů, které pomáhají rekonstruovat původní podobu sakrální stavby a jejího kláštera.
Historické tabulky a klíčové údaje
První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1352, v roce 1364 je zmíněný farář Konrád a v roce 1369 je uvedeno, že kostel patří do třebenického děkanátu. Kostel byl stavebně nejvíce upravován po požárech na začátku 19. století. Hlavní barokní oltář pochází z 1. poloviny 18. století a byl sem přenesen z ženského kláštera v Chomutově. Náhrobnky Václava Kaplíře ze Sulevic a Hedviky z Doupova, z let 1579 a 1580, nalezené v roce 1892, jsou dnes vsazeny do zadní stěny presbytáře. Po roce 1945 kostel ztrácel využití a chátral, avšak nadále nebyly zaznamenány zásadní poruchy stavby.
Praktické informace a odkazy na výzkum
Literatura uvádí, že kostel i klášter byly spojeny s významnými osobnostmi a historickými etapami Prahy a regionu. Zmiňované zdroje zahrnují díla a teze Karoliny, Kaňky a dalších autorů, které se věnují gotice, renesanci a baroku v Praze a jejím širším okolí, a zároveň poskytují kontext pro pochopení významu kostela sv. Kateřiny v Medvědici.
