Můžeme bezesporu říct, že osobnosti Jednoty bratrské se zasloužily o školství, jaké máme dnes a přispěly velkým dílem k postupům ve vzdělání nás všech. Školství jako takové, je velkým tématem dnešní doby. Většina studentů po dokončení základního vzdělání obrací svůj zájem o následující studium spíše na gymnázia, anebo střední školy zakončené maturitní zkouškou. Nezohledňují své dosavadní studijní výsledky a neorientují se na odborná učiliště, kterých je u nás dostatek, ale ve kterých není zastoupeno dostatečné množství studentů a chybí nám pak odborníci v určitých odvětvích. Školy založené Jednotou bratrskou by světským mohly jít v tomto případě příkladem.
Pokud se podíváme na jednotlivá školská zařízení této církve, jsou to většinou mateřské školky a gymnázia. Je všeobecně známo, že svou výuku orientují hlavně na praxi, a to už i u malých dětí. Tím by je mohli vést, už od předškolního věku, i k učňovským zaměstnáním. Naším cílem je pomocí respondentů, které budeme oslovovat, zmapovat bratrské školství od prvopočátku dodnes v České republice a misijní činnost v Severní a Střední Americe. Blíže se budeme snažit zaměřit na metody výuky, důvody vzniku a rozdíly mezi školstvím Jednoty bratrské v 15. století a výukou na školách v dnešní době.
Historie a význam školství Jednoty bratrské
Jednota bratrská vznikla jako radikální náboženské hnutí po husitských válkách a zaměřovala se na svůj výklad Nového zákona. Bratři se snažili odvracet od hříšného světa a žít tak, aby mohli nejlépe následovat Ježíše Krista. Členové Jednoty vyučovali a vzdělávali děti doma, neboť školy a instituce byly počátkem pro hříšný vnější svět. Po nástupu Lukáše Pražského se ráz Jednoty mění směrem k otevřenější společnosti a k většímu důrazu na vzdělání.
Vzdělání se stává klíčovým a Jednota bratrská postupně rozvíjí pedagogické, sociální, literární a hospodářské aktivity. O vzniku a rozvoji škol se zmiňuje i řada autorů včetně Jana Blahoslava a Komenského, kteří položili základy moderního vzdělávání a pedagogiky. Kromě toho se Jednota zabývala i misijní činností, která v době renesance a reformace rozšířila školství i mimo Čechy a Moravu.
Historie i současnost české misijní provincie Jednoty bratrské se táhnou od prvních škol až po moderní bratrské gymnázia a mateřské školy. V Ivančicích vznikaly významné bratrské školy a gymnázia, která vychovávala studenty z řad vzdělanců i šlechtických vrstev.
Klíčové osobnosti a jejich vliv na vzdělávání
Jako významní učitelé a myslitelé se objevují Lukáš Pražský, Jan Augusta, Jan Blahoslav a J. A. Komenský. Komenský, „učitel národů“, je spojován s třístupňovitostí pansofického vědění, Trojúhelníkem moudrosti (myšlení, řeč, konání) a zásadou nenásilí výchovy dětí. Jeho dílo Thiertium Catholicum a jeho vliv na školství představují zásadní kapitolu evropské pedagogiky.
Další důležitou postavou byl Jan Blahoslav, biskup a humanistický vzdělanec; jeho překlad Nového zákona do češtiny (poprvé 1564) a pozdější obecné úpravy Bible kralické (1579-1594) ukotvily jazykovou kulturu a vzdělání v českých zemích.
Petra Chelčického myšlenky o vzájemné výchově dětí a morálním rozvoji ovlivnily jednotu od samého počátku. Vynálezem a konsolidací vlastního kněžstva roku 1467 Jednota definitivně opouští utrakvistickou církev a zvolna se orientuje k reformovaným směrům.
Struktura a misijní činnost Jednoty bratrské
Obnovená Jednota bratrská vznikla v 18. století po exilu a jejím ústředím se stal Herrnhut (Ochranov) v Sasku. Kritika a vnitřní extenze vedly k určitému napětí, avšak postupně se světová Unitas Fratrum vyprofilovala až do samostatné denominace.
Misijní činnost Jednoty bratrské začala už v 18. století. První misionáři vyšli v roce 1732 do karibského ostrova Svatého Tomáše; následovaly expedice do Grónska, severní a jižní Ameriky, Jižní Afriky a dalších míst. Do konce 18. století se počet misijních destinací a misionářů významně rozšířil.
V některých oblastech, jako je Tanzanie, se množství členů odhaduje až na půl milionu, což svědčí o globálním dosahu misijní činnosti Jednoty bratrské.
Současná podoba a struktura v České republice
V současnosti má Jednota bratrská v České republice 28 sborů s 45 ordinovanými duchovními a celkovým počtem členů 3426. Nejvyšší orgán je Synod, který se schází každých 7 let a rozhoduje o misijní činnosti, učení a hospodářských záležitostech.
Jednota bratrská v ČR je samostatnou provincií světové Unie; provozuje mateřské a základní školy, vyšší odbornou školu misijní a rozvíjí sociální a pečovatelskou činnost. Důraz na Písmo, vzdělání a praktickou zbožnost zůstává středobodem její identity.
Současné praktiky a odkaz literatury
Archiv Jednoty bratrské poskytuje důležité vzpomínky a informace o činnosti od doby návratu do Čech kolem roku 1860. Články, články a čísla Jbulletinu popisují vznik a rozvoj školství Jednoty, její misijní projekty a další aspekty života církve.
Historické zdroje ukazují, že Jednota bratrská kladla velký důraz na vzdělanost. V Liberci byla po pádu totality otevřena první bratrská základní a mateřská škola.
Mezi významné kapitoly patří roky 1457, 1464 a 1467, kdy se Jednota formovala, vyzkoušela si samostatnost a zavedla vlastní duchovenstvo. V druhé polovině 16. století se Jednota stala atraktivnější pro vzdělané vrstvy a rozšířila svůj vliv po Evropě.
Znaky misijní a vzdělávací činnosti dnes
Vzdělávání v misijní činnosti Jednoty bratrské má dnes podobu partnerství s dětmi a rodiči, menší třídy a důraz na praktické dovednosti. Vzdělání a bohoslužebná činnost se propojují s komunitními i sociálními aktivitami, a to s respektem k tradičnímu i reformovanému dědictví.
V geografickém rozložení dominuje Afrika s významným podílem sborů, následována Amerikou a Karibikem, zatímco Evropa má jen malou část. Důvody vzniku jednoty a její reformní původ jsou pokryty bohatou historií sahající až do 15. století a výše.
