To jsem se rozhodl zjistit při putování po Izraeli a Palestině. Pouť jsem zahájil v městě Ejlat v Akabském zálivu u Rudého moře, pokračoval přes Negevskou poušť, kolem pevnosti Masada, podle Mrtvého moře a přes palestinský Západní břeh do Jeruzaléma.
Ačkoliv v Jeruzalémě dominují moderní ulice a turistické trhy, nejvýznamnějším místem pro křesťanství zůstává Chrám Božího hrobu, který stojí na místě ukřižování, pohřbení a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Baziliku v 4. století nechal postavit císař Konstantin na popud matky Heleny, která údajně objevila Ježíšův hrob, a dnes tvoří centrum duchovního života poutníků z celého světa.
Historie a vývoj chrámu
Chrám Božího hrobu byl postaven v první polovině 4. století císařem Konstantinem I. a jeho bazilika se vybudovala na místě ukřižování a hrobu. Počátky sahají do druhého století, kdy Hadrián nechal vybudovat chrám nad jeskyní, aby zakryl Ježíšovu pohřební jeskyni. Bazilika však byla v roce 614 a 1009 poškozena a následně tehdejší architekturu přestavěli křižáci v letech 1099-1141. Po požáru roku 1808 byla kopule nahrazena a kostel prošel řadou úprav, které dodnes určují jeho složitou dispozici.
V roce 1852 byl vydán Status quo edikt sultána Abdulmecita I., který přesně vytyčil rozdělení chrámu mezi šesticí církví - Armény, Řeky, kopty, římské katolíky, Etiopany a Syřany. Některé části jsou spravovány společně, jiné samostatně. Neutrální postavou zůstává muslimský klíčník, který chrám denně odemyká a tím zajišťuje kontinuitu správy.
Architektura a interiér
Interiér chrámu je labyrint kaplí a chodeb, ačkoliv nejposvátnější místo - Kristův hrob - dominuje edikulu z 19. století. Edikula, tedy kaplička nad hrobem, byla poprvé kompletně restaurována a znovuotevřena v roce 2017 po rekonstrukci trvající deset měsíců. Nad Kristovým hrobem stojí svatyně s bohatým výzdobným programem a kaplemi. Před Hrobem se návštěvníci pohybují mezi kaplemi řecké pravoslavné, římskokatolické a dalšími prostory, které dohromady tvoří jedinečnou mnohobytost chrámu.
Na Golgotu, kterou najdeme napravo za hlavním vchodem, jsou dvě kaple - řecká pravoslavná vlevo a římskokatolická vpravo. Řecká kaple stojí nad skalním výchozem, na němž byl dle legendy vztyčen Kristův kříž; z Golgoty pochází i některé artefakty spojené s ukřižováním. Na pravé straně se nachází římskokatolická kaple s oltářem a mozaikami z roku 1937, a také oltář Stabat mater. Pod skalou nalezneme Adamovu kapli a po stranách kapli sv. Heleny, Nalezení sv. Kříže a další historické prvky.
Uvnitř rotundy lze vidět starobylé zbytky a historické spojení s původní bazilikou. Věž rotundy a její krypta prezentují vývoj chrámu od 4. století, zatímco moderní úpravy z 19. a 20. století ukazují, jak složité bylo dosud udržovat mezináboženskou spolupráci.
Současné úlohy a role klíčových osob
Vedle architektury je chrám známý i díky dvěma zvláštním zvyklostem: muslimskému klíčníkovi, který denně otevírá chrám, a dlouhodobým sporem o vlastnictví a správe chrámu, řešeným ediktem Status quo. Hlavní smysl tohoto systému spočívá v tom, že šest církví - římskokatolická, řecká pravoslavná, arménská, koptská, syrská pravoslavná a etiopská - spravuje chrám podle dohod a která část patří komu, je vždy vyjednávána.
Podle některých indicií historie chrámu sahá až do druhého století; podle jiných byl na místě nejprve hadriánským císařem Hadriánem zřízen chrám nad jeskyní Ježíše, který následně byl rozšířen a formálně nahrazen Konstantinovou bazilikou. V 12. století jej křižáci významně přestavěli a rozšířili, čímž vznikla dnešní podoba. Dnes chrám bývá často přeplněný a pro prohlídku bývá nutné počítat s frontami.
Symboly a zajímavosti
Jedná se o několik ikonických prvků: cedrový žebřík nad vchodem, jehož nejstarší zobrazení pochází z roku 1728, a jeho interpretace jako symbol dohody mezi církvemi, které chrám spravují. Zajímavostí je i systém dvou zámků na dveřích chrámu, které denně otevírají a zavírají dva muslimští klíčníci - Adíb Džavád Džúda a Vadžíh Nusajb, kteří zároveň do doby zakódují celou správu v rámci různých katolických a pravoslavných komunit.
Na Golgotě stojí dvě kaple a vnitřní dispozice chrámu poskytuje bohatý pohled na konečné zastavení křížové cesty Via Dolorosa. Návštěvník může navštívit Kristův hrob umístěný v edikule a dotknout se Kámen pomazání, který údajně byl používán při přípravě těla na pohřeb. Všechny tyto prvky dělají Chrám Božího hrobu jedním z nejposvátnějších míst pro křesťany a zároveň jedním z nejzajímavějších architektonických komplexů Jeruzalémsg Starého Města.
Souhrnné poznámky k místu
Chrám Božího hrobu je nejvýznamnějším poutním místem křesťanského světa, vystavěným na místě ukřižování, pohřbu a zmrtvýchvstání Ježíše. První bazilika byla postavena Konstantinem v letech 326-335; poškozena byla v letech 614 a 1009 a rekonstruována křižáky v letech 1099-1141. Status quo z roku 1852 vymezil podíl jednotlivých církví na chrámu, muslimský klíčník zůstává neutrální a každodenně otevírá chrám. Nyní tak můžete zažít jedinečnou kombinaci duchovního významu, historických vrstev a současné ekumenické spolupráce mezi šesti církvemi.
