Mnoho lidí považuje kříž za symbol křesťanství. Ježíše popravili tak, že ho „pověsili na dřevo“. Obě slova, která jsou v Bibli použita pro předmět, na kterém Ježíš zemřel, označují jeden kus dřeva, nikoli dva. Jak uvádí kniha Crucifixion in Antiquity, řecké slovo stauros znamená „tyč v nejširším slova smyslu“. To, jakým způsobem byl Ježíš popraven, Bible dává do souvislosti se zákonem ve starověkém Izraeli. Zákon říkal: „V případě, že bude v nějakém muži hřích zasluhující rozsudek smrti, a bude usmrcen, a pověsíš ho na kůl, ... Nic v Bibli nenaznačuje, že by první křesťané používali kříž jako náboženský symbol.
Kříž v té době naopak používali Římané jako symbol pro své bohy. Asi 300 let po Ježíšově smrti si římský císař Konstantin zvolil kříž jako znak pro svoji armádu. Vzhledem k tomu, že kříž používali pohané při uctívání svých bohů, bylo by logické, aby ho při uctívání pravého Boha začali používat Ježíšovi následovníci. Dobře věděli, že Bůh už dávno předtím zakázal, aby lidé při uctívání používali „podobu jakéhokoli symbolu“. Navíc všichni křesťané dostali pokyn: „Utíkejte před modlářstvím.“ (5. Mojžíšova 4:15-19; 1. Korinťanům 10:14, Bible21)
„Bůh je Duch“, a proto ho nemůžeme vidět. První křesťané se proto nesnažili k Bohu přiblížit pomocí nějakých předmětů a symbolů. Uctívali Boha „duchem a pravdou“, to znamená, že se nechávali vést jeho neviditelným svatým duchem a řídili se tím, co jim sdělil ve Svatém Písmu. „Je přirozené a logické, že předmět, díky kterému byli křesťané spaseni, by měl být chován ve zvláštní úctě. ... Křesťané vděčí Ježíšovi opravdu za hodně, protože díky jeho smrti jim můžou být odpuštěny hříchy, mají otevřenou cestu k Bohu a můžou získat věčný život.“ (Jan 3:16; Hebrejcům 10:19-22)
Nedostali žádný pokyn, aby úctu k Ježíšovi dávali najevo tím, že si někde vystaví jeho symbol nebo jednoduše prohlásí, že v něj věří. Bible naopak říká: „Víra, jestliže nemá skutky, je sama o sobě mrtvá.“ (Jakub 2:17) Křesťané musí víru v Ježíše dávat najevo svým jednáním. V Bibli se píše: „Pohání nás totiž láska, kterou má Kristus, protože jsme usoudili, že jeden člověk zemřel za všechny..., aby ti, kdo žijí, již nežili pro sebe, ale pro toho, kdo za ně zemřel a byl vzbuzen.“ (2. Korintským 5:14, 15)
Kristova láska a to, co pro lidi udělal, křesťany motivuje k tomu, aby měnili svůj život a snažili se Ježíše následovat. Scutum fidei - štít víry. Trojúhelníkový symbol Nejsvětější Trojice. Uprostřed kruh se jménem Deus (Bůh). Z něho jdou do vrcholů trojúhelníku tři spojnice se slovem EST (je) ke slovům PATER (Otec), FILIUS (Syn), SPIRITUS SANCTUS (Duch Svatý). To znamená: Bůh je Otec, Bůh je Syn a Bůh je Duch Svatý.
Mezi symboly Nejsvětější Trojice patří i ruská ikon
z roku 1410 od sv. Andreje Rubljova (1360-1430). Sedící postavy tří „andělů“ představují Boha Otce, Syna a Ducha Svatého. Otec má hnědý vrchní plášť (symbol stvořené Země), spodní tuniku modrou (symbol božství), Syn má spodní plášť modrý (barva velice ceněná malíři ve středověku, symbol božství), vrchní plášť má tmavě červený (symbol krve), Duch Svatý má spodní tuniku modrou (symbol božství), vrchní plášť zelený (symbol života a naděje). Každý z andělů má žezlo (symbol moci a vlády). Za Otcem je nebeský dům s mnoha příbytky. Před Kristem je na stole kalich, symbol jeho oběti, za Ježíšem je vinný keř s ratolestmi (symbol církve). Za Duchem Svatým je skála, na které stojí církev, kterou Duch oživuje.
Kříž - nejdůležitější, nejznámější a nejpoužívanější symbol křesťanů. Ježíš Kristus zemřel za záchranu (spásu) všech lidí. Beránek - symbol Ježíše Krista, obětovaný za záchranu (spásu) lidstva. U Izraelitů to bylo obětní zvíře, předobraz Spasitele, Vykupitele. Ábel obětoval Bohu beránka ze svého stáda. Na hoře Moria (Golgota, Kalvárie) byl beránek obětován místo Izáka. Pěčeného beránka a nekvašený chléb jedli Židé při odchodu z Egypta. Připomínal jim záchranu od Boha, kdy přešel jejich domy označené krví beránka.
Delfín - ryba, která pluje z místa na místo a má ráda lidi. Fénix (řec. foiníx, lat. phoenix) - bájný pták ohnivák, zobrazovaný jako orlice vyrůstající z plamenů. Z Egypta se dostal do řecké a římské mytologie. Podle legendy shořel každých 500 nebo 1000 let ve vlastním hnízdě z vonného dřeva. Z vlastního popela se znovu zrodil a vstal omlazen k novému životu. Symbol Krista, který vlastní mocí vstal z hrobu. V době renesance se stal symbolem křesťanské stálosti (constantia), naděje (spes) a čistoty (castitas).
Pelikán - pták, který podle báje si zobákem probodl hruď a živil svá mláďata vlastní krví. Legenda vznikla z toho, že vyvrhoval mláďatům ryby z vaku zobáku. Ryba - řecké. Lilie - symbol duchovní čistoty a nevinnosti, používá se více jako symbol Panny Marie, sv. Vinná réva - symbol Krista, který říkal, že je vinný kmen a jeho učedníci jsou ratolesti. Oheň - symbol světla nad tmou. Vzkříšený Ježíš svým světlem zahání tmu. Svíce - symbol Kristova světla a jeho dvou přirozeností: božské a lidské (plamen a vosk). Svíce se zapalují na oltáři i při různých obřadech, při pohřbu a na hřbitově. Vždy symbolizuje Krista a spojení s ním. Paškál = velikonoční svíce, symbol Krista, je zdobena křížem s pěti ranami Krista, letopočtem a řeckými písmeny Α (alfa) a Ω (omega) = Ježíš je začátek (alfa) a konec (omega) všeho.
České přísloví: Vzít někoho na paškál, znamenalo přivést před velikonoční svíci svědka nebo pachatele události, důkladně ho vyslechnout nechat ho odpřisáhnout pravdivost jeho slov. Paškál byl ve veliké vážnosti. Později se na přísahu u soudu zapalovali dvě svíce, mezi kterými byl postaven kříž. Stejný význam mělo i druhé české rčení: Posvítit si na někoho. Vejce - symbol života, symbol vzkříšeného Krista. Vápenná skořápka - skalní vápencový hrob, uvnitř živé kuře. Barvení vajec na červeno = kraslice. U Slovanů byla „krasivaja“ = červená barva symbolem krve a života.
Symboly evangelistů vznikly ve středověku podle toho, čím každý z evangelistů začíná svoji zprávu a byly vzaty z vidění v knize proroka Ezechiela: „Vidění Hospodinovy slávy“ (Ez 1,5-11) a z knihy Apokalypsy (Zjevení sv. Jana): „Vidění Boží moci“ (Zj 4, 6-8). Jedná se o čtyři bytosti se šesti křídyly blízko Božího trůnu. Jedna má lidskou tvář, druhá hlavu lva, třetí býka a čtvrtá bytost je orel. Šest křídel je symbol cherubů (cherubínů) a andělů serafů (serafínů). Cherub se znázorňuje s tváří člověka nebo zvířete. Dvě křídla měl za hlavou, dvěma křídly zakrýval nohy a dvě křídla má k pohybu. Prorok Ezechiel popisuje cheruby se čtyřmi křídly a dvěma rukama. Matouš: člověk s křídly (mylně je uváděn anděl). Marek: okřídlený lev. Evangelium začíná činností sv. Jana Křtitele na poušti a lev je symbol pouště. Okřídlený lev je ve znaku Benátek, kde je pohřben sv. Lukáš: okřídlený býk. Evangelium začíná kněžskou obětí Zachariáše v chrámě. Obětním zvířetem Izraelitů byly hrdličky nebo holubi, beran, kozel nebo býk, který byl nejcennějším obětním zvířetem. Obětován mohl být pouze samec. Jan: orel / orlice. Evangelium začíná o Božím Slově (Logos) - o Ježíšovi, který přišel z nebe na zem. Symbol prostoru mezi nebem a zemí je orel-král vzduchu.
5Zprostřed vystupovaly jakoby čtyři bytosti. 6ale každá z nich měla čtyři tváře a čtyři křídla. 7Nohy měly rovné, ale chodidla měly jako býčí kopyta, třpytící se jako vyleštěný bronz. 8Ze všech čtyř stran měly pod křídly lidské ruce. 9a těmito křídly se dotýkaly navzájem. 10Jejich tváře vypadaly takto: Každá z té čtveřice měla zepředu tvář lidskou, zprava tvář lví, zleva tvář býka a zezadu tvář orla. 11Takové měly tváře. Křídla měly rozpjatá vzhůru; dvěma se všechny dotýkaly navzájem a dvěma si přikrývaly tělo. Zjevení sv. 7První podobná lvu, druhá býku, třetí měla tvář člověka, čtvrtá byla podobná letícímu orlu. 8Všechny čtyři bytosti jedna jako druhá měly po šesti křídlech a plno očí hledících ven i dovnitř.
