Rovněž v souvislosti s dřívějšími právními úpravami výsluhových náležitostí a jejich vyplácením je třeba rozlišovat, zda se jedná o nároky bývalého vojáka z povolání, nároky policisty v služebním poměru, nebo nároky podle zákonů o služebním poměru bezpečnostních sborů. Soudní praxe objasňuje, že služební funkcionář ministerstva vnitra není oprávněn rozhodovat o nárocích bývalého vojáka z povolání podle zákonů o vojácích či o jejich výsluhách, pokud předmět řízení spočívá v zastavení výplaty výsluhového príspěvku, a nikoliv ve zániku nároku.
Pravomoci a omezení služebních funkcionářů při vyřizování výsluhových nároků
Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2010 a související soudní praxi se konstatuje, že:
- služební funkcionář ministerstva vnitra nemá pravomoc rozhodovat o nárocích bývalého vojáka z povolání podle zákonů č. 221/1999 Sb. a č. 76/1959 Sb., pokud se jedná o nároky vzniklé z doby vojenské služby a jejich pokračování po vstupu do služebního poměru policisty;
- rozhodování o zastavení vyplácení výsluhového příspěvku podle § 163 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb. nemůže znamenat zánik nároku na výsluhový příspěvek ze služebního poměru policisty; rozhodnout o nároku bývalého vojáka z povolání podle jiného zákona může jen příslušný vojenský nebo servisní orgán.
Dále je nutné vycházet z toho, že:
- předchozí vojenská služba a následná služba v bezpečnostních sborech mohou být započteny pro výsluhy podle starší i novější právní úpravy, avšak zánik nároku z důvodu přechodu mezi režimy (voják → policista) neprobíhá automaticky; výsluhový příspěvek se nemusí zrušit samotným zánikem původního poměru vojáka.
- působnost služebního funkcionáře a jeho pravomoci se mění v návaznosti na přechodné právní normy a na ustanovení zákona č. 221/1999 Sb. a jeho přechodná ustanovení, která garantují kontinuitu nároků pro vyplácení výsluhových náležitostí i po změnách služebních poměrů.
Příklad z judikatury a jeho důsledky
Podle rozsudku je rozhodnutí ředitele odboru sociálního zabezpečení Ministerstva vnitra ve věcech služebního poměru (správního orgánu prvního stupně) ze dne 4. 10. 2007, kterým byla žalobci zastavena výplata výsluhového příspěvku, rozebráno na toto: výplata byla zastavena z důvodu, že žalobci vznikl nárok na starobní důchod dosažením věku 55 let, a to podle tehdejších zákonů; podmínkou pro výplatu výsluhového příspěvku nebylo zániku výsluhového nároku z jiného zákona, ale nikoli samotné zřízení výsluhového nároku spojeného s vojenskou službou.
Podle posuzovaných ustanovení a přechodných ustanovení (včetně § 157 odst. 6 zákona č. 186/1992 Sb. a § 225 zákona č. 361/2003 Sb.) se výsluhový příspěvek od 1. 1. 2007 považuje za výsluhový příspěvek podle zákona č. 361/2003 Sb., a platí pro něj § 163 odst. 1. Zároveň se uvádí, že i když bývalý voják z povolání přešel do služebního poměru policisty, jeho nárok na výsluhový příspěvek podle zákona č. 221/1999 Sb. se musí řešit samostatně a v rámci pravomoci příslušného vojenského funkcionáře.
V rámci hodnocení jednotlivých případů soud vyústil k závěru, že: služební funkcionář ministerstva vnitra není oprávněn rozhodovat o nárocích bývalého vojáka z povolání, a tím pádem ani o zastavení výplaty výsluhového příspěvku v rámci řízení podle zákona č. 361/2003 Sb.; správnost rozhodnutí žalovaného spočívá v tom, že nebylo možné rozhodovat o nároku dle § 136 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb. v daném řízení, jelikož nebyla vyřešena otázka o oprávněnosti vyplácet takový nárok podle daného zákona.
Vnitrostátní a přechodné ustanovení: jak se počítá výsluhový příspěvek
Výsluhový příspěvek se vyplácí měsíčně, a to na základě pravidel pro výsluhový nárok a výše výsluhového příspěvku. Příspěvek je možné zvyšovat podle zvyšování průměrného měsíčního hrubého služebního platu, a to až do výše 55 % (nebo 60 % ve zvláštních případech) podle délky služby a hodnosti. Pokud dojde ke změně měsíčního příjmu, upraví se výše výsluhových nároků podle § 224 a dalších souvisejících ustanovení.
Podle některých údajů z veřejných zdrojů mohou být výsluhové nároky v některých sférách odlišně počítány, avšak obecně se platí, že výsluhový příspěvek je pojistkou pro bývalé služebníky a zajišťuje určitou sociální jistotu po odchodu ze služebního poměru. Požadavky na výsluhové nároky a jejich výše bývají ovlivněny skutečností, zda byla započtena doba vojákova povolání a jaké byly podmínky pro nárok na výsluhový příspěvek v období následujících let.
V případě, že byl služební poměr ukončen pro porušení služebního slibu nebo za jiné důvody spojené s trestním řízením, může dojít k pozastavení výsluhových nároků či jejich zrušení. V takových situacích bývá výsluhový příspěvek vyplácen jen do určitého data a následně může být obnoven po skončení trestního řízení, pokud nebyl odsouzen za úmyslný trestný čin.
Současný stav a srovnání s vojáky a služebními poměry
Je důležité poznamenat, že existují rozdíly mezi výsluhovým systémem u vojáků a u bezpečnostních sborů (policie, celní správy, vězeňská služba a další). Výsluhy u jednotlivých útvarů se mohou lišit výší, dobou trvání a podmínkami pro vyplácení; obecně je však princip obdobný - výsluhový příspěvek je sociální dávkou a slouží jako motivace pro dlouhodobé působení ve službách státu.
V praxi to znamená, že nemůže být požadováno, aby jednotlivé průtahy v řízení, které se týkají retrospektivy nároků bývalých vojáků z povolání, byly řešeny jedním orgánem pro celý režim (např. jen ministerstvem vnitra). Každý nárok by měl být vyřizován podle své zákonné úpravy a v rámci pravomoci příslušného služebního orgánu. Z hlediska výsluhových nároků se vyzdvihuje, že zánik služebního poměru nemusí nutně znamenat zánik nároku na výsluhový příspěvek, ať už jde o vojáky, policisty či jiné bezpečnostní sbory.
V kontextu ročního období a výše výsluhových nároků se uvádí, že výsluhový systém ročně vyžaduje významné náklady a vyžaduje hodnocení, jak pro vojenskou, tak pro policejní a další složky, aby se zachovala spravedlnost a efektivnost celého systému. Zpravidla se zohledňují i další faktory, jako jsou hodnosti, doby trvání služby, a v některých případech i to, zda bývalý člen služeb vstoupil do civilního života či do jiného režimu služebního poměru.
