Tohoto mučedníka většina národa zná z filmu Slunce, seno a pár facek z krátké filmové vsuvky Utrpení svatého Šebestiána.
Jde přitom jen o jedno z mnoha zpodobnění výtvarně vděčného námětu.
Šebestián se narodil ve 3. století, pocházel ze šlechtické rodiny a mládí prožil v Miláně.
Stal se křesťanem a chtěl pomáhat i dalším souvěrcům v době jejich pronásledování za císařů Diokleciána a Maximiana.
Rozhodl se proto vstoupit do římského vojska, protože předpokládal, že tam bude moci vskrytu pomáhat pronásledovaným křesťanům a posilovat je v jejich víře.
V té době byli pro víru zajati a vězněni dva bratři, Marek a Marcelián, a dostali lhůtu třiceti dnů na to, aby se navrátili zpět k pohanským bohům, jinak že budou popraveni.
Přišli za nimi rodiče a jejich ženy s dětmi, aby je odvrátili od křesťanství a zachránili je tak od jisté smrti.
Rodiče poukazovali na to, že až zemřou, tak je synové pochovají, ale teď tomu bude naopak.
Když už bratři začali uznávat argumenty svých nejbližších a jejich víra v jednoho Boha slábla, přišel za nimi do vězení Šebestián a posílil je v jejich těžkém duševním zápase.
Rodičům a jejich ženám řekl, aby je nepřemlouvali a nechtěli, aby si bratři vážili více pozemského života než života věčného, protože krátkým utrpením na zemi lze získat radost věčnou na nebesích.
Šebestián však měl kolem sebe i nepřátele.
Zřejmě nějaký odpadlík od křesťanské víry nahlásil císaři, že důstojník jeho osobní gardy je nejen křesťan, ale že se mu dokonce již podařilo mnohé vysoko postavené hodnostáře obrátit na Kristovu víru.
Dioklecián si Šebestiána zavolal a pln vzteku mu vyčetl, jak nevděčně se zachoval a že jednal proti bohům a proti své vlasti.
Za tak smělou a vlastizrádnou řeč nechal císař Šebestiána přivázat ke sloupu a lučištníci se do něho strefovali jako do terče tak dlouho, až omdlel.
Domnívali se, že je mrtvý, tak odešli.
Pod rouškou noci přišla svatá Irena s dalšími křesťany, aby tělo mučedníka pohřbili.
Poznala, že Šebestián ještě dýchá, vzala ho k sobě a ošetřovala, až se uzdravil.
Křesťané mu radili, aby uprchl.
Uzdravený Šebestián se vypravil do paláce a předstoupil před císaře.
Zeptal se ho, proč pronásleduje nevinné křesťany, kteří se ničím neprovinili, naopak jsou věrni říši a modlí se k věčnému Bohu za něj a za vlast.
Císař se lekl a blesklo mu hlavou, že vidí, jak tvrdí křesťané, zmrtvýchvstání Šebestiána.
Ptal se ho, zda je to skutečně on.
Na to dostal odpověď, že je to Šebestián, kterého Bůh zázračně vysvobodil ze smrti a uzdravil.
Když se císař vzpamatoval, rozhorlil se a rozkázal, aby Šebestián byl ubit kyji a jeho tělo vhozeno do městské stoky.
Tentokrát už se žádný zázrak nekonal a Šebestián byl skutečně 20. ledna 288 nebo okolo roku 300 zabit.
Křesťané jeho tělo vylovili a odnesli pohřbít do katakomb na Via Appia, kde dnes stojí trojlodní bazilika.
Svátky a úcta k němu se rozšířila; Svatý Šebestián je patronem proti moru a dalšími způsoby pomáhá mnoha řemeslům a stavům.
Po svatořečení začal být uctíván jako patron atletů, vojáků, střelců, hrnčířů, kartáčníků a obchodníků s kovovým zbožím.
Jeho otec byl úředníkem v Narbonně, jeho matka pocházela z Milána, není jisté v kterém z těchto měst se narodil.
Aktualizováno: 22. 05. 20.
Každý rok 20. ledna si připomínáme svátek svatého Šebestiána, mučedníka a patrona lukostřelců, vojáků a sportovců.
Podle tradice pomáhal pronásledovaným křesťanům a chránil je.
Svoji víru tajil, ale nakonec byl odhalen a udán císaři Maximiánovi.
Odmítl se vzdát Krista, za což byl odsouzen k smrti.
Svatý Šebestián byl usmrcen postřelením šípy.
Podle legendy zázračně přežil a byl vyléčen svatou Irenou, avšak po uzdravení znovu odmítl zříci se Krista.
Následně byl bičován a jeho tělo bylo pohřbeno v katakombách na Appiánské cestě (Via Appia).
Dnes na tomto místě stojí bazilika zasvěcená jeho jménu.
Na motivy jeho příběhu byl vytvořen řada uměleckých děl a obrazů po celém světě.
V Hradci Králové a na kupeckém a morovém sloupu se jeho zobrazení objevuje spolu s dalšími patrony proti moru.
Sloup Nejsvětější Trojice a další výtvarné projevy mučedníka propojují symboliku víry, bolesti a odhodlání.
Erb obce zobrazuje sv. Šebestiána v těle s pěti šípy, což odkazuje na jeho legendární utrpení.
Jméno Sebastian má široké rozšíření: mnoho lidí nosí toto jméno, a to zejména ve spojení s jeho historickým a náboženským odkazem.
Stejně tak v různých verzích příběhu a jména světců se objevují různé varianty jako Sebastianus, Asclas a dalších.
Okolnosti zobrazení Šebestiána na sochách a sloupech často vyprávějí o jeho odvaze, víře a božím zásahu.
V moderní kultuře zůstává význam mučedníka i jako připomínka statečnosti tváří v tvář pronásledování.
