Německé město Cáchy (Aachen) letos připomíná 1200 let od smrti prvního středověkého císaře západní Evropy Karla Velikého. Samotným počátkům této unikátní sakrální stavby je věnována bohatá publikační činnost, která zahrnuje archeologické, historické a kunsthistorické studie. Sborník, redigovaný Haraldem Müllerem, Maxem Kernerem a Clemensem M. M., obsahuje obsáhlou antologii pramenů k nejstarším dějinám stavby, překlady, komentáře a výzkumy k hrotu cášské sakrální identity.
V rámci tohoto materiálu se řeší symbolika kostela jako centrální stavby a otázky postavení kostela v církevní hierarchii, stejně jako témata pohřbu Karla Velikého v cášském kostele Panny Marie. Podle Einharda Karel Veliký zemřel v Cáchách po krátké nemoci v sobotu 28. ledna 814 a téhož dne byl rychle pohřben. Zpočátku se tedy ví, kde byly jeho ostatky uloženy, a to díky výzkumům a kronikám.
Začalo to už v roce 1000, kdy do Cách přijel císař Otto III. a zjistil, že v kostele chybí místo k uctění Karla Velikého. Po třech dnech pátrání se podařilo v kostele Panny Marie objevit hrobku, kde Karel Veliký seděl na trůně. Verze o objevení hrobky císařem Otou III. byla později popularizována, avšak historické důkazy se liší. Nabalzamovaný Karel Veliký údajně seděl na zlatém trůně a měl na hlavě zlatou korunu; údaj Martinu však lékaři anatomií považují za nepravdivý.
V 20. století proběhl v letech 1910-1914 důkladný archeologický průzkum kostela Panny Marie, jehož cílem bylo najít podzemní hrobku Karla Velikého, avšak nic podobného nebylo nalezeno. Největší z nich ležel v ose stavby a měl rozměry 2,5 metru na délku a přes metr na šířku. Do vymezeného prostoru by se vešel antický kamenný sarkofág 215×64 cm, který je dnes v pokladnici katedrály a tradičně bývá spojován s ostatky Karla Velikého.
V souvislosti s jubileem bylo v letech 2010-2011 proveden další průzkum. Bayer popisuje, že dvoumetrový hrob v předsíni vznikl až dodatečně, nejdříve ve 12. či 13. století, a že arcosolium v interiéru chrámu bylo původně ve výklenku ve zdi nedaleko hlavního oltáře. Dole byl umístěn antický sarkofág a nad ním socha Karla Velikého.
Legenda o objevu hrobky Otou III a výskytu trůnu Karla Velikého se prolíná s představami o osudu města ve středověku. Nordici a Normané, Vikingové, město dobyli v zimě 881 a zazdili tak hrob Karla Velikého spolu s poklady. To bylo z hospodářského i obranného hlediska prozíravé. O tom, jak byl dále využíván arcosolium a výklenek s arkádou, se neví mnoho.
Král Karla Velikého se stal symbolem univerzálního evropského sjednocení, a to i prostřednictvím symboliky v cášském dómu a pokladnici. V relikviářích a trůnu se ukazují významné souvislosti s korunovacemi římských králů v průběhu staletí. Relikviář, na němž je zobrazena řada králů, a busty Karla Velikého svědčí o kontinuitě s předchozí sférou moci.
Korunovační trůn v Dómu je jedním z nejdůležitějších artefaktů: je sám relikvií a jeho mramorové desky pocházejí z Jeruzaléma a Ravenny. Pod trůnem bývalo umístěno posypané podložení krví svatého Štěpána. Následující korunovační obřady probíhaly za účasti kolínského arcibiskupa. Korunovační insignie byly uchovávány na dvou místech: v Norimberku a ve vídeňském Hofburgu.
Pokladnice Cáh přináší bohatou sbírku raně gotických a karolínských relikviářů, včetně busty Karla Velikého a dalších významných exponátů. Součástí pokladnice je i relikviář s relikviemi svatého Václava a dalšími artefakty, které dokumentují bohatství sakrální kultury ve středověké Evropě.
Historie města je úzce spojena s jeho lázeňskou tradicí a architekturou. Elisenbrunnen, termální prameny a kolosální mosazné prvky radnice a dómu vytvářejí jedinečný kontext; město je známé svým evropským posláním a propojením kultur. Kromě samotné katedrály a pokladnice stojí za prozkoumání i mnohé gotické detaily radnice, případně zákoutí tržiště Markt a okolních kaplí.
Stavba a rekonstrukce dómu a pokladnice prošly v průběhu staletí změnami, které odrážejí politické a náboženské procesy Evropy. V roce 1978 byla Panna Maria a Karla Velikého katedrála zařazena na seznam světového dědictví UNESCO. Při návštěvě Cáh je třeba pamatovat na širokou škálu relikvií a uměleckých děl, která ilustrují bohatou tradici tohoto města jako centra evropské identitiy.
V blízkosti katedrály stojí také další památky, jako např. Grashaus a Ponte Tor, které připomínají historické obranné prvky města. Cáchy jsou městem, které spojuje karolinskou minulost s moderním evropským projektem, a to díky své roli v korunovacích a jako sídlo významných institucí.