Původně románský, goticky přestavěný kostelík byl v roce 1784 zrušen a přeměněn na obytný dům s malými byty. Teprve v letech 1985-1991 prodělal chátrající objekt generální rekonstrukci. Kostel byl proměněn v koncertní síň při maximálním možném zachování jeho původních architektonických kvalit. V současnosti využívá objekt Pražské jaro, pořadatel mezinárodního hudebního festivalu, k pořádání komorních koncertů a podílí se i na jeho dalším provozu.
Historie a architektura kostela
Podobná místa Domů Místa Kostel sv. Další možná doprava je vlaková (trať 082 Česká Lípa - Děčín), příp. Existence středověkého kostela v Jezvém je prokázána k roku 1352, praděpodobně zde však stál kostel již dříve. Současný barokní kostel byl postaven podle návrhu významného barokního architekta italského původu Anselma Luraga v letech 1746-1756. Stavebníkem byl Jan Adolf hrabě Kounic, na stavbu přispěli panští úředníci a měšťané.
V roce 1798 poničil kostel požár. Rok poté byl opraven strop a věž s makovicí a křížem. Kostel sv. Jde o jednolodní stavbu, neorientovanou (směřuje k severu), s elipsovitě uzavřeným presbytářem a dvěma sakristiemi po stranách. V ose jižního průčelí je hranolová věž s cibulovou bání a lucernou. Kostel má sedlovou střechu, krytou bobrovkami, se třemi vikýři po obou stranách ve tvaru volského oka. Krovy jsou pozdně barokní, z roku 1756 nebo opravené po požáru v roce 1798. Fasáda je členěna pilastry s čabrakovými hlavicemi. Boční kasulová okna pocházejí z úpravy po požáru roku 1798 (do roku 1800).
V ose hlavního průčelí je mělký rizalit s trojúhelníkovým štítem, na okrajích s kamennými vázami. Na průčelí je znak stavitelů, hrabat Kouniců, v nikách po stranách půlkruhově zaklenutého okna jsou sochy sv. Václava a sv. V interiéru kostela byl na klenbu lodi a presbytáře namalován v roce 1751 pražským malířem Josefem Hagerem svatovavřinecký cyklus. Směrem od hlavního vchodu jde o pozemské působení sv. Většina mobiliáře je z druhé poloviny 18. století.
Hlavní oltář zhotovil v roce 1766 sochař Frantz Joseph Langhoff z Markvartic. Kromě obrazu se sv. Vavřincem jsou na něm plastiky sv. Petra a Pavla a ve vrcholu Nejsvětější Trojice. Bohatou architekturu hlavního oltáře doplňuje v presbytáři situovaná kazatelna a oltářík Panny Marie Karlovské a v lodi dva boční oltáře - Obětování Krista v chrámu a sv. Josefa. Křtitelnice je datovaná rokem 1756. Zajímavostí je dvoupatrová kruchta s cennými varhanami od Ambrože Tauchmanna z 90. let 18. století. V kostele se nachází náhrobek jednoho ze Salhausenů z roku 1596 a ve věži kostela je zachovaný zvon.
Kostel nutně vyžaduje komplexní obnovu, a to jak exteriéru, tak interiéru. Během posledních let se podařilo opravit havarijní krov a střechu kostela a sakristií. Kromě vlastních prostředků to byly příspěvky z Ministerstva kultury ČR, Libereckého kraje a Obce Stružnice.
Současné využití a provoz
Jezveckou farnost (a s ní kostel) spravuje administrátor z Horní Police. Pouť se slaví v sobotu nejblíže 10. srpnu, na který připadá svátek sv. Vavřince, mše sv. se konají o Velikonocích a Vánocích. Nedělní bohoslužby jsou vždy první neděli v měsíci (od 15.00 hodin). Od dubna 2017 se díky dobrovolníkům konají nedělní zvonění s možností prohlídky interiéru.
V současnosti je objekt využíván pro koncertní činnost, zvláště pro komorní koncerty během Pražského jara. Díky jeho rekonstrukci a zachování původních architektonických kvalit se stal významným místem pro hudební festivaly a pro širší kulturní provoz v regionu.
