Zmínky o kostelu i faře v Jiříkově spadají k roku 1346. Doba ani místo výstavby není známo, jisté ale je, že to byl kostelík malý a dřevěný. Dřevěný kostelík byl zasvěcen sv. Jiřímu a spravovaný mnichy z řádu Kazatelů. Tento řád podporovala sv. Zdislava, která pobývala v Jablonném v Podještědí. Památkově chráněno od 4. dubna 1966.
Slom nastal po bitvě na Bílé hoře (8.11.1620), kdy zvítězili katolíci a protestanté se stěhovali do vedlejších saských měst. Pro nedostatek kněží zde 31.7.1664 vykonává šluknovský farář König po 140 letech první křest. Pod šluknovskou správou zůstává kostel až do r. 1669, kdy nadací kněžny Sophie Agnežky z Dittrichsteinu je kostel 27.5.1669 opět vysvěcen a 26.6.1669 nastupuje do farnosti nový kněz Tobias Michael Schetwitz. Obec se rozrůstá a kostel je již malý.
Z popudu hraběnky Marie Ernestiny z Harrachu začala 26.6.1724 stavba kostela. Roku 1725 byl položen základní kámen a r. 1728 byl kostel dostaven italským stavitelem M. Rossi podle redukovaných plánů J. L. Hildebrandta. Wilhelm Jägr jej téhož roku zasvětil sv. Jiřímu. Kostel je jednolodiový s užším, polokruhovitě ukončeným presbytářem a postranními prostory. Celá loď je zaklenuta dvěma poli plackové klenby. Vnitřní zařízení je barokní.
Roku 1729 byla vystavěna u vchodu na starý hřbitov hřbitovní kaple. Kostelní věž byla až do roku 1890 cibulovitá. 13. března 1840 věž zapálil blesk a 7.12.1868 byla ještě více poškozena při bouři a vichru. Ale teprve 30.7.1890 je rozhodnuto stavět věž novou a hrotitou. Zároveň byl do hodin umístěn na věž směrem k Loučkám další ciferník věžních hodin.
3.9.1892 byly staré hodiny namontovány zpět do věžní pyramidy a 1.10. nasazen opravený prasklý zvon. V září 1894 bylo provedené nové bednění a pokryta nově střecha. Restaurování vnitřních prostor kostela bylo započato v červnu 1904. Existence kostela v Jiříkově je povrchně zmíněna od roku 1346. kostelu z té doby není známo. zasvěcený již tehdy sv.Jiří . zmiňována počátkem 18.století, není známo. Roku 1524 se Jiříkov stal luteránským a zůstal po dalších 140 let . provádí první katolický křest .
Počátkem 18. století již dřevěný kostel nevyhovuje nárokům obce. Stavba kostela svatého Jiří v Jiříkově začala 26.4.1724. Přelomu 18. Šluknova, který věnoval kostelu Christian Salme. Čtyři cenná kostelní okna vyrábí mnichovští umělci roku 1894. Původní kostelní varhany pocházely z roku 1736. Harrach na ně věnovala 300 Guldenů. Kostelní věž Kostela svatého Jiří byla původně baňatá - a to do roku 1890. Zachariasem Rudolfem z Rumburku. Roku 1729 je kolem kostela založen dodnes patrný hřbitov.
významných osobností obce. výzdoba kaple. Žel. Kostel svatého Jiří stojí na Návrší nad východním okrajem náměstí. Postaven Johannem Georgem Aichbauerem na náklady šluknovských Harrachů v letech 1724-28 na místě starší stavby. Roku 1890 původní cibulová věžní helmice, poškozené roku 1840 bleskem a 1868 bouří změněna na dnešní jehlancovou. Po druhé světové válce zchátral, kostel byl opraven koncem 20. století.
Další pohodová trasa Šluknovským výběžkem, přes vrch Jitrovník, přes Království až do ŠlukNova, tentokrát po žluté značce. Nabídne krásné výhledy až do Lužických Hor, a provede krásnou přírodou výběžku. V letech 1817 - 1826 byly podél ohradní zdi bývalého hřbitova u kostela svatého Jiří postaveny výklenkové kaple křížové cesty. Byla to pátá křížová cesta ze čtrnácti ve Šluknovském výběžku. Byla založena nadací občanů Jiříkova.
Další, jedna z trochu méně známých turistických tras ve Šluknovském výběžku. Nedaleko od hraničního přechodu Jiříkov - Ebersbach, v ulici Bahnhofstraβe, stojí historický meteorologický sloup. První meteorologický sloup v Německu byl postaven v roce 1876. Sloupy stávaly na veřejných prostranstvích, nejčastěji na náměstích, v parcích, v lázeňských a přímořských letoviscích.
Ve blízkosti hraničního přechodu Jiříkov - Ebersbach je zalesněný kopec Schlechteberg, na který vede od přechodu červeně značená cesta. Na vrcholu stojí od roku 1912 Humboldtova chata. Nad chatou stávala od roku 1998 železná rozhledna vysoká 22 metrů. Pro špatný stav byla v roce 2020 zbourána. V městečku Ebersbach, které sousedí s Jiříkovem ve Šluknovském výběžku, je ve 200 let starých budovách muzeum kávy. Ve výstavních prostorách je přes 300 exponátů na pražení a vaření kávy. U hlavní silnice vedoucí z Ebersbachu do Neugersdorfu, u kostela, stojí poštovní sloup. Bývala zde zastávka poštovního dostavníku. Na sloupu jsou vyznačeny vzdálenosti do dalších zastávek dostavníku. Poblíž stojí žulová stéla s reliéfem poštovního jezdce a s reliéfem poštovního dostavníku.
První zmínka o kostele je z konce 15. století. V roce 1682 je kostel rozšířen a dostává věž. Přistavením zaobleného východního sálu v letech 1726 - 1729 získal kostel současnou podobu. Filipov je místní částí Jiříkova. Nachází se při hranici s Německem, přibližně 4 kilometry SV od Rumburku. Bazilika stojí v místě Filipovského zázraku. Zázrakem mělo být uzdravení smrtelně nemocné místní ženy v noci z 12. na 13. ledna 1866. Na místě zázraku byla v roce 1870 postavena kaple a mezi roky 1873 - 1886 se stavěl kostel v novorománském slohu, zasvěcený Panně Marii Pomocnici křesťanů.
Poutní kostel Panny Marie Pomocnice křesťanů je jednolodní chrám, postavený na místě, kde došlo k zázračnému uzdravení na smrt nemocné dívky MagdalényKadeové. K uzdravení došlo 13. ledna 1866. Každého 13. dne v měsíci a každou neděli se zde od 10.30 koná mše svatá. V městě Eberbach-Neugersdorf, které leží na hranici s Českou republikou, je jeden z pramenů řeky Sprévy. První zmínky o prameni jsou z roku 1575. Na popud tehdejšího knížete a pozdějšího pruského krále Fridricha II., který pramen navštívil, byl v roce 1736 postaven na prameni osmiboký dřevěný pavilon s cibulovou střechou.
Spréva je významná německá řeka. Ve městě Neugersdorf se nachází dva ze tří pramenů Sprévy. Kapucínský klášter v Rumburku se nachází u křižovatky na Jiříkov v centru města. Rumburská Loreta - Kostel sv. Nedaleko Lužického náměstí v Rumburku se nachází zajímavý a rozsáhlý komplex sakrálních staveb. Kostel sv. Vavřince byl spolu s kapucínským klášterem vybudován v letech 1683 - 90. Přijedeme-li vlakem, tak z nádraží v Rumburku se vypravíme směrem do centra, v námi hledaném objektu jsme za deset minut. Rumburk leží v Severních Čechách, severovýchodním směrem od města Děčín a v blízkosti hranice s Německem. První písemná zmínka o Rumburku pochází z roku 1298. Ve středověku vešel ve známost svými solnými trhy a těžbou drahých kovů.
Mariánský Morový sloup se nachází na Lužickém náměstí. Vztyčen byl roku 1681 na připomínku morové epidemie, která zemi postihla rok před tím. Sochařská výzdoba pochází z pozdějších let. Panna Marie z roku 1755, svatý Florián 1725, svatí Vavřinec, Josef a Jan Nepomucký 1726, Jan Křtitel 1774 či 1775. Klášter kapucínů s kostelem svatého Vavřince a loretou se nachází na rohu ulic Třída 9. Klášter s kostelem byl postaven v letech 1683 až 1690. Šmilovského ulice v Rumburku je památková vesnická zóna tvořená 18 roubenými tkalcovskými domy z 18. až 19. století.
Asi dva kilometry jihozápadně od Rumburku se nachází v nadmořské výšce 516 metrů zalesněný čedičový kopec Dymník. Většina lidí sem přichází za výhledy z patnáctimetrové rozhledny. Rozhledna na Dymníku je jednou z našich nejsevernějších rozhleden. My k ní vyrážíme z vlakového nádraží v Rumburku. Nejprve je nutné, abychom dorazili na náměstí v Rumburku. Následně se vydáme po modré turistické značce směrem na rozhlednu. Zámek se nachází ve městě Šluknov na Děčínsku v Ústeckém kraji. Zámek je dvoupatrová obdélná budova se dvěma průčelními štíty. Kolem zámku je park.
Na počátku 15. století Šluknov leží v Severních Čechách, severozápadně od města Rumburk nedaleko od hranice s Německem v tak zvaném Šluknovském výběžku. Kolem města se zvedají vrcholky Šluknovské pahorkatiny. Při cestě z Rumburka půjdeme po turistické trase v oblasti, které říkám oblast třech rozhleden. Dorazíme nejprve na Rozhlednu Dymník, dále pokračujeme celkem příjemnou cestou až na rozhlednu Vlčí hora. Krásná Lípa leží v Severních Čechách, jižním směrem od města Rumburk. Městečko se rozkládá u severního okraje Lužických hor. Západním směrem je národní park České Švýcarsko s řadou pískovcových skalních útvarů. Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor.
Ikonická fotografie Jindřicha Štreita z roku 1983 se jmenuje „V Jiřikově do kostela“. Pan farář na prahu oprýskaného kostela vyhlíží věřící, a blíží se k němu babička v šátku. Dnes už je tento kotel odsvěcený a slouží něčemu úplně jinému. Z kostela v Hutově zbyly už jen obvodové zdi. Pojďme zrekapitulovat, jaké osudy potkaly kaple a kostely v Jiříkově a v jeho místních částech.
Jiříkov: kostel sv. Michaela archanděla. Jiříkovský kostel ze Štreitovy fotografie změnil majitele. Odsvěcený kostel získal od církve jiříkovský řezbář Jiří Halouzka. Pořádá zde koncerty a počítá s rozšířením Pradědovy galerie u Halouzků. Podle jeho vize by kostel mohl trvale vystavovat největší vyřezávaný betlém na světě, který tvoří více jak stovka soch v životní velikosti. Plánuje také rekonstrukci varhan, jež přečkaly útoky vandalů. Kromě koncertů zvažuje také svatební obřady, nebo příležitostné mše, například o vánocích. Už dnes umocňují atmosféru kostela levitující andělé z topolového dřeva zavěšení na ocelových lanech. Kostel stojí pár kroků od Pradědovy galerie U Halouzků, která je vyhledávanou turistickou atrakcí Jiříkova. Řada soch jsou kuriozity zapsané v české i světové knize rekordů. Patří k nim i šestiramenný lustr vyřezaný z jediného kusu kmene, který je už dnes zavěšený v kostele.
Kaple svatého Františka Xaverského v Křížově byla odsvěcena, a slouží dnes turistům jako galerie a prodejna suvenýrů. Galerie v Kapli sv. Františka nabízí převážně místní uměleckou tvorbu, která oko potěší, duši pohladí a peněženku tolik nezatíží. Nabízí také historické zbraně i repliky, textilní tvorbu, šperky i občerstvení. Na náklady obce byla původní břidlicová střecha nahrazena plechem. Galerie nemá o zákazníky nouzi, protože kolem jezdí výletníci na Sovinec, a vede tudy cyklotrasa i turistické značky mezi Sovincem, Huzovou a Mutkovem. Hned vedle je autobusová zastávka a jezdí tudy výpravy na koních.
Sovinec: Kostel sv. Augustina. Kostel svatého Augustina v Sovinci patří Řádu německých rytířů. Bohoslužby se zde konají jen příležitostně, například na svátek sv. Augustina 28. srpna. Interiéry si návštěvníci hradů Sovinec mohou prohlédnout jen od vchodu přes mříže nebo po domluvě se správcem. Veřejnosti je ale přístupná expozice o řádu německých rytířů ve věži kostela. V sedmipatrové věži je kromě muzea řádu německých rytířů z taktéž expozice věnovaná historii hradu, válečným událostem a věžním hodinám. Sedmé patro věže slouží také jako vyhlídka.
Těchanov: kostel sv. Šimona a Judy. Kostel sv. Šimona a Judy v Těchanově je zchátralý, zamčený a působí opuštěně. Byl dlouhodobě neudržovaný a podepsala se na něm vlhkost. Z původního vybavení už tu není křížová cesta, zvon ani sochy. V kostelní lodi zbyl pouze oltář, dřevěné lavice, torzo zpovědnice a varhan na orkuru. Věřící tu téměř nejsou, takže nebyl důvod ho zachraňovat. Kostel v Těchanově dnes už je v soukromých rukou. Vlastní ho nějaká firma, ale její záměry s kostelem podrobněji neznáme, uvedl starosta Jiříkova Bohumil Hrnčíř.
Křížov: Kostel svatého Jana Křtitele closeinfo. Kněžpole: Kostel svatého Jana Křtitele. Kostel svatého Jana Křtitele v Kněžpoli v Jiříkově patří k nejmladším. Byl postaven v historizujícím stylu v roce 1909. Kromě jedné řady lavic a podstavců soch se zde prakticky nic původního nedochovalo. Kamenná deska připomíná jméno Johanna Riedla, který nechal kostel postavit. Kněžpole má sice jen osm trvale obydlených domů, ale zato zde působí aktivní komunita chalupářů. „V Kněžpoli kostel svépomocí opravili místní ve spolupráci s církví. Vypadá dnes moc pěkně, a potěší to hlavně nás, kteří pamatujeme jeho původní stav,“ uvedl starosta Jiříkova Bohumil Hrnčíř.
Zaniklá osada Hutov a torzo kaple sv. Anny. Osada Hutov úplně zanikla a z kaple sv. Anny zbyla jen obvodové zdi. Svým stářím a historizujícím slohem byla velmi podobná kostelíku v sousedním Kněžpoli. Sakrální stavby v Hutově a v Kněžpoli možná dokonce byly stavěny současně. Existence Hutova souvisela s těžbou v břidlicových lomech. Útlum těžby nastal už v meziválečném období. Poslední lidé Hutov opustili v padesátých letech. „Kostelíček na Hutově podle mě už není možné zachránit. Byl jsem u něj naposledy před třemi rokama, a byl to moc smutný pohled, co z něj zůstalo. Celá vesnice Hutov zanikla, ale nebylo to hned po odsunu. Nějací lidé tam žili ještě pár let po válce. Když fungovaly statky, pamatuji, že tam bývaly chlévy ve kterých se chovaly ovce,“ uzavřel starosta Jiříkova Bohumil Hrnčíř. Historik Jiří Karel předpokládá, že ves Hutov vznikla teprve v 18. století.