Ryby a rybářství jsou spojeny se vznikem křesťanství. Odrazem této historie je i skutečnost, že patronem rybářů je svatý Petr. Původním jménem Šimon, ale Kristus mu dal jméno Petr (což přeloženo do češtiny znamená skála), aby byl jako skála stále pevný ve své víře. Kristovi učedníci, apoštolové a zároveň bratři Petr a Ondřej byli původním povoláním rybáři. Ježíš Kristus se s nimi poprvé setkal, když se vraceli z lovu s prázdnými sítěmi. Kristus zrovna na břehu jezera hlásal víru zástupům, a jako správný kazatel využil příležitosti. Požádal pochybujícího Šimona s Ondřejem, aby znovu vyrazili na lov, a ti se v údivu všech vrátili s plnými sítěmi ryb až k prasknutí. Užaslým bratrům potom sdělil, aby ho následovali, že už nebudou lovit ryby, ale lidi do společenství křesťanů.
Staré legendy také popisují genezi názvu „Petrova ryba“. O co vlastně jde? Podle pověsti kráčel Kristus s Petrem po břehu Genezaretského jezera. Petr náhle vytáhl z vody rybu, která měla v ústech zlatou minci. Vhodil ji zpět do vody a na jejím těle zůstaly otištěny Petrovy prsty. Tato ryba má český název Pilobřich ostnitý a je opravdu zvláštní, tmavé skvrny „po Petrových prstech“ jsou žlutě ohraničené a na přímořských tržnicích ji nelze přehlédnout. Avšak pilobřich je typická mořská ryba ze slané vody, kdežto Petr našel rybu s mincí ve sladkovodním jezeře. V restauracích na jeho břehu se dodnes ryba svatého Petra také prodává.
Podle biblických pramenů se Svatý Petr narodil v Betsaidě jako syn rybáře Jana (nebo Jonáše) a jeho rodné jméno bylo Šimon. Se svým bratrem Ondřejem se živili rybářstvím. Když jednou se svým bratrem Ondřejem vrhal síť do vody, šel okolo Ježíš a vyzval oba rybáře, aby ho následovali. Byl svědkem mnoha Ježíšových činů a zázraků. Například hned při návštěvě v jeho domě v Kafarnau uzdravil Ježíš Petrovu tchyni. Ježíš mu při prvním setkání udělil přezdívku Kefa (Kefas), která se do řečtiny překládá jako Petros, česky Petr.
Jeho svatořečení a role se během dějin formovaly do komplexního obrazu. Přestože byl prvním z vyvolených a svědkem mnoha zázraků, neubránil se pochybnostem. Na Kristovu výzvu kráčel Petr po vlnách a málem utonul, protože zapochyboval. Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš - tato slova ukazují lidskou stránku Petra a zároveň potvrzují jeho důležitou roli v církvi. Po seslání Ducha svatého apoštolové rozšířili křesťanství a Petr se stal prvním biskupem Jeruzaléma, otevřel církev pro příslušníky nežidovských národů a dál pracoval na rozvoji křesťanství.
V kontextu české tradice a ikonografie stojí Petr a jeho spojení s rybářstvím v centru pozornosti. Svatý Petr je často vyobrazen s rybářskými nástroji, jako je síť, a drží klíče - symbol moci a vedení církve. Jeho památka je oslavována v mnoha rybářských komunitách po celém světě. Světci a historické texty popisují Petrovu blízkost k rybářskému řemeslu a jeho roli jako patrona rybářů a dalších profesí.
Ochranu rybářů pak kromě Petra poskytují i další bohové a světci z různých kultur. V hinduistické tradici je Matsya, bohyně ryba, spojena s vodou a ochranou života; v řecké mytologii Poseidón (Neptun) dominuje mořskému světu a rybářům; v japonské mythologii Ran je božstvo rybářství a moře. V keltské tradici existuje Manannán mac Lir jako bůh moře a ochránce rybářů a námořníků; inuitští věřící uctívají Sednu, bohyní moře a ryb; v kubánském a brazilském folklóru je Yemanjá jako bohyně moře. Indonéská mytologie má Dewi Sri, bohyni rýže a vody, která symbolizuje spojení země a vody jako základ života pro obživu lidí v regionu.
V českém kontextu zůstává Petrova ryba tématem legend a ikonografie - Pilobřich ostnitý (Zeus faber) je spojován s legendou o otisku Petrova prstu, a tato symbolika se objevuje i na trzích či v legendárních vyobrazeních rybářů. Z pohledu kulturního dědictví je spolková tradice rybářů v Čechách známá: první spolky vznikaly koncem 19. století, například v Opavě (1873) a v Ronově nad Doubravou (1876). Do roku 1900 jich vzniklo několik desítek; významný byl i První rybářský klub v Praze (1886).
Na závěr je třeba připomenout, že ryba svatého Petra a jeho patronát se počítají mezi tradiční motivy, které se prolínají s křesťanskou historií i národní identitou rybářů. Význam této symboliky se dotýká nejen teologie, ale i kulturního dědictví a každodenního života rybářů, kteří se často modlí ke svatému Petrovi a vyhledávají jeho požehnání na moři či u vody.
