Praxe duchovního vedení. Tematika duchovního vedení stále probouzí živý zájem mnohých - nejen duchovních vůdců samých, ale i „pouhých“ uživatelů této pastorační služby. Zná-li vůdce i vedený dobře podstatu, cíle a metody duchovního vedení, napomůže to podstatně k navázání a vedení dialogu.
Mimo jiné radí, jak léčit závist, hněv, různé fobie, jak prožívat negativní city, vysvětluje, v čem spočívá skutečná upřímnost, a také, zda k nám Bůh promlouvá skrze sny. Kniha vznikala v průběhu exercicií, které autor vedl, na základě autentických otázek účastníků. Je určena pro nejširší čtenářskou obec a je nabízena jako poradce nikoli jako učebnice.
Tento rozhovor vznikl na podnět českého Karmelitánského nakladatelství. Protože byla od samého počátku zamýšlen k publikování v češtině i polštině, byl k rozmlouvání přizván český žurnalista Jan Paulas a z polské strany Cezary Sekalski šéfredaktor katolického měsíčníku pro Obnovu v Duchu svatém List. Přáním nakladatelství i obou novinářů bylo získat rozhovor, který by měl autobiografický charakter, což respondent přijímal na počátku se značným odporem.
Autor neopomíjí teologické hledisko duchovního vedení, avšak nesoustřeďuje se na ně. Kniha si neklade za svůj cíl navnadit čtenáře, aby po jejím přečtení sami nabízeli duchovní vedení druhým. Než byla Duchovní cvičení oficiálně potvrzena papežem Pavlem III. v roce 1548 a než si dobyla jakéhokoli veřejného úspěchu, byl si Ignác už dobře vědom mimořádného pokladu, který měl v rukou. V dopisu jednomu ze svých pozdějších spolubratří píše se sobě vlastní pokorou a prostotou: “Cvičení jsou tím nejlepším, co si jen v tomto životě mohu přát k tomu, aby člověk mohl sám osobně užívat plodné pomoci a také ji přinášet druhým.”
Nešlo o lacinou chválu člověka nadšeného sebou a svým dílem. Od prvního úředního potvrzení Apoštolským stolcem se k Duchovním cvičením vyjádřilo dalších třicet papežů. Nepochybně nejdůležitějším dokumentem zabývajícím se Cvičeními je encyklika Pia XI. Mens nostra: “Je prokazatelné - píše Pius XI. - že mezi všemi metodami konání duchovních cvičení má jedna naprosté prvenství. Hovoříme o metodě užívané svatým Ignácem z Loyoly. Tato podivuhodná knížečka, malá svým rozsahem, ale plná moudrosti, zazářila od doby svého slavnostního potvrzení (…) jako nejmoudřejší a jedinečně všeobecný kodex pravd potřebných k vedení duší na cestě spásy.”
Jan Pavel II. nazval Duchovní cvičení “mimořádně účinným prostředkem hluboké obnovy křesťanského života.”
Závěrečné díly Ignaciánských cvičení a směřování knihy
Závěrečný díl kompletu duchovních cvičení známého polského autora, které se mohou stát inspirací pro jednotlivce i společenství, nabízí sto krátkých zamyšlení nad tématy z duchovního i běžného života nebo nad aktuálními událostmi. Autor hovoří o Ježíši, modlitbě, svátosti smíření, lásce, srdci člověka, utrpení, kříži, Svatém otci, smrti a mnohém dalším. Závěrečný 6. díl kompletu ignaciánských duchovních cvičení, který je jakousi kompilací a doplněním předchozích titulů z pera polského jezuity Józefa Augustyna. Cílem této knihy je nabídnout čtenáři zevrubnější informaci o ignaciánských exerciciích, o jejich obsahu a metodě prožívání. Kniha obsahuje texty několika nejen polských exercitátorů a její redaktor Józef Augustyn SJ ji připravil s úmyslem odpovědět na konkrétní potřebu českých čtenářů. Nabízené úvahy a pokyny jsou důvěryhodné, protože nevznikaly u zeleného stolu, ale vyrostly z praxe prožívání a dávání Cvičení. Autor pracuje už sedmnáct let v exercičních domech: začínal v Czechowicích-Dziedzicích a v současné době působí v Centru duchovního života v Čenstochové. Duchovní cvičení dává každoročně i v České republice.
Praktické pohledy na vztahy, zranění a odpuštění
Ublížení bývá obvykle velice bolestnou vzpomínkou, k níž se neradi vracíme. Známý polský autor nabízí inspiraci k tomu, jak se s pocity křivdy otevřeně vypořádat. Kde jsi, Adame? 1. Kniha u nás dobře známého autora nabízí praktickou pomoc všem, kdo touží prožít duchovní obnovu metodou exercicií sv. Ignáce. Autor vychází z vlastní bohaté praxe s vedením duchovních cvičení. Kniha může pomoci těm, kdo prožívají exercicie organizovaným způsobem ve skupině, i těm, kdo je chtějí prožít v soukromí vlastního domova. V úvodu autor poskytuje užitečné praktické rady, jak vytvořit patřičné vnější podmínky a jak dosáhnout vnitřní dispozice pro otevření se Božímu působení. V části s vlastním rozjímáním spojuje starozákonní texty s texty evangelií a představuje tak nové souvislosti, které doprovází citlivým a velmi osobním úvodem k rozjímavé modlitbě.
V druhé části knihy autor obrací pozornost k závažným skutečnostem duchovního života, jakými jsou zpytování svědomí, role lidských citů, strach, lidská sexualita, duchovní doprovázení a rozlišování duchů. Je prokazatelné - píše Pius XI. - že mezi všemi metodami konání duchovních cvičení má jedna naprosté prvenství. Hovoříme o metodě užívané svatým Ignácem z Loyoly. Známý polský autor duchovní literatury se v tomto souboru rozhovorů stává pozoruhodným prostředníkem mezi čtenářem a zajímavými osobnostmi naší současnosti. Vedle arcibiskupů Miloslava Vlka a Jana Graubnera se tak můžeme setkat s biskupem Václavem Malým, Janem Pavlíkem, Karlem Pilíkem a formátory pražského semináře Michaelem Slavíkem, Antonínem Forbelským, Zdeňkem Wasserbauerem a Arturem Matuszkem. Knížka o čtyřiceti krátkých úvahách polského jezuity je věnována přátelství, jež dnes řada lidí ve spěchu odkládá na okraj svého života.
Autor, u nás již poměrně dosti známý polský jezuita, je specialistou v oblasti spirituality a psychologie. Organizuje a vede střediska ignaciánských duchovních cvičení. Jeho knihy i články vycházejí ze zkušeností, které na poli duchovního života získal především jako duchovní vůdce. Tato kniha patří k textům umožňujícím nahlédnutí do vlastního nitra, sebezpytování, zhodnocení postojů a skutků. Velmi dobře může být použita i jako pomůcka k přípravě na svátost smíření. Na zásadní a mnohdy palčivé otázky, kladené účastníky duchovních cvičení, autor nabízí odpovědi hluboce zakotvené jak v bohatství spirituální teologie, tak i ve výborné znalosti lidské psychologie, podložené zkušenostmi s mnohými osudy. Opírá se o Písmo, Ignácova Duchovní cvičení i řadu dalších duchovních autorů. Vedle obecnějších výkladů o zákonitostech duchovního života a modlitby se zaměřuje především na provázení duchovním životem v náročných situacích a na potíže s modlitbou.
Poukazuje na tvůrčí potenciál vnitřních nesnází, které naznačují, ve které oblasti došlo k nezdravému vývoji a na co je tedy zapotřebí se při jejich řešení nejprve soustředit. Úvahy P. Józefa Augustyna o lidských emocích, strachu a sexuální výchově vznikaly v kontextu jeho bohaté pastorační i autorské činnosti. Každá věta se proto opírá o jeho velké zkušenosti jakožto duchovního vůdce a o dokonalou znalost lidské psychiky. I když mohou mít z této knížky užitek i dospělé osoby, přece jen je určena především mládeži v období, kdy se rozhoduje o svém budoucím povolání.
Vznik knihy je spojen s tématem celibátu a výchovou k němu; autorova práce zahrnuje reflexi na to, jak integrovat sexualitu do celibátu a jak žít celibát s láskou a zodpovědností. Knížka může být užitečná i rodičům, kněžím a vychovatelům, kteří mají být mládeži hlavní oporou na jejich cestě ke zralé lidské lásce. Když se hovoří o krizi otcovství a rodiny, autor poukazuje na to, že krize může vyvolávat i obranné mechanismy a že zranění nevedou nutně k rezignaci, ale mohou posílit cestu k odpuštění a změně.
Kniha zkoumá, jak řešit konfliktní a zamotané vztahy, jak milovat bližního ve specifických situacích, abychom mu neublížili, přitom nesnižovali sami sebe a měli skutečnou lásku podle Kristova příkladu. Opírá se o zkušenosti z pastorační činnosti a ukazuje, že modlitba je prostředek orientace a pevný bod ve víru doby; není to nástroj k získání výhod, ale vztahový akt komunikace s Bohem. Zdravé ztvárnění modlitby a rozlišení vnitřních hnutí bývá často odpovědí na touhy a obavy, které vyvstávají během vedení a rozhovorů s vedenými.
Vysvětlení, že modlitba má být prostředkem vztahu a nikoli nástrojem k získání momentálního klidu, je doplněno o zkušenostmi autora, který vypráví, že každá zkouška modlitby může být výzvou k růstu a očištění srdce. Zmíněné pasáže a ukázky z knih poskytují čtenáři praktické rámce pro reflexi, sebepoznání a vyrovnání s pocity bolesti, strachu a zlob.
Koherentní obraz díla Józefa Augustyna ukazuje, že jde o praktickou příručku pro duchovní doprovázení a duševní pohodu, která vychází z dlouholeté zkušenosti, reflexe nad Písmem a Ignácovými cvičeními. Texty jsou vhodné jak pro jednotlivce, tak pro skupinové exercicie a mohou sloužit k přípravě na svátost smíření a k hloubkovému porozumění lidské psychice v rámci duchovního života.
- Historické kořeny Ignaciánských cvičení a jejich význam pro duchovní život
- Vedení, dialog a praktické rady pro každodenní spiritualitu
- Etika duchovního doprovázení, odpovědnost vůdce a reflexe citů
- Vztah mezi modlitbou, odpouštěním a uzdravováním vztahů
- Celibát, sexuální výchova a jejich duchovní dimenze
- Otázky z praxe: trauma, křivda, odpuštění a léčba ran