Josef Ignác Sadler (1725-1767) patří mezi přední moravské barokní malíře, jehož výtvarný projev se vyznačuje římskou akademizující malbou a výrazným kolorismem. Z Itálie se vrátil roku 1751 a po návratu pracoval na řadě fresek, závěsných a oltářních obrazů po Středomoravsku i ve Slezsku. Z jeho rané tvorby v Olomouci vychází vliv Corrada Giaquinta, který pro něj zřetelně formoval stylové tempo a psychologickou plastiku postav. Formování a studium zasadil do svého školení nejdříve otec Filip Sattler, sochař, a později u Jana Kryštofa Handkeho v Olomouci, u kterého pobyl přibližně šest let. S Handkem se podílel na freskové výzdobě kaplí a sálů v různých klášterech a rezidencích na Moravě a ve Slezsku. V Itálii pak působil zejména v Římě, kde ho nejvíce ovlivnilo dílo Corrada Giaquinta. Po vyučení odešel Sadler do Itálie, kde jej zásadně ovlivnilo Giaquinto, a na římské Accademia di San Luca získal roku 1750 druhou cenu v první malířské třídě za kresbu se starozákonním námětem Josefa dávajícího se poznat svým bratrům.
Po návratu na Moravu se Sadler setkal s Handkem a pomohl mu dokončit fresky v Žerotíně a v kapli sv. Josefa šternberských augustiniánů, ačkoliv tato kaple později utrpěla po změně užití na pražírnu kávy značné škody. Přesto zůstaly jeho pozdější závěsné a oltářní obrazy a frekse rozšířené po střední Moravě i ve Slezsku, kde vznikly jeho nejznámější díla. Hlavní díla a ikonografie zahrnují zejména výzdobu bývalého augustiniánského kostela Nejsvětější Trojice ve Fulneku (1755-1760), která bývá považována za jeho vrchol fresco malířství, a Zvěstování Panny Marie pro šternberské augustiniány, ceněné pro expresivní malířskou virtuozitu a psychologickou účast zobrazených figur.
<
Mezi další realizace patří závěsné obrazy a fresky na střední Moravě a ve Slezsku, například v Dvorcích, Moravičanech, Přemyslovicích či Velkých Heralticích. Sadlerovy malby často zobrazují dramatickou kompozici; v obraze svaté Tekly je zobrazená postava se krucifixem v pravé ruce a s knihou a lilií v levé, nad scénou se otevírá nebe a z oblaku vyzařuje božské světlo, což je typický znak jeho malířské poetiky. Závěsné oltářní obrazy a fresky vznikaly zejména v Moravskoslezsku a v podstatě dotvářely rokokový obraz moravského baroka.
Životopis a kariéra: Sadler se narodil v roce 1725, odešel na studijní cestu do Itálie v roce 1745 a po návratu v roce 1751 se uplatnil nejprve u Handkeho a poté na vlastních zakázkách. Zemřel v Olomouci v roce 1767 ve věku téměř 42 let. V Olomouci a okolí zanechal bohaté fresky a oltářní obrazy, které představují významnou složku moravského baroka. Nad jeho tvorbou visí poznámky o tom, že jeho styl je vůči Maulbertschem výjimečně odlišný a orientuje se spíše na italský akademizující přístup. Vliv otce Filipa Sattlera a učně Jana Kryštofa Handkeho. Studijní pobyt v Itálii a vliv Corrada Giaquinta. Vrácení na Moravu a tvorba pro šternberské augustiniány. Závěsné oltářní obrazy a fresky v Moravskoslezsku.
Klíčové výstavy a expozice a Odkaz a význam: Monografické expozice v Muzeu umění Olomouc a Arcidiecézním muzeu Olomouc představují Sadlerovy obrazy zastoupené v muzeích a farnostech. Prostor k poznání nabízí i výstava v Šternberku ke 300. výročí narození, která identifikací dosud neznámých děl shrnuje Sadlerovo dílo v regionu. Expozice se zaměřuje na vývoj moravského baroka a na zřetelně sadlerovské prvky v obrazech a freskách. Sadler je považován za zvláštní osobnost mezi moravskými malíři 18. století díky svému odlišnému stylu, který se výrazně liší od Maulbertsche a který zároveň ztělesňuje rokokový akademický směr.
Obraz Středo Moravy a Slezska: Zvěstování Panny Marie kolem 1760, Fulnek; Svatá Tekla kolem 1754, Moravskoslezsko; Kresba Josefa egyptského, Archiv Akademie sv. Lukáše. Obraz sv. Tekly, datovaný po roce 1754, pochází z mobiliáře děkanského kostela Povýšení sv. Kříže v Prostějově; dnes je originál v Muzeu a galerii v Prostějově. Svatá Tekla podle legendy byla mladá dívka z Ikonie, která se zasvětila Kristu a byla pronásledována; obraz zachycuje dramatickou scénu s anděly nad scénou a světlem z nebe.
Vliv a kontext: Sadler je autorem nejen obrazů se sakrální tematikou, ale i chrámových fresek; jeho dílo patří do období rokokového akademického stylu a jeho význam spočívá v unikátním směru mezi moravskými malíři druhé poloviny 18. století. Jeho život a dílo jsou nadále zkoumány v rámci výstav a výzkumů olomouckého Muzea umění a Arcidiecézního muzea, a jeho odkaz pokračuje v regionálních institucích.
- Když Sadler studoval v Itálii, nejvíce ho ovlivnilo dílo Corrada Giaquinta a v římské akademii získal druhou cenu za kresbu Josefa Egyptského dávajícího se poznat svým bratrům (1750).
- Po návratu na Moravu namaloval Zvěstování Panně Marii pro šternberské augustiniány, obraz považovaný za vrchol jeho rokokové malby a expresivní kompozice.
- V dalších dílech se zaměřoval na závěsné a oltářní obrazy a fresky po Moravě a ve Slezsku, například Fulnek, Moravskoslezsko a Žerotín.
- Jeho styl je označován jako odlišný od Maulbertsche a překračující rámec typického moravského baroka svým italským akademizujícím vlivem.
The Doctor They Called Mad The Tragic Story of Ignaz Semmelweis Who Saved Thousands of Lives
Rok a datace: Zvěstování Panny Marie z Fulneku kolem 1760; Svatá Tekla kolem 1754; Kresba Josefa egyptského, Archiv Akademie sv. Lukáše; Obraz sv. Tekly v Prostějově z mobiliáře děkanského kostela. Sadler zemřel 1767 v Olomouci a zanechal bohaté fresky a oltářní obrazy na Moravě a ve Slezsku.
Instruktivní shrnutí: Sadlerův odlišný styl, jeho italský akademický vliv a krátký, ale intenzivní rokokový období tvoří podstatnou kapitolu moravského baroka. Jeho dílo zůstává důležitou součástí expozic olomouckých muzeí a farností, a to díky unikátním prvkům v obrazech i freskách, které zůstávají významným odkazem regionálního dědictví.