Farní kostel sv. Josefa v Lukově a související kaple v okolí hradu Lukov

Kaple sv. Cyrila a Metoděje, Kaple sv. Jana Křtitele a farní kostel sv. Josefa tvoří významnou součást duchovního a kulturního života malebné obce Lukov v podhůří Hostýnských vrchů. Obec leží na Moravě a její historie je úzce spjata s lukovským hradem a tehdejší šlechtickou správou.

Historie a založení fary i kostela

Osada pod hradem byla poprvé doložena v roce 1348 jako podhradí Lukova. Tehdy se jmenovala Lukovec a od roku 1373 náležela farností do Fryštáku. Později nesla názvy jako Lukovec pod hradem, Hrubý Lukovec či Velký Lukov (německy Groß Lukau). Posledními majiteli lukovského panství byla rakouská šlechta, hrabata ze Seilernu a Aspangu, kteří Lukov i s přilehlými osadami koupili v roce 1724 za částku 202 tisíc zlatých. A právě hrabě Jan Josef ze Seilenu a Aspangu se zasadil o zřízení kaplanky, následně stavby kostela a ke zřízení samostatné fary s duchovní správou.

Základní kámen ke stavbě katolického kostela v Lukově byl položen 25. srpna 1810. Krátce nato bylo započato se stavbou kostela podle nákresů a návrhů zednického mistra Martina Galušky z Holešova. K posvátnému účelu byl lukovský kostel odevzdán benedikcí - požehnáním, kterou 25. srpna 1814 vykonal Martin Rektořík, arciděkan v Kralicích na Hané. Kostel udržovala lukovská vrchnost jako patron do rozpadu lukovského velkostatku. Slavnostně byl kostel vysvěcen 19. října 1930 pomocným biskupem olomouckým Mons. Janem Stavělem. Farní kostel sv. Josefa v Lukově je významnou kulturní památkou a výraznou dominantou obce.

Architektura a dispozice kostela

Kostel sv. Josefa v Lukově je empírová stavba s náznaky barokních prvků. Je jednovodní, s presbytářem s okrouhlou apsidou a věží vestavěnou do průčelí. Hlavní oltář je zasvěcen sv. Josefu, patronu kostela. Nynější podoba kostela odráží tradiční sakrální architekturu s jednoduchou, ale představující členitost fasády.

Interiér má podvěží se sklenutou vaultedou, loď navazuje na presbytář a sakristie. Loď i presbytář jsou plochostropé. Vnitřní dispozice umožňuje jasné oddělení duchovních prostor. Fasády kostela jsou členěny v souladu s dobovou estetikou, což vyjadřuje významný kulturní kontext regionu.

Fara a okolní sakrální stavby

Vedle kostela je zdůrazněna fara z konce 18. století, která byla v průběhu času několikrát opravována a adaptována na potřeby farní správy. V 70. letech 17. století a následně v 18. století prošla fara změnami v souvislosti s náboženskými a politickými okolnostmi.Třetí klíčovou součástí areálu je kaple sv. Cyrila a Metoděje a kaple sv. Jana Křtitele u hradu Lukov, které doplňují prostor kolem fary a kostela a posilují duchovní význam lokality.

Historie farního života v regionu je propojena s obranným a správním významem hradu Lukov. Kaple a kaplí sv. Cyrila a Metoděje zajišťují kontinuitu bohoslužeb; tradiční stavby odrážejí vývoj náboženského života v regionu a ukazují, jak se farnost vyvíjela s proměnami společnosti.

Současnost a kulturní význam

Farní kostel sv. Josefa v Lukově je významnou kulturní památkou a dominantou obce, která svým umístěním na úpatí Hostýnských vrchů připomíná historický vývoj regionu. V centru obce dále stojí budova fary z konce 18. století a historická souvislost s hradem Lukov posiluje spojení duchovního a světského dědictví.

V rámci širšího pohledu na Sakrální architekturu Ostravy a okolí dnešní výstavy přinášejí srovnání s obdobnými kostely ve Slezsku, což ilustruje rozmanitost a kontinuitu sakrální architektury v regionu. Kostel sv. Josefa v Slezské Ostravě, který vznikl na místě dřívějšího kostela ze dřeva, ukazuje podobný vývoj a důraz na rekonstrukce a zachování kulturního dědictví, avšak v jiném geografickém a historickém kontextu.

Součásti architektonického dědictví

Kostel je součástí širšího architektonického a duchovního dědictví regionu, které zahrnuje kaple a fary v okolí hradu Lukov a významné kulturní památky centra obce.

tags: #josefinsky #farni #kostel