V Poděbradech se traduje bohatá historie knihovnictví a souvisejících kaplí, které spolu úzce souvisejí s městem a jeho kulturním vývojem. Knihovny vynikají dlouhou kontinuitou činnosti, od nejstarších neveřejných útvarů až po současné veřejné instituce s moderními službami a prostorami pro mládež i širokou veřejnost. Nápad založit veřejnou knihovnu se ve městě začal formovat už v 19. století a vyústil v několik etap, které odrážejí společenské změny i politický vývoj regionu.
První pokusy a vznik veřejné knihovny
Takto tomu bylo i v Poděbradech, kde si už v roce 1851 místní měšťané při své Měšťanské besedě založili knihovnu s 250 svazky. V roce 1869 vznikla spolková knihovna při Řemeslné besedě, která měla necelých 400 knih, a třetí s 300 svazky patřila místnímu Ochotnickému spolku. O prázdninách roku 1872 začal místní spolek Studující Poděbradska propagovat myšlenku na založení velké veřejné knihovny pro občany města. Od 1. 11. 1872 si mohli občané půjčit knihy pětkrát týdně. Za pouhé tři měsíce se počet čtenářů rozrostl na 297. Roku 1875 již knihovna vlastnila 4000 svazků. Postupně však čtenářů ubývalo, nedostávalo se peněz a půjčovalo se jen pár hodin týdně. Došlo k úpadku a po dvaceti letech činnost knihovny úplně ustala.
Obnovení činnosti a proměny ke století
Roku 1905 došlo k oživení Knihovního spolku, který se zasloužil o vznik knihovny. A byli to opět poděbradští studenti, kteří z fondu bývalé knihovny vybrali 600 knih, přestěhovali ji do místnosti Občanské besedy a 19. 10. 1905 znovu zahájili svou činnost. Ke slušnému a pravidelnému příspěvku se zavázala Městská rada, Občanská záložna a Občanská beseda. V roce 1912 se ke znovuzrozené Knihovně občanské s čítárnou připojila knihovna Řemeslné besedy. Slibný rozvoj však přerušila první světová válka.
Pokračování vývoje a změna statusu
K velké a zásadní změně došlo v roce 1920 na základě nového československého zákona o obecních knihovnách - poděbradská Knihovna občanská se stala novou veřejnou knihovnou. Po revizi knihovního fondu byla většina knih vyřazena a k půjčování bylo určeno pouze 782 svazků knih. Pracoval zde jeden placený knihovník a měl k ruce několik neplacených pomocníků. Pro knihovnu byly vyhrazeny pěkné prostory v přízemí poděbradského zámku, v nichž zůstala až do roku 1930. V tomto roce se knihovna přestěhovala do budovy staré radnice, kde sídlí dodnes. Ani během šesti let nacistické okupace nepřerušila knihovna svoji činnost.
Po únoru 1948 a další rozvoj
Další kapitola v historii poděbradské knihovny se začala psát po únoru 1948, kdy se stejně jako ostatní kulturní instituce stala důležitým politickým nástrojem. V roce 1951 byla povýšena na Okresní lidovou knihovnu vedenou dvěma profesionálními knihovníky a zároveň se stala metodickým střediskem i pro místní lidové knihovny. Dalším mezníkem se stal rok 1959, kdy v Poděbradech vzniká samostatné oddělení pro mládež. Při knihovně pracovala jedenáctičlenná rada, ale profesionální knihovníci byli pouze dva. V roce 1964 má již knihovna 11 profesionálních knihovníků a postupně začíná intenzivní spolupráce se školami.
Transformace v 90. letech a moderní etapa
Devadesátá léta byla i pro knihovnu ve znamení velkých změn. Do roku 1993 spadala poděbradská knihovna pod Okresní lidovou knihovnu v Nymburce. Na základě Delimitační dohody byly vypořádány všechny majetkové poměry a došlo k převedení pracovníků v počtu 16 osob a 3365 svazků knih. V prvním patře knihovny se vybudovalo hudební oddělení a půjčovna videokazet, která nabízela 1361 videokazet. Na podzim téhož roku také došlo k vybudování pobočky na novém sídlišti Žižkov. V přízemí hlavní budovy knihovny vzniklo v roce 1999 informační středisko.
Rekonstrukce a současnost
K dalším velkým změnám postupně docházelo i v období 2011-2016. Nejdříve knihovna pozbyla právní subjektivitu a v roce 2011 se stala součástí Městského kulturního centra. Zároveň probíhala intenzivní jednání o celkové rekonstrukci knihovny. V roce 2015 získal zřizovatel, kterým je město Poděbrady, dotaci na celkovou rekonstrukci knihovny a mohlo se začít. Knihovna se přestěhovala do náhradních prostor. Půjčovny byly umístěny v jiné budově než kanceláře a sklad knih se nacházel na druhé straně města. Knihy se pak podle objednávek čtenářů přivážely každý týden ze skladů. V roce 2016 se městská knihovna stala organizační složkou města Poděbrady - z toho se odvíjí i její současný název Městská knihovna Poděbrady - a během letních prázdnin se stěhovala do nově zrekonstruované budovy staré radnice na náměstí.
Aktuální využití a plány do budoucna
Ale tím vše zdaleka neskončilo. Hned v následujícím roce vybudovali v přízemí pro náctileté Tclub, který slouží jako klub s fotbálkem, X-boxem a komiksy. Předpokládané rozšíření zahrnuje půdní vestavbu nad společenským sálem, která má uvolnit přízemí pro vznik literární klubovny s kavárnou a propojit prostor knihovny a atria s lázeňským parkem. Pro širokou veřejnost bylo 12. 11. 2022 připraveno Den otevřených dveří k oslavě 150. výročí vzniku knihovny: vyhlášení Lovce perel, kvíz Poznej svoji knihovnu, přednáška o historii knihovny a koncert Collegium 2010. V prostorách zvoničky Havířského kostelíka je také otevřena unikátní malá knihovna s pravidly putujícího fondu uvedená na stěně.
V současnosti je knihovna volně přístupná veřejnosti, otevřená všem a pravidla vyplývají z vložených nápisů: „Knihovnička je volná, otevřená a určená všem lidem. Vezmi si knihu a vrať jinou nebo stejnou. Všechny knihy jsou putovní. Po přečtení vrať knihu do oběhu.“
tags: #kaple #a #knihovnicka #podebrady