Petr Sommer a Jan Royt: Sázavský klášter jako klíč k českým dějinám skrze architekturu, kult sv. Prokopa a vývoj klášterního mnišství

Dnešní podoba Sázavského kláštera je otevřenou čítankou uměleckých slohů od 11. století až do novověku. Odráží se v ní tisícileté dějiny naší země až po současnost. Částečky dřeva z prvních poustevnických stavení spočívají ukryté pod podlahami východního křídla kláštera i kostela. Důkaz prvního vzmachu Čech i sázavského kláštera v duchu románském najdete díky základům kostela sv. Kříže na severní zahradě. Velebnost gotiky spojenou s nikdy již se neopakující slávou Čech za císaře Karla IV. nepřehlédnete díky k nebesům směřujícím obloukům arrasovských pilířů a monumentální věží, v interiérech kláštera Vás okouzlí ztvárnění kapitulní síně. Pozdní již poněkud zklidněné baroko K. I. Dientzenhofera k Vám promluví v kostele sv. Prokopa nebo v refektáři uvnitř kláštera. Budete-li pozorní, zahlédnete i barokní výzdobu zjemnělou rokokem. Hru stylů Vám doplní pohled na zámecký klasicistní šat - fasády kláštera a zámeckou vyhlídkovou věž.

Sázavský klášter má svoje pevné místo v příběhu českých dějin a s ohledem na svůj genius loci představuje i oblíbenou turistickou destinaci. Přítomná kniha, sepsaná předními odborníky archeologem Petrem Sommerem a historikem umění Janem Roytem, si klade za cíl přispět k další popularizaci kláštera, spjatého se jménem sv. Prokopa. Jeho úvodní slova předchází úvodnímu historickému pojednání, které mapuje fenomén poutnictví a vyznává se z vlastního vztahu k osobnosti sv. Prokopa i jeho klášteru. Skutečného historického úvodu se však chopil až Petr Sommer, jemuž připadl úkol nastínit počátky a vývoj benediktinského mnišství od dob sv. Benedikta z Nursie přes fundamentální změny v době karolinské až do doby konce hegemonie černě oděných mnichů ve 12. století. Dále je již věnována pozornost přímo sázavské fundaci. Nepřekvapí, že ke slovu se opět dostává Petr Sommer coby dnes patrně nejfundovanější znalec starších dějin sázavského kláštera.

Petr Sommer představuje všechny klíčové mezníky z dějin sázavského opatství. Věnuje se nepříliš jasným počátkům kláštera, stojícím ve stínu svatoprokopské hagiografie, líčí zvraty, kterým musel slovanský konvent během 11. století čelit, pojednává o vlivu slovanské Sázavy na raně středověkou kulturu, shrnuje také dějiny latinského konventu až do 20. století. Zde se spoluautorem daných pasáží stává další z autorů Jan Royt. Další kapitola se zabývá vlastním Sommerovým tématem, a sice stavebním vývojem sázavského kláštera. Petr Sommer zde přehledně představuje výsledky, ke kterým archeologie v posledních desetiletích dospěla. Rovnoměrně se zaobírá jak počátky kláštera, tak obdobím románského i gotického stavebního rozmachu. Hlavní rozkvět zažila Sázava v období 11. - 12. století za opatů Božetěcha a Silvestra, na jejichž dílo navazovaly další generace. Petru Sommerovi však nejde jen o architekturu: upřesňuje, že gotická přestavba byla oproti obvyklému názoru zahájena nikoliv ve 2. desetiletí 14. století, jak se domýšlí na základě písemných pramenů, ale patrně ještě ve 13. století, jak naznačují zbytky krypty a další architektonické doklady.

Ve 13. století pokračuje výklad a Royt rozvíjí analýzu. Zatímco ve 13. Na pasáže psané Petrem Sommerem navazuje svým výkladem Jan Royt. Ten se nejprve věnuje osobnosti a především kultu sv. Prokopa. Royt přehledně nastiňuje jeho vývoj, prokazatelně doložený před polovinou 13. století, a mapuje památky, které ten kult zachycují. Svatoprokopský kult a jeho odraz v kultuře pojednává Jan Royt až do doby 19. století. Následně se Jan Royt zaměřuje na vlastní klášterní areál. Dílem zde v zájmu souvislosti výkladu opakuje to, co již předtím řekl Petr Sommer, v zásadě ale hledí na sázavský klášter nikoli očima archeologa, ale historika umění, čímž Sommerovy pasáže doplňuje o jiný úhel pohledu.

Znovu tak Royt poukazuje na to, že ani vrcholně středověkou etapu vývoje sázavského kláštera nelze podceňovat, upozorňuje např. na skutečnost, že sázavská kapitulní síň vykazuje prvky typické pro práci stavební hutě, působící ve službách pražského biskupa Jana IV. z Dražic. Závěr útlé publikace tvoří jakýsi heslář, shrnující další památky v okolí kláštera, jež jsou hodny turistického zájmu. Nechybí ani výběr z pramenů a literatury a pro laiky obzvláště cenný slovníček základních odborných pojmů. Publikace je cílena na nejširší publikum a tento svůj účel rozhodně plní. Psána je lehkým perem, přesto ale dostatečně fundovaně, takže čtenáři dává náležitý přehled o dějinách i významu sázavského kláštera.

Odvrácenou stranou tohoto zacílení je ovšem nutné zjednodušení. Někdy jde o věci, které v popularizační publikaci skutečně nemají místo, jako např. debaty o původu sv. Prokopa, nejstarším majetkovém zázemí kláštera a jeho původu nebo o filiacích prokopských legend či kanonizaci sv. Prokopa. Tady je logické, že se autoři přidrželi dominantní interpretační linie a rozhodli se čtenáři neplést hlavu poukazem na alternativní hypotézy. Jako přílišné a především zcela zbytečné zjednodušení však je chybné označení benediktinů za řád, které se v knize objevuje. Je to jistě marginálie, přesto použití právě v publikacích tohoto typu tuto nepřesnost dále kodifikuje. V souhrnu ovšem platí, že nová kniha o sázavském klášteře představuje kvalitní počin, který dostatečně nahrazuje starší, dnes už obtížně dostupné pojednání Petra Sommera z roku 1996.

Publikace je cílena na široké publikum a díky autorům nabízí čtenářům přehled o dějinách, významu a vývoji kláštera, včetně jeho architektury, kultu sv. Prokopa a vlivu na raně středověkou kulturu. psána je lehkým perem, ale i fundovaně, a zahrnuje i shrnutí pramenů a literatury s cenným slovníčkem pojmů.

Jako závěrečné připomenutí lze říci, že Sázavský klášter má své pevné místo v historii a nová kniha Petera Sommera a Jana Royta je cenným příspěvkem k popularizaci tohoto kulturního a historického fenoménu. Neopomíjí však některé marginální debaty a zjednodušení, která zůstávají záměrně ponechána na straně ve prospěch jasného a soudržného vyprávění. Tato práce tedy představuje kvalitní a vyvážený pohled na klášter, jenž doplňuje a rozšiřuje poznání o jeho architektuře, kulturním kontextu a duchovním dědictví.

Publikace je cílena na nejširší publikum a tento svůj účel rozhodně plní. Přínos knihy spočívá v systematickém shrnutí dějin sázavského kláštera a v různých pohledech na jeho vývoj - archeologickém i historicko-uměleckém - doplněné o kult sv. Prokopa a širší kulturní kontext.

tags: #petr #sommer #sazavsky #klaster