Obec Horní Ves leží 3,5 km jihozápadně od střediskové obce Horní Cerekev na silnici z Horní Cerekve do Počátek. Nejnižší bod katastru je 598 m.n.m. na potoce Jihlava, nejvyšším bodem katastru je kopec Ještěnice 710 m.n.m. Výměra katastru je 924 ha. Horní Ves vznikla v 13. století, kdy byl na horním toku Jihlavy vybudován hrad, spíše dřevěná tvrz.
Hrad byl založen na horním toku vody, dostal název Horní Hrad, v podhradí pak vznikla ves, nesla název Horního Hradu Horní Ves. V XIII. století vládl nad Horní Vsí Dobeš z Bechyně. Jako další majitelé se uvádí Dětřich a jeho žena, kteří prodali své zboží Oldřichovi z Pacova, a z této doby (r. 1364) je datována první písemná zmínka o Horní Vsi. Postupně se uvádějí Mikeš, Frenclin, Hynek Krušina z Lichtenburka a další majitelé.
Ve stejné kronice se uvádí, že Horní Ves je obec na Pelhřimovsku a že v záložce knihovna je umístěna kniha o obci včetně barevných příloh. Novější popis uvádí základní informace o poloze, výměře katastru a počtu obyvatel. Mezi rozvětvené relace patří i zobrazení dalších významů Horní Ves na rozcestníku.
Kaplička, znak a vlajka Horní Vsi jsou součástí kulturního dědictví; obec má status obce s rozšířenou působností Pelhřimov a leží v Kraji Vysočina. Z geografických údajů vyplývá, že nadmořská výška dosahuje 598 m n. m., zatímco obec samotná má 342 obyvatel (2025) a rozlohu 9,24 km². Katastrální území tvoří Horní Ves a obsahuje 1 část obce, přičemž počet domů činí 142 (2021).
Historie hradu a vznik obce
Hrad byl postaven na horním toku Jihlavy, což vedlo k vzniku vsi s názvem Horního Hradu a Horní Ves. K nejstarším záznamům patří potvrzení o vládnutí Dobeše z Bechyně v 13. století a výčet dalších držitelů, kteří v různých obdobích zajišťovali zboží v Horní Vsi. V historických listinách se objevují jména jako Dětřich, Oldřich z Pacova, Mikeš, Frenclin nebo Krušina z Lichtenburka, kteří se střídali v držení zdejšího území a majetků.
Architektonicky významná je dřevěná tvrz, která bývala chráněna rybníky a vodním příkopem, a ruina hradu, která ještě v roce 1832 byla částečně viditelná. Při rekonstrukcích a změnách v průběhu století došlo k postupným změnám v zástavbě a hospodářských objektech Horní Vsi.
Kostel, kaple a sakrální památky v Nové Vsi nad Nisou a okolí
V Nové Vsi nad Nisou a okolí se nachází kaple sv. Anny z roku 1922 a kaple Nejsvětější Trojice (kostel) s bohatou barokní výzdobou z 18. století. Kostel prošel několika rekonstrukcemi a úpravami: rozšíření hlavní lodi, výstavba zvonové věže, úpravy interiéru, inventáře a mobiliáře. Po druhé světové válce byl kostel adaptován na kino a kulturní sál pro vojáky, střechou kostela byl vyveden komín a některé části byly přemístěny do jiných kostelů.
Podrobný popis vnitřního zařízení popisuje původní barokní hlavní oltář Nejsvětější Trojice a Korunování Panny Marie z roku 1708, tabernákl z roku 1763 a další oltáře, kazatelny, sošky a vitráže. Přední polokruhová kruchta a původní kazetový strop lodi byly nahrazeny modernějšími konstrukcemi během adaptace na kino. Část původního zařízení byla zachráněna a přemístěna do různých kostelů, například hlavní oltář a křtitelnice se dostaly do kostela sv. Víta v Radošovicích, varhany, obrazy křížové cesty a sochy do kostela sv. Václava ve Václavicích.
Jižní podélná stěna lodi obsahovala barokní oltář sv. Jana Nepomuckého z roku 1733, s kruhovými nikami a soškami svatých. Před vstupním severozápadním průčelím kostela je připojena hranolová věž z let 1764-1771 s cibulovou bání a osmibokou lucernou. Vnější stěny kostela jsou členěny kamennými prvky a lizénami; interiérové stropy bývaly dříve malovány a zdobeny kazetovým stropem, který byl během rekonstrukcí nahrazen modernější konstrukcí.
Současnost a rekonstrukce
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války kostel postupně chátrál a v osmdesátých až devadesátých letech byl zcela zdevastován. V roce 2011 obec Nová Ves k rekonstrukci přistoupila s podporou dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Programu rozvoje venkova, aby znovu získala historickou funkcionalitu a ochranu památek.
Stavba byla obnovena v několika fázích: v létě 2011 proběhla rekonstrukce krovu presbytáře a vyrovnání stavu, v roce 2013 byla opravena cibulová báně věže a střechy sakristie, uložena nová okna a věž byla doplněna novými okenicemi. V interiéru došlo k částečnému restaurování, omítnutí a dalším opravám. Kostel navazuje na původní architektonické prvky a zachovává historickou atmosféru, ačkoli některé části zůstávají po rekonstrukcích.
Boje a osídlování Krušných hor a Nová Ves
Osídlování Krušných hor začalo ve 12. století, kdy sem přijeli Západo-němečtí osídlovači a později Slované. Původní název vsi byl Rottendorf, později Gebirgsneudorf a Nová Ves n/H. V 16. století se osídlování zintenzivnilo; měď a stříbro z Krušných hor přilákaly osadníky, a tak vznikla řada vsí a osad, včetně Nové Vsi v Horách. V dobách reformací a náboženských změn se měnily farní správy, ale kostel zůstal středobodem duchovního života. V 18. století došlo k výstavbě nového kostela a postupnému rozvoji obce během 19. století, kdy se obyvatelstvo věnovalo zemědělství, dřevozpracujícímu průmyslu a řemeslům.
- Nová Ves v Horách měla v 19. století 121 domů a 961 obyvatel (1846).
- V období první poloviny 20. století byla obec součástí různých správních okrsků a poté po roce 1961 součástí Mosteckého okresu.
- Po druhé světové válce a odsunu němců došlo k zásadní sociální a demografické změně, která se odrazila ve struktuře obyvatel.
Infografika a vizuální doplnění
Pro lepší pochopení geografie a historického vývoje Horní Vsi lze doplnit vizualizace:
Historie kostela svatého Vavřince v Hodoníně 🙏
Další ilustrace ukazují vývoj kostela, věže a rekonstrukčních prací v 21. století, které demonstrují proměnu památky a její význam pro místní komunitu.
Závěrečné poznámky a propojení s regionem
Horní Ves zůstává důležitou historickou a kulturní částí Pelhřimovska a Kraje Vysočina. Historie hradu a osídlování Krušných hor propojují místní tradice s širším regionálním kontextem, kde kaple, fary a kostely často sehrávaly klíčovou roli ve společenském životě i při vývoji hospodářství a infrastruktury. Obec si nadále uchovává bohaté dědictví a postupně obnovuje významné památky, aby zajistila kontinuitu historického povědomí a kultury pro další generace.