Socha na zděném cihlovém podstavci s kamenným soklíkem stávala v areálu kostela sv. Šimona a Judy. V roce 2005 byla přemístěna na Ješutovo náměstí v Bystřici. Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého byla osazena na nový betonový hranolový podstavec s kamennou římsou. Světec v tradičním pojetí stojí na jednoduchém hranolovém soklu. Je ve strnulém postoji, v kontrapostu pravé nohy. Krucifix, který směřuje k levé straně, přidržuje oběma rukama. Pohled má upřený před sebe. Předmětem ochrany je socha sv.
Historie a původ místa
Podle popisu se socha původně nacházela v areálu kostela sv. Šimona a Judy. Přesný důvod a okolnosti přesunu v roce 2005 nejsou v textu bližně objasněny, nicméně změna lokality na Ješutovo náměstí v Bystřici souvisí s potřebou lepšího veřejného vystaven díla. Předchozí podstavec byl zděný a cihlový, s kamenným soklíkem, zatímco nový podstavec je betonový hranolový s kamennou římsou.
Popis sochy a jejího provedení
Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého je ve tradičním ikonografickém pojetí. Postava stojí na jednoduchém hranolovém soklu. Má strnulý postoj, kontrapost ve pravé noze a drží krucifix, který směřuje k levé straně, oběma rukama. Pohled světce je směřován přímo dopředu, do prostoru před sebou. Charakter díla vyjadřuje klasicistní či barokně inspirovanou stylovou linie, typickou pro sochy tohoto druhu.
Architektonické a urbanistické souvislosti
Umístění na Ješutově náměstí v Bystřici umožnilo lepší orientaci veřejnosti a zviditelnění reliéfu svatého Jana Nepomuckého mimo areál kostela. Nový podstavec s kamennou římsou zvýrazňuje hodnotu sochy a její vizuální čitelnost z okolí náměstí. Umístění na otevřeném veřejném prostranství podporuje interakci kolem jdoucích a umožňuje lepší reflexi nad duchovním významem postavy.
Význam a symbolika Jana Nepomuckého
Jan Nepomuk byl tradičně uctíván jako světec ochrany před vodními živly a svědkem oddanosti Bohu. Zobrazení s krucifixem a rukama držícími svatostan prokazuje klíčové aspekty jeho úcty: víru, poslušnost a mučednictví. Socha na veřejném prostranství tak slouží jako připomínka historických a náboženských kořenů regionu a zároveň jako kulturní identita místa.
Občané a návštěvníci města mohou prostřednictvím tohoto díla sledovat kontinuitu sakrálního a společenského prostoru v Bystřici. Přemístění v roce 2005 znamenalo nový kontakt s památkou a její další existenci v životě komunity.
