Kaple Kajetánky v Břevnově: Procházka 1963 a její odkazy v historii areálu Kajetánky

Vodotrysk v jezírku v parku Kajetánka Radimova, Břevnov, Praha 6. Původní dvorec s vinicí byl v majetku rodu Martiniců. Roku 1666 zde nechal Bernard Ignác z Martinic postavit dvě malé kapličky, jednu větší kapli a menší budovu kláštera, kterou věnoval řádu theatinů, lidově kajetánů, tři italští řeholníci zde ještě téhož roku zřídili svůj noviciát. Součástí kláštera byla i kaple Panny Marie Altöttinské, postavený podle vzoru bavorského poutního kostela Panny Marie v Alt Oettingu. Kaple se brzy stala proslulým poutním místem, které například roku 1672 navštívil císař Leopold I. s manželkou a v roce 1680 císařovna-vdova Eleonora Mantovská.

Klášter, jehož řeholníci dali místu současný název, byl v letech 1685-1721 přestavěn, ale po přesídlení theatinů na Hradčany chátral, až byl roku 1783 zrušen. Dochovala se pouze poutní mariánská kaple, která byla roku 1791 odsvěcena a prodána do soukromého majetku. Dnes je od objektu oddělena novodobou zástavbou, byla opravena a prohlášena za kulturní památku. Koncem 18. století dal Kajetánku její tehdejší majitel Jan Hennet přestavět na malý zámeček.

V první čtvrtině 19. století se stává majetkem rodu Kouniců, kteří na pozemcích zřídili rozlehlou anglickou zahradu. Ve 30. letech 20. století patřila Břevnovskému starostovi Janu Kolátorovi. Za minulého režimu pak sloužila jako Obvodní dům pionýrů a mládeže. Po sametové revoluci byla navrácena rodině Kolátorů ve velmi špatném stavu, dále chátrala, dokud nenašla nového majitele a investora rekonstrukce.

V letech 2010-2014 proběhla rozsáhlá rekonstrukce celého zchátralého areálu, jeho přestavba na luxusní obytný komplex s rozlehlou zahradou, terénní úpravy okolí včetně výsadby stromů v parku. Revitalizace se dočkalo také jezírko, které je napájené potokem Brusnice. Zámek byl v 18. století přestavěn ze zrušené Kajetánské kaple a kláštera Janem Hennetem. Zámek později sloužil jako továrna na vosková plátna, až do požáru roku 1881, a za min. režimu zde byl dům pionýrů a mládeže. Dnes je v soukromém vlastnictví a chátrá.

Kajetánka je jednou z mnoha starých pražských usedlostí ženského jména, které často daly název celým okolním čtvrtím. Tento objekt však spíše dělá Praze 6 ostudu. Rozlehlá zahrada postupně zarostla náletovými dřevinami a plevelem, v zaneseném rybníku se topí spadané stromy. V rozpadajících se zdech se hromadí nepořádek, pobývala zde dokonce skupina 20 Afghánců, smrt zde nalezl mladý narkoman. Nicméně o lukrativní pozemek v centru města je samozřejmě zájem - např. jeden čas byla uvažována výšková stavba, ta by však zastínila i vedle stojící vysokoškolské koleje.

Z objektu také patří kaple (viz Mass, Turyna Petr, 4.1.2005 0.5 min století Kajetánka patřila Janu Hennetovi, který ji přestavěl v malý zámeček, poté (1821?) přešla do majetku Kouniců. Ti zámku obstarali rozlehlou anglickou zahradu. Do zhoubného požáru roku 1881 zde byla zřízena dokonce i továrna na vosková plátna. V 30. letech Kajetánka patřila místnímu starostovi Kolátorovi, za minulého režimu sloužila jako obvodní dům pionýrů a mládeže. 4.1.

Historické vrstvy areálu Kajetánky

• 16.-18. století: založení kaplí, kláštera a poutě; návštěvy císařů.
• Kounicové a Anglická zahrada: vznik rozlehlé zahrady na pozemcích, střídání majitelů.
• 20. století: dům pionýrů a mládeže, rekonstrukce po sametové revoluci.
• 2010-2014: rozsáhlá rekonstrukce na luxusní obytný komplex a renovace jezírka.

Architektonické a sakrální dědictví

Poutní kaple Panny Marie Altöttinské byla postavena podle vzoru bavorského poutního kostela v Alt Oettingu a stala se jádrem poutního místa. Kaple a klášter ovlivnily krajinnou kompozici i urbanistický vývoj okolí. Dnes je tato část areálu chráněna jako kulturní památka, i když samotný zbytek areálu prošel výraznou komerční proměnou.

Jejich vzpomínky se vytrvale objevují v historických zápisech a fotografiích, které dokreslují kontinuitu místa od 17. století až po současnost. Revitalizace z roku 2010-2014 ukázala snahu o zachování památkového kontextu při vytváření moderního rezidenčního komplexu a veřejných prostranství.

Pouliční prostředí Kajetánky zůstává rezidenčním jádrem Břevnova s výhledem na historické vrstvy, avšak zahrada se stala místem, kde se město snaží vyvažovat historickou hodnotu s potřebou moderního života a komfortu obyvatel.

Pro návštěvníky zůstává poutní duch místa poznamenán bohatou historií, která zahrnuje královské návštěvy, proměnu kláštera v zámeček a následné hospodářské uplatnění až po moderní revitalizaci. Každá fáze zanechala stopu v podobě architektonických detailů, zahrady a jezírka, které dnes slouží novým generacím obyvatel.

Tabulka - stručný přehled zlomových okamžiků

tags: #kaple #kajetanka #v #brevnove #b #prochazka