Jednolodní pozdně klasicistní stavbu s neorománskými prvky nechala podle návrhu drážďanského architekta Ernsta Fleischera v letech 1892-1893 postavit sestra Antonietta, roz. Olga hraběnka Chotková. V době, kdy bylo kolem novorenesančně přestavěného Nového zámku plánováno rozšíření parku, přemluvila svého bratra Karla Marii Chotka, který byl majitelem panství, aby do plánů úprav parku zahrnul také výstavbu chybějícího svatostánku. Vážnost svého záměru podpořila tím, že prodala vlastní ekvipáž a výtěžek z prodeje věnovala na stavbu. Kaple pak sloužila hraběcí rodině. V 50. letech 20. století byla kaple naposled opravena, prostředky na její opravu však hledaly se hůře. Kaple stojí ve východní části bývalé lázeňské vísky, u silnice před železničním podjezdem a při patě vysokého náspu drážního tělesa.
Nebyla však jediná kaple v regionu. Městská část Žabovřesky a její katastrální území má základ ve dvojici historických vesnic. Žabovřesky vznikly již ve 12. století v místech dnešního Rosického náměstí, kde je doposud jasně čitelná drobná náves se sítí úzkých uliček okolo. Východně od Žabovřesk stál osamoceně hospodářský dvůr a pozemky královopolského kartuziánského kláštera. Během osvíceneckých reforem byl dvůr zrušen a jeho pozemky rozparcelovány a postoupeny rolnickým rodinám. Roku 1788 tak vznikla osada Vinohrádky na dnešní ulici Horově.
V průběhu druhé poloviny 19. století se obě vísky propojily zástavbou a daly tak základ velké předměstské vsi, která se roku 1919 stala součástí města Brna. Po založení Vinohrádek si zdejší lidé postavili téměř uprostřed osady, kterou si můžeme představit přibližně v místě dnešní tramvajové zastávky Mozolky, dřevěnou zvoničku. Ta byla nahrazena malou kapličkou zasvěcenou sv. Václavu. V průběhu druhé poloviny 19. století se zástavba Vinohrádek rozšiřovala podél cesty k Brnu, kde vznikl v křížení cest základ dnešního Burianova náměstí.
Roku 1906 nechala obec Žabovřesky se svou osadou Vinohrádky postavit novou, prostornější kapli sv. Václava. Návrh i realizaci kaple uskutečnil místní stavitel Tomáš Němeček. Dva roky poté Němeček vedle kaple v Žabovřeskách postavil rovněž kapli sv. Rodiny v Kohoutovicích. Ta byla modifikovanou kopií žabovřeské kaple a ukazuje dobovou stavitelskou praxi místních projektantů, kteří pracovali sériovým způsobem.
Němeček od roku 1906 pracovně spolupracoval na kostele Nejsvětějšího Srdce Páně v Husovicích, přičemž jeho realizace zůstává výrazně historizující, byť se neřídí současnými secese tendencemi. Kaple sv. Václava v Žabovřeskách patří k typickým příkladům provinční venkovské architektury přelomu 19. a 20. století, která se projevovala přísným historismem s jen minimálním vlivem nových secesních trendů.
Spolu se starším litinovým křížem a pomníkem padlým z roku 1924 tvoří kaple ve čtvrti Burianově náměstí soubor památek připomínajících samostatné Žabovřesky i osadu Vinohrádky. V průběhu let 2008-2009 pro kapli vytvořil brněnský řezbář Jiří Netík dvě nové sochy a v roce 2018 byla dokončena velká rekonstrukce, po níž kaple nadále slouží svým bohoslužebným účelům.
Tomáš Němeček vedle kaple postavil i kapli sv. Václava v Kohoutovicích a dále se podílel na dalších sakrálních dílech časů. Zajímavé je, že architektura těchto kaplí reprezentuje jak tradiční renesanční a barokní vlivy, tak pozdní historismus, který se uplatňuje ve venkovských stavbách konce 19. a počátku 20. století. Kaple sv. Václava tak patří k typickým příkladům provinční venkovské architektury přelomu 19. a 20. století, která se projevovala přísným historismem a jen málo ovlivňovala secesní trendy.
Na cestě z Libkovic k poutnímu areálu v Mariánských Radčicích lemují výklenkové kaple Sedmi bolestí Panny Marie tuto oblast. Původně bylo výklenkových kaplí sedm, do 20. let 20. století jich zůstaly čtyři, které byly přemístěny na přístupovou cestu ke kostelu ve Vtelně kvůli plánovanému rozšíření uhelné těžby. Soubor kaplí byl vytvořen podle návrhu Oktaviána Broggia v letech 1725-1743 a patří k nejkvalitnějším ukázkám v regionu.
Výklenkové kaple jsou laděny do nároží lemovaných pilastrů s vyšším dekorativním profilem. Vnitřní výzdoba obsahuje vysoké pískovcové reliéfy Panny Marie s výjevy Obřezání, Útěk do Egypta, Dvanáctiletý Ježíš v chrámu a Nesení kříže, vypracované dílnou E. J. Richtera z Oseka.
Nové kaple a rekonstrukce v posledních letech ukazují, že tradiční kapličky v české krajině nadále zůstávají živým fenoménem s postupnou obnovou a doplňky. Někde vznikají zcela nové kapličky, jinde dochází k obnovám v původní podobě, často s moderními prvky, které respektují historické jádro.
V roce 2018 se často zmiňuje obnova a vysvěcení nových kaplí či rekonstrukce stávajících; některé kaple získávají ocenění či cenu za architekturu, jiné jsou vyprojektovány jako moderní, ale citlivé reinterpretace tradičních sakrálních prvků. Kaple Narození Panny Marie v centru Čechovic a kaple Panny Marie Na Pískách u Čečelic ilustrují, jak místní spolky a občané financují a realizují výstavbu, a jak spolková činnost podporuje vznik nových sakrálních staveb.
Kaple Na Pískách v Čechovicích vznikla v roce 1901 jako jednolodní stavba s půdorysem podélného typu a zřetelným kněžištěm; respektuje tradiční tvar a architektonické vyvažování, s dvojicí soch u kapliček a srovnatelným financováním prostřednictvím místního spolku vybudovaného v letech 1897-1911. Po vyrovnání všech pohledávek byla činnost spolku ukončena a kaple nadále plnila svůj účel.
