Kaple vznikla jako poslední ze sakrálních staveb budovaných na telčských předměstích. Roku 1719 byl položen základní kámen nevelké kaple P. Marie uprostřed návsi zdejší předměstské osady.
Neorientovaný objekt kaple tvoří loď obdélného půdorysu s tělesem věže připojeným ze severozápadní strany. Loď přechází vítězným obloukem do obdélného presbyteria, které je přibližně v půli uskočeno a zúženo pro zdůraznění kněžiště. Ze severovýchodní strany přiléhá ke kněžišti patrová přístavba s bočním vstupem, sakristií a v patře umístěnou boční tribunou.
Loď je zaklenuta dvojicí plackových kleneb a kněžiště taktéž dvojicí plackových kleneb, avšak výrazně stlačených. Současná podoba kaple odpovídá přestavbě z let 1866-1867, kdy byl objekt rozšířen západním směrem a to nákladem zdejšího občana Josefa Tomáška, majitele bývalé továrny na šátky v místní části Štěpnice (dnes Dětský domov).
Tuto fázi přestavby zednicky zajišťoval Prokop Woharčik a tesařsky Martin Růžička. Od tesařského mistra se zachoval půdorysný plán, který vypovídá o původní koncepci malé sakristie na rozdíl od současného stavu patrové přístavby. Veškeré vnitřní vybavení kaple se nese v duchu historismu 19. století. Poslední opravy kaple skončili až v roce 2011.
Architektonické rysy a původní koncepce
Objekt kaple je významně charakterizován rozdílnou šířkou a výškou presbyteria oproti lodi, což vytváří důraz na kněžiště. Přestavba z roku 1866-1867 změnila dispozici západního křídla a rozšířila kapli do současné podoby. Půdorysný plán z dob tesařské fáze ukazuje na existenci původní malé sakristie, která byla později integrována do patrové přístavby.
Historie stavebních prací a zúčastněné osoby
Roku 1719 byl položen základní kámen, vnitřní prostor se původně vyvíjel jako jednopodlažní objekt. Přestavba z let 1866-1867 byla financována Josefem Tomáškem, tehdejším majitelem továrny na šátky v Štěpnici, dnes části Dětského domova. Zednické práce vedl Prokop Woharčik a tesařské práce Martin Růžička.
Vnitřní vybavení a styl
Veškeré vnitřní vybavení kaple se nese v duchu historismu 19. století, což odráží snahu o vhodnou nástrojovou a dekorační poctivost doby. Současný stav tak spojuje původní sakrální význam s konstrukčními zásahy 19. století.
Současný stav a význam pro region
Poslední opravy kaple skončily až v roce 2011, čímž byla zajištěna dlouhodobá stabilita objektu a zachování historického charakteru. Kaple nadále plní svou funkci jako památka a součást kulturního dědictví telčských předměstí, který odráží stavební vývoj i sociální linky regionu.
