Kaple vznikla jako poslední ze sakrálních staveb budovaných na telčských předměstích.
Roku 1719 byl položen základní kámen nevelké kaple P. Marie uprostřed návsi zdejší předměstské osady.
Neorientovaný objekt kaple tvoří loď obdélného půdorysu s tělesem věže připojeným ze severozápadní strany.
Loď přechází vítězným obloukem do obdélného presbyteria, které je přibližně v půli uskočeno a zúženo pro zdůraznění kněžiště.
Ze severovýchodní strany přiléhá ke kněžišti patrová přístavba s bočním vstupem, sakristií a v patře umístěnou boční tribunou.
Loď je zaklenuta dvojicí plackových kleneb a kněžiště taktéž dvojicí plackových kleneb, avšak výrazně stlačených.
Současná podoba kaple odpovídá přestavbě z let 1866-1867, kdy byl objekt rozšířen západním směrem a to nákladem zdejšího občana Josefa Tomáška, majitele bývalé továrny na šátky v místní části Štěpnice (dnes Dětský domov).
Tuto fázi přestavby zednicky zajišťoval Prokop Woharčik a tesařsky Martin Růžička.
Od tesařského mistra se zachoval půdorysný plán, který vypovídá o původní koncepci malé sakristie na rozdíl od současného stavu patrové přístavby.
Veškeré vnitřní vybavení kaple se nese v duchu historismu 19. století.
Poslední opravy kaple skončili až v roce 2011.
Kaple Panny Marie stojí na návsi v Markvarticích u Velešína, je postavena v historizujícím slohu s barokními a klasicistními prvky.
K trojbokému závěru na jižní straně je připojena menší stavba sakristie.
Stěny kaple uzavírá mohutná římsa, nesená řadou pilastrů.
Věž je nad štítem vstupní části na severní straně.
Zděná omítaná síňová kaple na základním obdélném půdorysu, s trojbokým závěrem, k němuž je na východ přistavěna sakristie na čtvercovém půdorysu, věž je situována nad štítem vstupní části.
Kaple je vystavěna presbytářem k jihu - není orientována.
Loď kaple je zastřešena sedlovou střechou, pokladenou dvojitě bobrovkami, nad závěrem je valba, na nízké sakristii rovněž věž má jehlancovou střechu.
Hmotu od mírně svažitého terénu odsazuje sokl, výšku stěn uzavírá mohutná vysoká římsa, nesená pravidelně rozloženými pilastry, rozdělujícími plášť kaple kolem celého obvodu.
Stěny lodi jsou otevřeny na každé straně čtyřmi půlkruhem zaklenutými okny za špaletou, užší závěr oboustranně dvěma nižšími, sakristie má na bočních stěnách po jednom malém kruhovém okénku.
Čtyřboká hranolová věž je rovněž opatřena na všech stranách půlkruhem uzavřenými okénky.
Nad vstupem je pod římsou půlkruhové nízké okénko v šambráně, obdobné menší člení trojúhelnou štítovou zeď, vertikálně rozdělenou lisenami, které probíhají až na hmotu věže a přecházejí do pilastrů, nesoucích korunní římsu.
Šikmé profily štítu rámují štukové pásy.
Pilastry se opakují na každém nároží věže.
Na sakristii jsou pilastry nahrazeny nárožními lisenami.
Do sakristie se vstupuje zvenku pravoúhlým portálem, orámovaným šambránou, po dvou kamenných stupních.
Jehlancová střechu věže je oplechována, nad korunní římsou je v krovu zřetelný námětek.
Křížek je osazen do vrcholu, na hřebeni střechy závěru je upevněna malá makovička s křížkem.
Základní plochy jsou světlezluté, štukové ozdoby bílé, sokl světlešedý.
kaple 362.0 m. n.m. sakrální památky - kaple, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Původní barokní kaple neznámého zasvěcení z 18. století stávala před Rokycanovým domem.
Od r. 1964 byla památkově chráněna.
Přesto byla v říjnu 1986 zbourána.
V roce1992 byla postavena její zjednodušená replika.
kaple na vrchu Kalvárie 375.0 m. n.m. sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Novorománská kaplička ve tvaru rotundy byla na vrchu tehdy zvaném Voldušský postavena r. 1857.
Končila u ní křížová cesta, vycházející od zaniklé kapličky Panny Marie Bolestné.
Opravou prošla kaple po r. 1989 a v r. 1991 byla znovu vysvěcena.
V r. kaple Navštívení Panny Marie 420.0 m. n.m. sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Radnice
Poutní kapli navrhl slavný barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer. Postavena byla někdy v první polovině 18. kaple se zvoničkou
500.0 m. n.m. sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Těškov
Roubená lidová stavba kaple se zvoničkou v Těškově pochází z doby kolem r. 1800.
Počátkem 21. století prošla celkovou rekonstrukcí, při níž byla odstraněna omítka na stěnách a r. 2009 byl do ní instalován nový zvon s elektrickým pohonem.
kaple sv. sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Nadryby
Barokní kaple byla postavena r. 1725 dle návrhu arch. Jana Blažeje Santini-Aichela. Stavbu zadal patrně plaský cisterciácký klášter, kterému obec patřila a pro který Santini zbudoval mnoho staveb.
Pův. malá trojboká kaple byla při přestavbě r. kaple sv. sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Hodyně
Kaple sv. Jana Křtitele v Hodyně je barokní stavbou vybudovanou z popudu opata plaského kláštera Silvestra Hetzera roku 1751.
Nahradila starší svatostánek zmíněný poprvé roku 1558.
kaple sv. Maxmiliána Kolbeho 315.0 m. n.m. sakrální památky - kaple, zachovalý, příležitostně, Plzeňský kraj, Plzeň-Doudlevce
Kaple sv. Maxmiliána Kolbeho je součástí Meditační zahrady (Památníku obětem zla) v plzeňských Doudlevcích.
Pochází r. kaple sv. Rozálie 390.0 m. n.m. sakrální památky - kaple, chátrající, nepřístupno, Plzeňský kraj, Radnice
Barokní hřbitovní kaple z roku 1713 byla postavena na louce manželů Duchcovských, na které se od roku 1680 pohřbívaly oběti epidemí.
V roce 1835 kapli poškodil požár a již roku 1836 byla nákladem měšťana Václava Vojtěcha Duchcovského opravena.
kaple sv. Výrov, Wegrowsakrální památky - kaple, zachovalý, není známo, Plzeňský kraj, Výrov
Kaple sv. Vojtěcha byla postavena v pseudobarokním slohu roku 1901 ve Výrově, vsi poprvé zmíněné na počátku 14. století.
kaple U Ježíška 311.0 m. n.m. sakrální památky - kaple, zachovalý, nepřístupno, Plzeňský kraj, Plzeň
Původně barokní domácí kaple u předměstské vily plzeňského primátora P. P. Helfera (1745-6), rozšířená 1806 o podélnou část směrem k Radbuze.
Rekonstrukce 1893, 1935-6 a počátkem 21. kašna 362.0 m. n.m. technická památka, zachovalý, volně přístupno, Plzeňský kraj, Rokycany
Památkově chráněná kamenná klasicistní kašna z roku 1827. Jako zdroj vody sloužila do otevření městského vodovodu v roce 1924.
V srpnu 1951 byla přemístěna na Urbanovo náměstí do parčíku před děkanstvím.
Pískovcová kašna z druhé poloviny 19. století (snad z roku 1870).
Má tvar šestiúhelníku se spodní okosenou a horní profilovanou hranou. Uprostřed je polygonální pilíř ukončený mělkou mísou.
Od šedesátých let 20. století sloužila jako květinová mísa.
Při morové epidemii, která propukla v Čechách v roce 1713, učinili Rokycanští slib, že pokud budou nákazy ušetřeni, postaví na Březové Hůrce neboli Vršku u Litohlav poutní kapli.
Na slib si znovu vzpomněli při moru roku 1741, jež plně zasáhl Rokycany.
Poutní kapli Navštívení Panny Marie nechali vybudovat v letech 1744-1747.
Barokní stavba vznikla na základě projektu rokycanského stavitele Jana Mourka.
Nachází se cca 3 kilometry severozápadně od Rokycan na kopci Vršíček u Litohlav, který byl v 18. století znám jako Březový vrch.
Na financování i stavbě se podíleli velkou měrou obyvatelé Rokycan pod vedením stavitele Jana Mourka.
Dne 27. 5.1744 byl položen základní kámen a roku 1747 se stavba dokončovala.
Kaple na vrcholu Vršíčku je přístupná od východu jednak táhlou serpentinou zřízenou v roce 1890, jednak kamenným schodištěm, které stoupá od paty východního svahu Vršíčku kolmo vzhůru až k předpolí kaple.
Celkem má 77 schodišťových stupňů.
Dále jižně navazuje starší kamenné schodiště o 7 stupních, které bylo zřízeno pravděpodobně v roce 1844 u příležitosti 100. výročí založení kaple.
Tyto schody jsou provedeny z pískovce.
Převážná část schodiště (52 spodních schodů) byla zřízena v roce 1894 ke 150. výročí položení základního kamene ke stavbě kaple z výnosu dobrovolných sbírek rokycanských občanů.
Pozdně barokní kaplička, která nedávno prošla kompletní rekonstrukcí, se nachází na křižovatce polních cest asi dva kilometry východně od Lachovic.
Concludes text o historii Lachovické kaple a jejím významu, a také zmínky o průběhu rekonstrukcí a současném stavu.
Přesná doba vzniku kapličky není jistá.
Na mapách I. vojenského mapování (1764-1778) kaple zachycena ještě není, objevuje se až na indikační skice stabilního katastru z roku 1841.
Podoba kaple však odpovídá baroknímu tvarosloví poloviny 18. století.
Nevelká stavba téměř čtvercového půdorysu o straně asi 3,5 metru byla postavena ze smíšeného zdiva, větší část je z lomového kamene, zbytek z cihel.
Hlavnímu průčelí dominuje mohutný štít s postranními volutami a dvojicí pilastrů, které opticky vynášejí nízkou vrcholovou zvlněnou římsu.
Uprostřed štítu se nachází nika s drobnou parapetní římsou.
Hlavní průčelí kaple dále zdobí dva pilastry po stranách vstupu do kapličky, do nějž jsou zasazeny dvoukřídlé dřevěné dveře s kazetami a nadsvětlíkem s otvorem ve tvaru zvonu.
Tyto dveře při rekonstrukci nahradily předchozí dveřní výplň, která však také nebyla původní, pocházela zřejmě z období před druhou světovou válkou.
Jako krytina na sedlové střeše s valbou nad závěrem kapličky byly při rekonstrukci užity bobrovky, původně však střecha byla šindelová.
Vnitřní prostor kapličky je zaklenut nízkou kupolovitou klenbou.
Při západní stěně je v celé šíři interiéru zhotovena zděná oltářní menza, nad níž se nachází nika, v níž dříve pravděpodobně stála socha Panny Marie.
Rekonstrukce, kterou před několika lety zajistilo město Toužim, znamenala záchranu v té době již značně poničené stavby.
Kaple byla znovu zastřešena a omítnuta, vnitřní prostor byl zrestaurován a byly osazeny nové dveře.