Zděnou kapli nechal vystavět v roce 1914 mlynář Alois Humml při příjezdové cestě k Šinkovu mlýnu asi 900 m jižně od vsi Těšetice (Tescheditz). Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala.
Zděná kaple neznámého zasvěcení byla vystavěna v roce 1914 podle návrhu neznámého architekta při příjezdové cestě k Šinkovu mlýnu (Schinka Mühle) na Ratibořském potoce (Schinken Bach) asi 900 metrů jižně od vsi Těšetice (Tescheditz).
Kapli nechal zřídit tehdejší majitel zdejšího mlýna s pilou Alois Humml. Farou spadala kaple ke kostelu sv. Linharta v Údrči. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala.
Vnitřní zařízení kaple bylo následně rozkradeno či zničeno. Patrně během demolice areálu opuštěného Šinkova mlýna na počátku sedmdesátých let 20. století došlo k dalším vandalům a zničení vnitřních prvků.
Novodobá kaple na obdélném půdorysu s trojboce uzavřeným presbytářem, krytá valbovou střechou s nízkou zvonicí, měla vstupní průčelí doplněné obdélným vstupem. Stěny kaple byly prolomeny obdélnými, polokruhově zakončenými okny.
Vnitřní zařízení kaple tvořila dřevěná soška Zmrtvýchvstání Krista z doby vzniku kaple a socha sv. KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 364; Emanuel POCHE, Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha 1982, s. 60; Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 362; Michal VALENČÍK, Ohrožené památky - kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha 2006, s. …
Přestože kaple patrně sloužila původně jako duchovní středisko pro okolní německé obyvatelstvo, její absence od konce druhé světové války odráží širší proměny regionu a postupné vyprázdnění farního života spojené s vysídlením a proměnou katastrů.
V historických záznamech se v souvislosti s kaplí objevují odkazy na její zasvěcení, architektonický návrh neznámého autora a souvislost s mlýnovou lokalitou a Ratibořským potokem. Kaple byla střediskem náboženské praxe v době, kdy obec Tescheditz byla ještě osídlena německými obyvateli, a její současný stav odráží plynulé proměny kulturního a náboženského dědictví po roce 1945.
Historické zmínky dokumentují i vztah kaple k farnosti kostelu sv. Linharta v Údrči, čímž se ukazuje její širší sakrální kontext v regionu.
V rámci ochrany kulturního dědictví by bylo vhodné vypracovat historicko-archivní studii, která by pojmenovala přesné zasvěcení, datech vzniku a původních interiéroch prvcích, a která by mohla sloužit pro případnou restauraci či konzervaci tohoto pomníku regionálního významu.
| Rok | Název | Poznámky |
|---|---|---|
| 1914 | Vystavění kaple | Podle návrhu neznámého architekta, vedle Šinkova mlýna |
| 1945 | Úpadek údržby | Vysídlení německého obyvatelstva |
| 70. léta 20. století | Demolice areálu | Dochované vnitřní prvky zničené |
Odkazy na použitou literaturu: Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 364; Emanuel Poche, Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha 1982, s. 60; Gertrud Träger, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 362; Michal Valenčík, Ohrožené památky - kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha 2006, s.