Stožecká kaple je dřevěná poutní kaple Panny Marie, která se nachází v lesích u Českých Žlebů. Nad kaplí se tyčí vrchol Stožecké skály, která nabízí krásné vyhlídky na část Šumavy. Kaple vznikla jako poděkování za zázraky spojené s léčivou vodou z Pavlovy studánky a s výskytem zázračných uzdravení poutníků, jejichž příběhy se ukládaly do pamětní knihy a dodnes tvoří součást místní legendy.
Legenda a zrod kaple
Pod Stožeckou skálou se nachází pramen, který se stal základem pro vznik kaple. Své by mohl vyprávět volarský kovář Jakub Klauser - a pravděpodobně to za svého života také vyprávěl, neboť se nám díky němu dochovala nejen kaple, ale i legenda, která k jejímu vzniku pojí. Jakub Klauser byl kovář, kterému ruka osudu vzala zrak, ovšem sny měl pořád barvité. A právě jeden z těchto snů jej údajně dovedl ke studánce pod Stožeckou skálou, kde si vodou omyl oči a náhle prozřel! Nad pramenem pak Jakub Klauser nechal v roce 1791 postavit dřevěnou kapli jako poděkování Panně Marii.
Podle pověstí a písemného pramene k historii kaple na Horách je moc léčivého pramene známa od dávných dob; lidé do vody vhazovali mince a modlili se k Panně Marii. Při návštěvách pramene vhazovali do vody drobné mince, ale mladík jménem Jakub Pivoňka ty peníze vybíral a propíjel. Za takový hřích byl potrestán tím, „že ve dne málo, v noci vůbec neviděl“. Poznal, že je to trest boží, a proto obnos, který ze studánky vybral, dal do kostela na svíčky a část vrátil do studánky. Na Horách se pak pomodlil, omyl se vodou a zrak se mu vrátil. Pro mnoho dalších zázračných uzdravení se poutníci rozhodli, že si nad pramenem postaví kapli.
Stavba a vývoj kaple
Stavba kaple začala 6. července 1744 a skončila 23. července 1744. Nejčastěji si věřící léčili nemoci očí a uší, ale také svrab, nemoci kostí, bolesti žaludku, zubů, hlavy a dalších orgánů. V 18. století se dochovaly desítky zázračných uzdravení; od 40. do 70. let 18. století byla zmíněna řada uzdravení. Kaple byla postupně oživována lidmi z okolí a zázraky přilákaly mnoho poutníků z různých míst, včetně České Třebové, Rybníka a Němčic.
V roce 1809 nastalo přání vybudovat lázně a hostinec pro návštěvníky, avšak myšlenka ztroskotala. V létě 1811 se měl pokládat základní kámen nové kaple, ale slavnost byla opuštěna po zjištění, že základy byly vykopány bez povolení. Stavba zůstala opuštěná až do roku 1818; v září téhož roku se rozhodli představitelé města začít stavět bez povolení. Kaple byla dokončena v roce 1819 díky pomoci místních obyvatel i lidí z okolních obcí. Později se sice znovu usilovalo o vysvěcení, ale bez úspěchu, až v roce 1837 biskup Karel Hanl vyhověl žádosti a kaple byla vysvěcena.
Současnost a poutě
V 80. letech 20. století přišla záchrana kapli díky práci Jana Kocourka z Prachatic. Dnes sem návštěvníci míří na každoroční poutě a mohou obdivovat kapli vyzdobenou nádhernými dřevořezbami. U kaple lze ochutnat pramen a vyrazit na vrchol Stožecké skály. Kudy na Stožeckou kapli Panny Marie: nejlépe se sem dostanete z obce Stožec směrem na Stožeckou skálu; na její vrchol vás navede naučná stezka.
Kaple se nachází ve Starých Šidlově a v minulosti bývala hřbitovní kaplí; dnes je objekt odsvěcen a v soukromých rukou. Podél silnice spojující Zákupy s Novým Borem stojí bývalá hřbitovní kaple, dnes už jen připomínaná místními texty a záznamy. Příběhy zázraků a legenda Pavlovy studánky pokračují v místních kronikách a dávají poutníkům motivaci k návštěvě a modlitbě.
Příběhy a dokumenty
Písemným pramenem k historii kaple na Horách je pamětní kniha, jejíž autoři popisují založení a další osudy kaple. Kniha začíná popisem zázraku a zaznamenává nejen uzdravení očí, uší a dalších částí těla, ale i osudy tesařů a stavitelů, kteří se podíleli na výstavbě. Dřevaři, kteří přišli pracovat do lesa, obraz Pavlovy studánky našli a kolem něj vznikala představa svatyně.
Specifikace kaple
Kaple má trojboký závěr, plochý strop, stanovou střechu a šestibokou zvoničku krytou šindelem s lucernou a cibulovou bání. Na průčelích jsou segmentově ukončená okénka a dřevěné dveře; stěny a střecha jsou kryty šindelem. Letopočet na východní straně pod střechou připomíná roky 1753 a 1929. Stavba je charakterizována jako orientovaná na půdorysu s výraznými dřevěnými prvky a ornamenty malovanými na římsách.
