Jde o původně gotický farní kostel, který byl do dnešní doby významnou historickou památkou Horních Kozolup a okolí. Nejvýznamnější historickou památkou Horních Kozolup byl původně gotický farní kostel sv. Petra a Pavla, připomínaný již ve 14. století. V 16. a 17. století byl jediným farním kostelem na cebívském panství, a tak sloužil za místo posledního odpočinku šlechtickým majitelům.
V průběhu času prošel stavbou mnohé, a to včetně renesanční výbavy a oltářů. Stavba byla jednolodní s obdélnou plochostropou lodí a hranolovou věží v západním průčelí, její rozměry byly cca 20 x 9 m. V popisu před zbořením se uvádí, že loď i presbytář měly plochý strop a že interiér obsahoval malované zpovědnice a oltář ze konce 17. století. V roce 1947 kostel vyhořel během požáru vsi; existuje podezření, že byl úmyslně zapálen v rámci bojů s církví.
Po požáru byla většina vybavení zničena - zůstala např. renesanční, legendami opředená kostelní lavice z roku 1605, zdobená dle pověsti švamberským znakem. Jediným známým zachovaným kusem inventáře je cínová deska sejmutá z náhrobníku Ludmily Voršily Strojetické uložená ve sbírce muzea ve Stříbře. Po roce 1945 byla řada usedlostí zbořena a zůstal zde jen základ kruhové návsi s několika objekty.
Horní Kozolupy samotné se poprvé objevují v historických pramenech roku 1237, kdy se vyskytuje jméno osady v přídomku místního vladyky Šuchty z Kozolup. Později ji získali páni z Gutštejna a poté Švamberkové, kteří patřili k lokálním šlechtickým rodům a souviseli s cebívským panstvím. V 16. a 17. století byla ves přivtělena k nedaleké Cebivi, s níž poté přešla k bezdružickému panství.
Historické souvislosti a architektura
Kostel sv. Petra a Pavla byl do roku 1950 hlavní farní stavbou na cebívském panství a sloužil jako poslední místo odpočinku šlechtických majitelů. Interiér zmiňuje vzácné památky, které se po dvou požárech r. 1947 ztratily; mezi nimi byla i renesanční lavice. Stavebně šlo o jednolodní stavbu s plochým stropem a věží v západním průčelí.
V souvislosti s realitou regionu je důležité zmínit, že ves i farnost měly v 18. století 1087 věřících a zahrnovaly obce Cebiv, Slavice, Víchov, Záchlumí, Strahov, Očín, Olbramov, Drahovice, Zádub a Lomy. Oltář byl barokní, ze druhé poloviny 17. století.
Podle kronik je lokalita spojena s historií Gutštejnů a Švamberků, jejichž erby a symboly se objevují na zmiňovaných artefaktech. Z tradičních popisů vyvozují badatelé, že znak se džbánem a paroží patří Gutštejnům, i když dnešní ověření je složité.
Současný stav a souvislosti s okolím
V období po druhé světové válce se zástavba v okolí Kozolup měnila, a i z toho důvodu zůstala z bývalé farnosti jen část původní struktury a záznamů. Najdeme zde zbytky kruhové návsi a několika čísel popisných, které dokumentují proměnu sídla. Místní kronika i další prameny zmiňují, že v těsném okolí horního Kozolup stojí objekty a místa spojená s historií šlechtických rodů a s poutními lokalitami, jako je Šipín u Konstantinových Lázní.
Namátkou lze uvést, že Šipín je místem poutí s dřevěnou kaplí Panny Marie z roku 1892 a že jde o součást poutního areálu patřícího ke Konstantinovým Lázním, který leží v regionu západních Čech. Dále je možné sledovat okolní kostely a sakrální objekty v okruhu cca 4-6 km od Horních Kozolup, například kostely v Krasíkově, Slavici či Černošíně.
Geografická a kulturní mapa okolí
Obec leží zhruba 8 km jihozápadně od Třebíče? - v textu se uvádí spíše jako 8 km od Bezdružic na Tachovsku, a v širším kontextu bývá spojována s Plzeňským krajem a regionem západních Čech. Nejbližší větší město je Plzeň, která leží asi 33 km na západ. Plzeň samostatně patří mezi největší města České republiky a je významnou metropolí kraje.
Regionální doprovodnou funkcí k hlavní památce je existence hradu Švamberk-Krasíkov nedaleko Kozolup a poutní areály v okolí, které tvoří součást kulturního dědictví regionu. Z dochovaných informací vyplývá, že Kostel sv. Petra a Pavla byl jednolodní, s věží a plochým stropem, a že jeho zánik po požáru 1947 značně změnil charakter místa.
Současná prezentace místa zahrnuje odkazy na kroniky a historické popisy, které popisují osudy Kozolup a panství Gutštejna a Švamberků, a dále zmíněná vesnická zestáření a kulturní dědictví regionu.
Kolín zapomenuté příběhy: Historie, o které jste možná neslyšeli
V muzeu ve Stříbře je uložena cínová deska z náhrobníku Ludmily Voršily Strojetické, což zůstává jedním z mála dochovaných artefaktů po požáru.
Další součásti kontextu
Kostel sv. Petra a Pavla je popisován jako významný prvek z hlediska regionální historie a architektury, a jeho zánik v 50. letech minulého století zůstává klíčovou kapitolou vzrušujících dějin Horních Kozolup.
Mezi související objekty a památky v okolí patří např. kostely v Slavici, Krasíkovu, Domaslavi a Černošíně, které leží v dochozí vzdálenosti a tvoří síť sakrálních a kulturních míst regionu.
- Kostel sv. Petra a Pavla - gotický původ, farní kostel cebívského panství, renesanční lavice a barokní oltář.
- Požár v roce 1947 a následující demolice v roce 1950.
- Historické vazby na Gutštejna a Švamberky.
- Okolní sakrální objekty a poutní místa, včetně Šipínu.