Šimon Pánek je ředitelem a spoluzakladatelem humanitární organizace Člověk v tísni. Kromě humanitární pomoci se tato nevládní organizace, jedna z největších ve střední Evropě, zabývá také rozvojovou spoluprací a propagací lidských práv a demokracie v zahraničí či zprostředkovává vzdělávací programy pro menšiny v České republice.
V roce 1989 patřil k nejaktivnějším studentským organizátorům Sametové revoluce. Pracoval pro zahraniční odbor Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. Je členem think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy.
Člověk v tísni má široké pole působnosti: humanitární pomoc, rozvojovou spolupráci a propagaci lidských práv a demokracie v zahraničí, stejně jako vzdělávací programy pro menšiny v ČR.
Historie vzniku a vývoje organizace
Nejprve se propojili s redakcí Lidových novin a v roce 1992 založili Nadaci Lidových novin. Podíleli se na dovozu humanitární pomoci do válkou sužované Bosny, postupně distribuci pomoci rozšířili do dalších zemí světa. Organizace od roku 1994 fungovala pod jménem Nadace Člověk v tísni při České televize. Při povodních na Moravě v roce 1997 začala působit také v Česku a od roku 1999 funguje pod současným názvem Člověk v tísni.
Přestávka na politiku: V roce 1997 Šimon Pánek z Člověka v tísni odešel, kvůli pocitu vyhoření. Po dvouletém angažmá jako poradce v prezidentské kanceláři Václava Havla se však vrátil - více mu vyhovovala svobodnější povaha práce v nevládní organizaci.
Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 dohlížel na ohromný nárůst zájmu o finanční i materiální pomoc. Pomáhal efektivně organizovat logistiku vlaků dopravujících na Ukrajinu dodávky pitné vody, jídla a hygienických potřeb, výrazně posílil ukrajinský tým, aby bylo možno velký objem humanitární pomoci účinně distribuovat. Dojednával také s českou vládou systémová řešení, jak nejlépe zvládnout vlnu ukrajinských uprchlíků, kteří po vypuknutí války do České republiky přicházeli.
Současné působení a struktura iniciativ
Společnost Člověk v tísni vede jako výkonný ředitel Šimon Pánek. Je členem Evropské rady pro zahraniční vztahy, zakládajícím členem Evropského partnerství pro demokracii a předsedou správní rady Prague Civil Society Centre. Je také členem poroty Ceny Václava Havla za lidská práva.
Současně má organizace několik sekcí: nejznámější je humanitně rozvojová, kam směřují tři čtvrtiny prostředků organizace. Pomáhá lidem v konfliktech, dnes nejvíce na Ukrajině, nebo v postkonfliktním období, třeba v Sýrii, Afghánistánu, Gaze a dalších zemích.
Další část je rozvojová pomoc, či lépe spolupráce v některých zemích, většinou v souladu s prioritami České republiky, tam, kde byl zájem i na rozvoji ekonomických vztahů. Součástí je sekce lidských práv a podpory demokracie působící rovněž v zahraničí.
Finanční rámec a regionální dosah
Podle výročních zpráv Člověka v tísni z roku 2024 byl celkový rozpočet organizace přes čtyři miliardy korun. Příjmy z českého státního rozpočtu dosáhly 220 milionů korun, a pokud započítáme místní rozpočty měst a městských částí, tak celkem 360 milionů. Z domácích zdrojů zahrnujeme dvacet nadací a soukromé dárce, jejichž podíl je dlouhodobě vyšší, než byla státní podpora.
Podle údajů z roku 2024 jsme podpořili celkem 3,5 miliónu lidí především v humanitární oblasti. Téměř osmdesát procent našeho financování směřovalo do zemí postižených konflikty. Působili jsme v desítkách zemí a dnes máme stálou kancelář v 21 státech světa.
Rozdělení prostředků a prioritní oblasti pomoci
Člověk v tísni má několik sekcí. Nejznámější je humanitárně rozvojová, kam směřují tři čtvrtiny prostředků organizace. Pomáháme lidem v konfliktech, dnes nejvíce na Ukrajině, nebo v postkonfliktním období, třeba v Sýrii, Afghánistánu, Gaze a dalších zemích. Součástí je často i obnova území.
Jak tyto země vybíráte? Protože jsme nevládní, nikoli protivládní organizace, snažíme se o synergii se státem. V těchto zemích se tolik neřeší humanitární pomoc, obnova po katastrofách nebo po válce, ale dlouhodobé problémy vycházející z chudoby a ze slabé rozvinutosti těchto zemí. To znamená přístup k základnímu vzdělání, pitné vodě, podpora drobné ekonomiky, zemědělství a jeho výnosnosti a podobně. Vedle toho máme sekci lidských práv a podpory demokracie působící rovněž v zahraničí.
Je zřejmé, že Člověk v tísni slouží jako most mezi humanitární pomocí, rozvojem a posilováním demokracie prostřednictvím vzdělávacích a občanských programů.
V době krize a konfliktů klade organizace důraz na efektivní distribuci pomoci, koordinaci s vládními institucemi a mezinárodní spolupráci. Podílí se na rozmístění humanitárních zdrojů, monitoring a vyhodnocování vlivu programs.
Šimon Pánek je mimo jiné nositelem řady ocenění za přínos společnosti: medaile Za zásluhy III. stupně, Cenu Evropa roku, Cena Paměti národa, Stříbrná medaile a další. V roce 2023 obdržel Řád čestné legie a v roce 2025 mu byl propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka III. třídy.
Podstatné je také to, že i přes medializované tlaky a změny v politickém prostředí zůstává Pánek nadále aktivní ve veřejné debatě o odpovědnosti vůči světu, demokracii, lidských právech a svobodách, a tom, jak vyrovnávat rozdíly mezi různými společenskými skupinami.
Osobní postřehy a vize do budoucna
Jako výrazná společenská osobnost obdržel několik ocenění a v rozhovorech vyjadřuje důvěru v budoucnost mladé generace: „Mladí lidé jsou dnes otevřenější, aktivnější, víc se zajímají o svět, jsou tolerantnější k jinakosti, mají lepší vztah k Evropě. A jsou sebevědomější. To mě naplňuje velkým optimismem.“
Podle něj by budoucnost České republiky měla být integrální součástí západní Evropy a mezigenerační vklad mladé generace posiluje stabilitu společnosti po zkušenostech z doby komunismu.