Barokní kaple sv. Floriána se nachází Floriánském náměstí, kousek od centrálního městského náměstí. Základní kámen byl posvěcen roku 1751. Smrt Kiliána Ignáce Dientzenhofera v prosinci 1751 oddálila i dostavění kaple sv. Floriána. Nedokončená kaple byla tehdy obklopena morovým hřbitovem z roku 1679. V 19. století byla zahájena sbírka na dostavbu kaple, a tak byla dokončena až v roce 1872. I při této dostavbě kaple bylo použito všech architektonických detailů navržených K. I. Dientzenhoferem. V této době už stála v jejím těsném sousedství budova staré školy a kaple pak sloužila ke konání bohoslužeb školní mládeže. Po pár letech přibyla i druhá školní budova a na východní straně špitál neboli chorobinec. Na začátku dvacátého století byl špitál zbořen.
Kaple prošla opravou v r. 1970 a po roce 1990. Generální oprava a úprava okolí kaple do dnešní podoby proběhla počátkem 21. století. Prozkoumejte Kapli sv. Floriána, barokní skvost v Kladně od K.I. Architektem Kaple sv. Základní kámen Kaple sv. Kaple sv. Barokní architektura, Kilián Ignác Dientzenhofer, Historické kostely, 19. Cestujte pohodlně vlakem kamkoliv a kdykoliv. 11. 6.11. 16. 5.
Již více než dvě stě let dominuje malebnému koryčanskému panoramatu z nevysokého pískovcového útvaru, jako by jej nějaká velká ruka uhnětla schválně, kaple svatého Floriána. V létě roku 1712 vypukl v jednom domku poblíž náměstí požár, který se rychle rozšířil a padla mu za oběť většina stavení na náměstí včetně kostela a dřevěné fary. Majitel panství, poslední z rodu Horeckých, dal postavit na nedalekém kopečku kapli, kterou zasvětil patronu hasičů, svatému Floriánovi. Než byl opraven farní kostel, konaly se bohoslužby v této kapli. Zařízení kaple bylo jednoduché. Nad skromným oltáříkem visel obraz svatého Floriána, dílo Josefa Hromádky z Litenčic. Na stěně svěcenka, kříž a několik drobných reprodukcí. Navíc zde bylo uloženo devět železných moždířů, z nichž byly při různých slavnostech vypalovány salvy. Už během první světové války bylo od této tradice upouštěno. Zato po válce okolí kaple ožilo nebývalým ruchem. Ve stínu staletých lip scházela se tu mládež, která si zpěvem a družnou zábavou vyplňovala svůj volný čas. Od jara až do zadumaného podzimu nesla se do ulicí tichá píseň mládí jako ukolébavka těm, kdož na zápraží svých domů po celodenní práci odpočívali. Posléze se zde konaly bohoslužby jen v den svátku svatého Floriána. 24. 4. 10. 9. Kaple, kterou nechal v roce 1703 vystavět hrabě Erdman Proskovský, se díky své poloze právem stala malebnou dominantou města. Původně se zde každoročně sloužily mše o svátku sv. Floriána, později i na třetí křížový den a o svátku sv. Vavřince. Hrabě nechal pro kapli zhotovit zvon, pro interiér byl namalován oltářní obraz sv. Floriána a nechyběly ani malé varhany. Floriánek, jak místní kapli nazývali, se často stával terčem vichřic a blesků. Zkouškou ohněm si doslova prošel v roce 1915, kdy po zásahu bleskem zcela shořela střecha. Skutečná pohroma přišla na závěr druhé světové války, kdy byla kaple 18. dubna 1945 podminována a zničena ustupujícími vojáky německé armády. Ti tak zabránili jejímu využití jako pozorovacího stanoviště spojeneckými armádami a zároveň význačného orientačního bodu v okolí.
Fotogalerie původní kaple. Rozhodnutí města o renovaci chátrajícího torza kaple z vlastních zdrojů se začíná realizovat s příchodem jara roku 2017. Při výstavbě se vycházelo z dochovaných stavebních plánů, které umožnily dosažení původního vzhledu. Na zbytcích torza tak vyrostla kaple 19 m dlouhá a 10 m široká. Věž pak záměrně převyšuje tu původní zhruba o jeden metr, aby byl umožněn pohled ze všech čtyř oken věže. Slavnostní otevření obnovené kaple se odehrálo v sobotu 5. května 2018, kdy se jí dostalo požehnání od biskupa Mons. Josefa Hrdličky. Kaple dnes slouží k setkávání lidí - je turistickým cílem s vyhlídkovou věží, prostorem pro pořádání kulturních a společenských událostí i prostorem k rozjímání.
Provoz vyhlídky kaplekvěten - srpen: pátek 15:00 - 20:00; sobota a neděle 9:00 - 20:00. Září - říjen: pátek 15:00 - 17:00; sobota a neděle 9:00 - 16:00. Závěrečné stoupání je po žebříku. Proměna zahrnovala výsadbu zeleně, úpravu přístupové komunikace a parkovací plochy. Nově vybudované schody procházející vinohradem doplňují dřevěné sochy sv. Urbana a hroznu z dílny Adama Balajky. Zásadní změnu přinesla obnova vinice pod Starým hradem. Zvelebená lokalita Starého hradu s malebnou kaplí nyní dýchá příjemnou atmosférou a láká hezkými výhledy na město a jeho okolí. Drobná stavba vedle kaple je „Hotařská búda“. Své útočiště zde měli hotaři, tedy hlídači vinic. Dnes slouží správci kaple.
Trasy ke kapli pěšky - žlutě značená trasa vede z náměstí Svobody kolem kostela Sv. Jana Křtitele a pokračuje k Fürstově vile na Horním náměstí odkud stoupá po schodech až ke kapli, od zámku pak vede ke kapli modře značená trasa, která prochází kolem Sokolovny a stoupá úvozem ke kříži a dále pokračuje ke kapli jako žlutě značená trasa.
Trasa autem/autem - na asfaltovou cestu vedoucí ke kapli se odbočuje z ulice Vinařů, cyklisty navede k odbočce Moravská vinná stezka.
Kde je hrad? Královský hrad ve Bzenci prokazatelně stával dle nálezů úlomků keramiky již v polovině 13. století a to na kopci, kterému dnes dominuje kaple sv. Floriána a sv. Šebestiána. Jeho původní podoba není známá. Hrad byl dozajista kamenný a o jeho důležitosti svědčí i fakt že byl střediskem hradských úřadů, které dříve byly v Břeclavi, poté se přesunuli do Vracova, a pak roku 1315 do Bzence. Králové měli na bzeneckém hradě svého purkrabího, sudího a komořího. Zakladatele hradu nemůžeme prokazatelně určit, ale středověký kronikář Přibík Pulkava z Radenína vypráví o hradu Bzenci, který založila královna-vdova, čímž by se jednalo o královnu Konstancii Uherskou, vdovu po Přemyslu Otakarovi I. Tomu odpovídá jednak datace nalezené keramiky, jakož i skutečnost, že Bzenec byl centrem jedné z provincií, které královna obdržela jako vdovský úděl. Od počátku 15. století byl hrad v zástavě šlechtických držitelů. Za husitských válek byl dokonale zničen, ke konci roku 1431 se uvádí již jako pustý a roku 1491 jako zbořeniště. K jeho úplné zkáze dopomohlo i to, že v nejbližším okolí je nedostatek pevného stavebního materiálu, a tak byly ruiny postupně zcela rozebrány na mnoho staveb a dozajista i na stavbu nové moderní tvrze, jež vznikla na konci 15. století.