Kaple svatého Markéty stojí na místě, kde dříve byl Farní kostel sv. Markéty u brány, sloužící světským osobám, které měly zapovězen vstup do konventního kostela. Před rokem 1352 zde stála dřevěná stavba, která byla prvním objektem zakládaného cisterciáckého kláštera. Postupně kostel sv. Markéty prošel stavebními slohy gotiky a poté byl přestavěn za opata Václava Vejmluvy (1670-1738) v letech 1700-1701 v barokním slohu s osmiúhelníkovým půdorysem. Autorem přestavby byl pravděpodobně kutnohorský stavitel Giovanni Battista Spinetti de Angelo. Roku 1784 došlo ke zrušení cisterciáckého kláštera. O dva roky později byl kostel sv. Markéty odsvěcen a roku 1802 odprodán žďárskému sládkovi Antonínu Stobovi. Z této původní stavby se zachovalo po požáru a různých necitelných přestavbách během 19. století jen málo, přesto kaple nadále zůstává významnou historickou památkou. Dnes se v prostorách kaple sv. Markéty nachází další souvislosti s historií a současností kaple.
Historie na křídlech gotiky a baroka
Kaple byla původně součástí konventu a sloužila k náboženským i světským účelům. Dřevěná stavba, která předcházela kamenné kapli, byla prvním objektem cisterciáckého kláštera. Postupně prošla gotickou proměnou a následně, za opata Václava Vejmluvy, proběhla v letech 1700-1701 její rozsáhlá barokní přestavba s osmiúhelníkovým půdorysem. Autorem přestavby bývá uváděn kutnohorský stavitel Giovanni Battista Spinetti de Angelo.
Klášter a zrušení
Roku 1784 došlo ke zrušení cisterciáckého kláštera. O dva roky později byl kostel sv. Markéty odsvěcen a roku 1802 odprodán Antonínu Stobovi, sládkovi ze Žďáru. Tím začala nová etapa v osudu kaple a její využití po dalších staletích.
Současnost a využití kaple
Po období různých necitelných přestavb a požárů se z původní stavby zachovalo jen málo, avšak kaple nadále figurovala v historických dějinách regionu a dnes je významným sedimentelem místního kulturního dědictví. V prostorách kaple se nachází odkazy na historii a současné využití objektu, kde se prolínají staré sakrální tradice s moderními informacemi o jeho minulosti a stavu památky.
- První objekt zakládaného cisterciáckého kláštera na místě kostela sv. Markéty (před rokem 1352).
- Gotická proměna kaple a následná barokní přestavba v letech 1700-1701.
- Roky zrušení kláštera (1784) a odsvěcení kostela (1786) s následnou prodejí (1802).
- Požáry a necitelné změny během 19. století, které ovlivnily zachovalost stavby.
- Současné využití kaple jako součást historického a kulturního dědictví Litomyšle.
Pro další prohloubení historie kaple a jejího současného významu lze sledovat regionální architektonické a památkové průzkumy, které dokumentují postupné vrstvy stavebních úprav a jejich kontext v dějinách litomyšlského regionu.
