Rotunda sv. Martina je jednou z nejstarších dochovaných románských staveb na území našeho státu a zároveň nejstarší zachovaná rotunda v Praze. Je doslova esencí Vyšehradu a její historie sahá do 11. století, kdy byla vystavěna za vlády knížete Vratislava II. Rotunda byla po zřízení pevnosti proměněna ve skladiště prachu a během dějin několikrát utrpěla poškození; např. husitské tažení v roce 1420 či požáry kolem roku 1528. Po roce 1719 byla rotunda obnovena a v 19. století získala dnešní podobu díky rekonstrukci architekta Antonína Bauma.
Historie a události
Historie rotundy vypráví o její proměně ve skladiště prach pro vojenské účely během 17. století a o hrozícím zboření v 1841, které bylo zastaveno díky iniciativě hraběte Karla Chotky. V 70. letech 19. století proběhla jednání o vykoupení rotundy z vojenského vlastnictví; v roce 1875 byla rotunda oficiálně předána Vyšehradské kapitule a následně obnovena podle návrhu Antonína Bauma. Interiér byl vybaven novorománskými prvky, portál na jižní straně byl znovu vyzdobený motivy z Vyšehradského kodexu a uvnitř rotundy se objevily malby a oltářní výzdoba od významných českých umělců.
Architektura a umělecké prvky
Rotunda má kruhový půdorys s apsidou, která je vyvýšena o dva stupně nad úroveň lodi. Interiér lodi je zaklenut kupolí bez římsy a v kupoli je otvor pro lucernu. Novorománský portál na jižní straně a nové dubové dveře nahrazené bývalým západním vstupem zjednodšily a zútulnily prostor. Nad portálem je zazděná dělová koule jako připomínka pruského obléhání Prahy v roce 1757. Uvnitř rotundy jsou oltář a obraz sv. Martina, který stojí v biskupském rouše; malby a výzdoba jsou dílem autorů Antonína König, Jana Heřmana a Františka Sequense, zatímco oltář vznikl v novorománském slohu z sliveneckého mramoru.
Oltářní obraz sv. Martina v biskupském rouše a koncha v apsidě s motivy Vyšehradského kodexu dotvářejují bohatou ikonografii místa. Vnitřní prostor je doplněn mramorovými sloupy a malbami, které vyzdobují apsidu i věžní část. Exteriér i interiér prošly náročnou opravou, při které byla obnovena omítka, vyměněny okna a doplněny nové architektonické detaily inspirované románským stylem.
Obnovení a současný stav
Nejvýznamnější obnova proběhla v roce 1878-1880 pod vedením architekta Antonína Bauma a díky šlechetnému přispění Františka Kočího. Kočí zapůjčil část financí a organizoval rekonstrukci, která zahrnovala zazdění původního západního vstupu, vybudování nového portálu na jižní straně a zajištění bezpečnosti kostela pro další užití. Interiéry získaly osvětlení a původní románský ráz byl zachován s novými detaily a malbami inspirovanými původními motivy Vyšehradského kodexu. Dnešní vzhled rotundy je výsledkem prací z let 1878-1880 a pozdějších drobných úprav.
Roku 1875 byla rotunda oficiálně předána vyšehradské kapitole, která ji poté nechala obnovit podle Bauma. V rámci rekonstrukce bylo rozšířeno světlo dovnitř a byl aplikován nový románský portál; uvnitř rotundy je dnes patrná kombinace starobylých tradic a novějších restaurátorských zásahů, které plně respektují původní charakter stavby. Rotunda je nyní využívána Vyšehradskou kapitulou pro církevní účely a není běžně přístupná jako běžná turistická památka.
Význam pro Vyšehrad a Českou republiku
Rotunda sv. Martina je nejstarší dochovanou rotundou na území Prahy a představuje klíčový doklad románské architektury v českých zemích. Je symbolem vyšehradské historie a svědčí o proměnách, jimiž Vyšehrad prošel během staletí - od královského sídla po pevnostní areál a kulturní památku. Historie chrámu, husitské období, renesanční a barokní zásahy spolu s pokrokovou rekonstrukcí 19. století ukazují, jak významné bylo zachování této architektonické památky pro národní identitu a památkovou péči.
Rotunda byla několikrát ohrožena zánikem, ale zásluhou vyšehradské kapituly a jednotlivců, jako byl František Kočí, se podařilo chrám obnovit a zachovat pro budoucí generace. Dnes představuje důležitý kousek historického dědictví a součást výprav po Vyšehradu v kombinaci s prohlídkami okolních památek a příležitostmi k poznání bohaté historie pražského sídla.
Rotundu nyní k církevním účelům užívá Vyšehradská kapitula.