Kaple svatého Urbana stojí na kopci severně od Slavkova u Brna a je významnou památkou spojenou s historií vinařství v regionu. Objekt centrálního půdorysu je orientován severojižně a má tvar rovnoramenného kříže; střed je zaklenut kopulí a nad kněžištěm byla vybudována věž. Působí jako dominanta krajiny a nabízí jedinečný výhled na Slavkovsko a okolí, včetně Ždánického lesa a Mohyly míru.
Podle listiny z roku 1712 byla kaple postavena na nadačním fondu po zemřelé Marině Haugwitzové, na vinicích u Slavkova, a její projekt pochází od italského architekta Domenica Martinelliho, jenž byl v té době aktivní v Moravském regionu. Martinelli navrhl kapli kolem roku 1700 jako kruhovou stavbu se čtyřmi nikami, v nichž byla okna, a s kupolí nad prostorem kněžství. Kplikací kněžiště a vstupu se z pšíchnic oddělují jednotlivé části kaple. V kartografických zobrazeních slavkovského města z té doby se kaple objeví ještě dříve, než samotná stavba stávala.
Historický vývoj kaple je provázen řadou událostí. Například v roce 1805 sloužila jako strážnice pro francouzské vojáky během tažení k Brnu; roku 1816 byla kaple zbořena a stavební materiál byl použit pro obecní dům ve Slavkově. Počátkem 20. století byla kaple znovu obnovena, s podporou místních obyvatel: v roce 1858 vznikl komitét pro její rekonstrukci a došlo k provedení natolik významných oprav, že v roce 1861 byla stavba dokončena a slavnostně vysvěcena. Původní zvon byl znovu vyřezán a zavěšen ve věži, a do interiéru byly instalovány prvky jako oltář a sochařské výzdoby, z nichž nejvýznamnější byla kopie obrazu sv. Urbana a další sakrální prvky.
Kaple byla v minulosti několikrát poškozena. Během druhé světové války byla využívána jako pozorovatelna a na konci konfliktu utrpěla ztráty na vybavení a oltáři. Opravy následovaly i po válce; v letech 1954-1955 byla kaple rekonstruována a nahrazený oltář byl dílem brněnského řezbáře Heřmana Kotrby. Opevnění konstrukce pokračovalo v 80. letech 20. století, kdy došlo k statickému zajištění a později k odstranění některých soch ze střechy. Pro okolí kaple byla v 90. letech zahájena terénní úprava a byly vykáceny stromy pro lepší dominanci stavby v krajině.
Kaple stojí na kopci zvaném Urban (361 m), jenž tvoří teplotní předěl a vymezuje oblasti vinařství Slavkovska; na jižní straně kopce se pěstování vinné révy už nepěstovalo. Odtud pochází spojení kaple s patronem vinařů, svatým Urbanem, a s myšlenkami o ochraně révy a počasí. V historických dokumentech se uvádí, že kaple byla postavena na poli u vinohradů, a že její výstavba vyžadovala spolupráci města Slavkova i souvisejících obcí a řemeslníků, kteří přispěli materiálem i prací.
Příběh architektury a významných autorů
Architektem kaple byl Domenico Martinelli z Luky, který byl osloven hrabětem Dominikem Ondřejem Kounicem kolem roku 1690. Martinelli navrhl kapli s kruhovým půdorysem a čtyřmi nikami, které měly po jednom okně, a s kupolí nad prostorem kněžiště; jeho plány se objevují na axonometrickém plánu Slavkova z let 1702-1703, i když kaple v té době ještě nestála. Písemná zmínka o kapli pochází z listiny městské rady z 1. srpna 1712.
Po přestavbě Slavkova a s průběhem let došlo k dalším změnám a úbytkům; roku 1784 byla kaple uzavřena v důsledku josefínských reforem a její majetek byl původně rozprodán. V roce 1787 byla provedena veřejná dražba s vyhotovením licitačního protokolu, který přináší cenné informace o dobovém zařízení kaple a o tom, jaké předměty byly prodány. Z dražby je patrné, že město a další institucí měly zájem o zachování duchovní a kulturní hodnoty místa.
Podoba interiéru se v čase měnila: v roce 1863 byl inventář rekonstruován a v roce 1955 došlo k výměně oltáře, který navrhl Heřman Kotrba. V roce 1992 proběhla další rekonstrukce okolí kaple a započala terénní úprava, která posílila vizuální dominanci místa. V 60. a 70. letech 20. století byla také posílena statika budovy a jejího zázemí, aby se zajistila dlouhodobá ochrana před povětrnostními vlivy.
Okolí kaple a kulturní kontext
Okolí Slavkova je známé jako součást Slovácké vinařské podoblasti a zahrnuje Muzeum vinařství a Búdy - areál téměř 500 vinných sklepů pod Zárybnickými vinohrady. Zámek Slavkov u Brna a kaple Urbana spolu tvoří významnou turistickou a kulturní osu regionu. Do Slavkova a okolí vedou turistické trasy, včetně Cesty T. G. Masaryka a zelené turistické stezky na rozhlednu Vyšicko; pro cyklisty existují i trasy spojující obec s okolními vesnicemi.
Postupně se z kaple stala symbolická dominanta kopce Urban a místa s dlouhou historií. V roce 2000 byla tradice svatourbanských hodů na Slavkově obnovena, čímž se prohloubila vazba mezi místní komunitou a duchovní kulturou spojenou s urbanem a vinařskou tradicí. Souvislosti s historií a architekturou kaple doprovázejí další prameny a odborné studie, které popisují stavby Domenica Martinelliho i vliv barokní architektury na Moravě a ve Slezsku.
Klíčové události v kronice kaple
- 1712: listina o výstavbě kaple na vinohradech Marinou Haugwitzovou
- 1700: Martinelliho návrh kruhové kaple s čtyřmi nikami a kupolí
- 1805: kaple sloužila jako strážnice pro francouzské vojáky
- 1816: kaple zbořena a materiál použit pro obecní dům
- 1861: kaple dokončena a slavnostně vysvěcena
- 1954-1955: rekonstrukce poškozené kaple a výměna oltáře
- 1989: statické zajištění budovy
- 1992-2000: terénní úpravy okolí a obnova hodů
Současnost a návštěva
Kaple je dnes majetkem obce Slavkov u Brna, která domluvila odkoupení pozemku pod ní a udržuje místo jako významnou dominantu regionu. Přístup k kapli je částečně po polních cestách a turisté by měli počítat s náročnějším výstupem; parkovat lze na vyznačených polních cestách poblíž souřadnic 49°10'7.607"N, 16°52'44.264"E, nebo v Slavkově u sochy sv. Jana Nepomuckého. Výstup z Letonic vede po zelené turistické značce od severu, oblast kolem Slavkova nabízí krásný pohled na výhledy do krajiny a na historické památky.
Kaple sv. Urbana nad Slavkovskými vinohrady zůstává významným místem pro poutě, prohlídky i výuku o barokní architektuře a historii moravských vinohradů. Její příběh ukazuje propojení kulturního dědictví s regionálním vinařstvím a železničními a dopravními překážkami, které ovlivnily vývoj krajiny kolem Slavkova.