Schwarzenberský palác je jednou z historických budov Národní galerie Praha a výrazně dominuje Hradčanskému náměstí. Po požáru v roce 1541, který zničil čtyři středověké domy na místě dnešního paláce, vznikla renesanční rezidence dokončená v roce 1567.
Palác je proslulý zejména svou sgrafitovou fasádou, jednou z nejpůsobivějších renesančních sgrafit v Praze. Budova prošla v průběhu staletí různými majiteli až do 18. století, kdy přešla dědicky na rody Schwarzenbergů, jejichž jméno nese dodnes.
Současná expozice a její význam
V současné době sídlí v paláci stálá expozice „Staří mistři“, která prezentuje evropské malířství 16. až 18. století. Kolekce zahrnuje díla německé, nizozemské, flámské a italské provenience, takže nabízí komplexní pohled na renesanci a baroko ve střední Evropě.
Mezi nejvýznamnější díla patří triptych sv. Lukáše od Jana Gossaerta, Růžencová slavnost od Albrechta Dürera a oltář původně určený pro chrám sv. Víta. Výstava ukazuje propojení italského, alpinského a zaalpského prostředí s manýrismem, který v Čechách vzkvétal zejména za vlády Rudolfa II.
Ve sbírkách se objevují rovněž portréty Karla Škréty, obrazy Jana Kupeckého a díla Františka Goyi. Například obraz od Goyi časem 1815 patří k nejmladším ve sbírkách starého umění. Kromě obrazů se ve výstavních prostorách prezentují sochy, včetně Ukřižovaného Ježíše sochaře Matyáše Bernarda Brauna, který dominuje bývalé barokní kapli paláce.
Architektonicky expozici doplňuje barokní obrazárna v prvním patře, která se nachází kolem velkoplošných maleb a reliéfů. Interiéry paláce jsou samy o sobě uměleckým počinem, například původní rokoková kamna či malované stropy. Expozici architektonicky zařizovalo studio Josef Pleskot.
Vedle stálé expozice se návštěvníkům naskytne pohled na Mariánský sloup Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa na Hradčanském náměstí, vnímaný skrze speciální průhled na prostranství kolem paláce. Podle kurátorky NG Petry Zelenkové patří toto dílo mezi nejvýznamnější ve sbírkách a v expozici má svůj zvláštní „hardware“ kontext.
Vstup do sbírkové expozice vyžaduje zakoupení vstupného: základní cena 250 Kč, snížená 140 Kč pro seniory, mladé 16-26 let a studenty se studentským průkazem. Po prohlídce je možné navštívit i druhou část expozice Staří mistři ve Šternberském paláci se samostatnou vstupenkou za 300 Kč (snížená 200 Kč).
Archeologické a rekonstrukční zajímavosti
Pražská rekonstrukce Schwarzenberského paláce v letech 2003-2004 byla spojena s jedním z nejvýznamnějších archeologických výzkumů v oblasti Hradčan a Pražského hradu. Při požáru v roce 1541 se ztratily domy a jejich fragmenty se staly součástí výstavy v palácových sklepeních, kde lze spatřit i fotografie z průběhu rekonstrukce.
Nález nabídl pohled na pozůstatky sídelních domů z 13. až 16. století, včetně dvou vstupních šíjí do sklepů a spáleništěm zasypaného interiéru jednoho z domů. Archeologové objevili předměty každodenní potřeby, keramiku a mince z období vlády Jana Lucemburského, Vladislava a Ludvíka Jagellonského. Původní omítky a valounková dlažba jsou dodnes patrné ve sklepních prostorech.
Naprostou většinu exposic tvoří předměty každodenní potřeby a 18 rekonstruovaných nádob - hrnce, džbány, poháry, pokličky a mísa. V rámci rekonstrukce byla respektována původní architektura, a shledáno, že rekonstrukce byla spíše restaurovacího charakteru.
Archeologická expozice je otevřena od 23. října a doprovodné programy zahrnují přednášky a víkendové dílny pro děti a rodiče. Stále pokračuje stálá expozice Baroko v Čechách a byla doplněna hmatovou expozicí Doteky baroka pro návštěvníky se zrakovým postižením.
Současné a plánované změny
V červnu pracovního roku byla dokončena rekonstrukce Schwarzenberského paláce a nasazena nová koncepce expozice českého baroka. Architekt Tomáš Šantavý navrhl rekonstrukci s minimálním zasahováním do historické stavby, a některá řešení vyvolala spory s památkáři. Všechny plány počítají s novým hlavním vstupem z Hradčanského náměstí a propojením s vedlejším Salmovským palácem, což vyžaduje řešení vstupní haly v prostoru hospodářského dvora.
Autorem nové stálé expozice českého baroka je tým kolem Víta Vlnase, Tomáše Hladíka a Andrey Rousové. Expozice se bude opírat o velká jména českého výtvarného umění od pozdní renesance po vyznění baroka na sklonku 18. století. Po stěhování barokní sbírky z Kláštera sv. Jiří byla plánována instalace 19. století v Čechách, podobně jako stávající expozice českého umění z 19. století ve Veletržním paláci.
Koncem roku 2024 měl Schwarzenberský palác očekávat zkušební provoz a vyhlášení tendru na řešení expozice; v blízké budoucnosti se má do prostoru hospodářského dvora dostat hlavní vstup a výstavní hala, a věnované expozice budou přesunuty z kláštera u Hradčan do Schwarzenberského paláce.
RENESANCE V ČESKÝCH ZEMÍCH
tags: #schwarzenbersky #palac #skreta #archandel